Dát dohromady pardubickou „Sestavů snů“ je hodně těžká písemka. Hlavně vepředu byste sestavili klidně dva nadupané týmy. Trio Martinec-Novák-Šťastný jsme si samozřejmě roztrhnout nedovolili, musí být spolu. A pak už máte jenom devět míst. Tutovka je ovšem pozice prvního brankáře. Asi nenajdete nikoho, kdo by neposlal do akce Dominika Haška. Tady je náš výběr z týmu, který nejvyšší soutěž hraje nepřetržitě od roku 1950. Chybí vám někdo v naší sestavě? Diskutujte ZDE.
Brankáři
Dominik Hašek, Ján Lašák
Není co řešit, nejlepší brankář české historie má místo nejpevnější, jak si to jen dovedete představit. Tohle není pozice, kde by 100 lidí řeklo 100 jmen. Dominik Hašek vypálíte i kdyby vás vzbudili ve tři ráno, bez něj by to nešlo. A kdyby si náhodou chtěl orazit, případně si natáhl tříslo? Volíme Jána Lašáka, který vychytal titul v roce 2005, ustál obrovský tlak a vrátil titul do Pardubic poprvé od roku 1989. Předskočil Jiřího Crhu, Adama Svobodu i Radovana Biegla
Deník Sport, Sport Magazín i časopis GÓÓÓL kupujte pohodlně ONLINE na iKiosek.cz »
První obrana
Michal Sýkora, Petr Čáslava
Oba ve své nejlepší době měli skvělou střelu, plus dovedli hrát hodně tvrdě, vlastně až „nepardubicky“. Oba metrákové kolosy mají dohromady skoro 300 startů v národním týmu a tři tituly mistra světa. Sýkora odehrál 267 zápasů v NHL, tam Čáslava nevyrazil, prosadil se ve Švédsku a v Rusku. Zajímavé je, že v útoku najdete hodně lehkonohých bruslařů s geniálním útočným myšlením. Vzadu je to jiné, Pardubice vypustily ven i pár tvrďáků.
Druhá obrana
Aleš Píša, František Musil
A tady máme taky pěkně ostrý pár. Sice na centimetry a kila menší a lehčí než Sýkora + Čáslava, jen možná ještě agresivnější. Schválně, vážně byste otravovali brankáře, kdyby na ledě byli Píša s Musilem? Leda, kdyby se vám stýskalo po klubovém lékaři. Musil hrál za Pardubice do roku 1984, pak odešel na dva roky do Jihlavy a po vojně si to namířil směr NHL. Tam to dotáhl téměř na 800 startů a cenná byla hlavně jeho obětavost. Píša byl tichý válečník, kterému sedělo, když se o něm moc nemluvilo, k tomu sbíral i dost bodů. Měl i výbornou střelu, takže místo na přesilovce mu nechte.
Třetí obrana
Vladimír Kobranov, Jiří Andrt
První jméno vás možná překvapí, ale patří sem. Když ho komunisté nespravedlivě poslali v roce 1950 do lágru, on se pak zařekl, že už nikdy hrát hokej nebude. Vždyť si kvůli němu zažil takové příkoří. Ne. Nikdy! Nabídek měl hodně, vždycky odmítl. Až Pardubice ho vyloženě uhučely, takže bývalé světové křídlo a nakonec i výjimečný bek po osmi letech obnovil kariéru v nejvyšší soutěži. Na východě Čech hrál v sezonách 1958-1964. V sestavě pak nesmí chybět Jiří Andrt, kapitán vítězů ligy 1973, pravý lídr a pracant, kterého v sestavě každý trenér chce mít.
První útok
Vladimír Martinec, Jiří Novák, Bohuslav Šťastný
Rozdělit tohle trio by byla vyložená drzost. To prostě nejde, tři legendy 70. let musí zůstat spolu. Váleli vedle sebe v Pardubicích i v reprezentaci. Role? Martinec a Novák kouzla dopředu, Šťastný se přetrhl, aby parťáky jistil a ubránil, co se dá. Přitom se v pohodě zapojil i do kombinace. Nikdo jiný by nemohl vést první útok Dynama než tihle tři pánové. Vsaďte se, že by svojí extrémní herní inteligencí udělali nakonec díru do každé obrany. Uspěli by i v současném rychlejším hokeji, prostě by našli svoji cestu.
Druhý útok
Aleš Hemský, Otakar Janecký, Milan Hejduk
Hemský je jeden z nejšikovnějších českých hráčů, který kdy nastoupil v NHL. O čem ostatní sní, že by šlo na ledě vymyslet, on zkrátka udělal. Hejduk zase patří mezi nejlepší české střelce v historii zámořské soutěže, jeho 375 gólů trumfli jen Patrik Eliáš s Jaromírem Jágrem. A mezi ně už jen dosadíte geniálního bruslaře s radarem na gólové nahrávky. Janecký by sem seděl. Cože? A kdo by tady bránil? Tohle neřešte, v jejich obranné třetině by se vůbec nehrálo.
Třetí útok
Jiří Šejba, Tomáš Rolinek, Petr Sýkora
Dál bychom na křídla umístili dva skvělé střelce. Šejba byl vyhlášeným zabijákem „osmdesátkové éry“, kdy Pardubice získaly dva tituly, Sýkora je zase symbolem té poslední úspěšné éry, získal tituly v letech 2005 a 2010, osmkrát nastřílel přes 20 gólů, jeho rekordem je 37 přesných tref. A asi byste našli technicky lépe vybavené hokejisty než Rolinka. Jenže on je hlavně válečník, jeho symbolem je práce. Odehrál dvě skvělé baráže v letech 2017 a 2019, kde předváděl nejlepší hokej v sezoně. Taky díky němu je klub dál v extralize a on si tím uhrál místo v naší sestavě.
Čtvrtý útok
Stanislav Prýl, Petr Koukal, Jiří Dolana
Těžký výběr, kdy se na hodně velkých jmen nedostalo, jde do finále. Čtvrtý útok bychom poskládali tak, že by uměl zakousnout taky. Hradecký rodák Jiří Dolana byl jednou z největších československých hvězd v první půlce 60. let. Prýl byl zase hráč, který se soupeři uměl dostat pod kůži a říkalo se o něm, že má snad nejkratší hokejku na světě. Ovšem pozor, kromě toho byl i velmi dobrý hokejista. Klidně si ho představujte jako ne tak rozjetého Brada Marchanda. V národním týmu nastřílel 49 gólů a nastupoval s Nedomanským a Černým. Koukal má dva tituly jako kapitán stejně jako Janecký. A byť má u fans černý puntík za to, že podepsal smlouvu v Hradci, do téhle sestavy mistr světa 2010 zkrátka patří. Nedostalo se na Josefa Palečka, Ladislava Lubinu, Jana Bulise, Richarda Krále nebo Petra Průchu. Jinde by místo v sestavě měli, tady bohužel.
Související články
