S trénováním začal již v šestnácti letech. Prošel Spartou Praha, stáží v PSV Eindhoven či v německém Hoffenheimu. Dnes je Jakub Andrýsek šéftrenérem mládeže SK Kladno. V rozhovoru nám přiblížil své začátky i působení ve společnosti MLM Sport.

Jakube, s trénováním jste začal ve velmi mladém věku. Co vás k tomu vedlo?

Vždycky mě velmi bavil fotbal. Začal jsem ho aktivně hrát asi od jedenácti let a cítil jsem, že by to nejspíš na nějakou větší kariéru nestačilo. Měl jsem ale vždycky sen se ve fotbale pohybovat co nejvýše, tak jsem se rozhodl v šestnácti letech zkusit trénování. Postupně jsem se začal vzdělávat a dělat jednotlivé licence. Ve všech kurzech jsem byl vždycky nejmladším účastníkem.

Brzy jste se dostal do Sparty Praha. Jak vzpomínáte na léta strávená v nejslavnějším českém klubu?

Strašně rád. Ze začátku to byla trošku náhoda, protože jsem měl domluvenou jen čtrnáctidenní stáž u žáků U14. V té době jim tam ale scházel asistent trenéra, tak jsem dostal nabídku tam zůstat i přes sezónu. Postupně jsem tam za tři roky jako asistent prošel kategoriemi starších žáků a mladšího dorostu. V té době tam bylo v týmech, u kterých jsem působil, hodně talentovaných hráčů, které jsem měl možnost poznat právě v tomto věku – například Pavel Kadeřábek, Martin Frýdek, Josef Hušbauer, David Pavelka, Ladislav Krejčí, Lukáš Hejda, Jakub Brabec, a i Tuchlovičák Zdeněk Folprecht. 

Od jakých trenérů jste se mohl učit?

Až zpětně jsem si vyhodnotil, že jsem měl velké štěstí být asistentem u dvou trenérů, kteří mě v budoucnu hodně ovlivnili. Nejdříve jsem spolupracoval s Alešem Čvančarou, který poté pracoval i jako hlavní trenér u mládežnických reprezentačních týmů a nyní je šéftrenérem mládeže v Hradci Králové. Následně jsem pak dělal asistenta Tomášovi Požárovi, který byl krátce i sportovním ředitelem Sparty a nyní působí ve Zbrojovce Brno. Tím, že jsem se trénování vlastně učil, tak bylo důležité, že jsem měl možnost spolupracovat a sledovat kvalitní trenéry, kteří mě následně správně formulovali.

Kteří trenéři Vás nejvíce ovlivňují dnes? Kde hledáte inspiraci?

Snažím se pořád sledovat aktuální trendy ve fotbale. Z československých trenérů mne asi nejvíce oslovuje Adrian Gula a jeho trenérský tým, se kterými se znám řadu let již z jejich působení v Žilině. Ze světových trenérů pak rád sleduji práci Erika Ten Haga, který aktuálně trénuje Ajax Amsterdam a se kterým jsem se před lety seznámil při mé trenérské stáži v PSV Eindhoven. Hodně se mi také líbí práce Juliana Nagelsmanna, současného trenéra Redbullu Lipsko.

Díky trénování ve Spartě jste začal spolupracovat se společností MLM Sport. Popište nám prosím Vaší pozici ve firmě.

Když jsem tehdy končil ve Spartě, tak tam v té době na pozici šéftrenéra mládeže působil Martin Říha, který se stal poté hráčským agentem a založil společnost MLM Sport. Postupně jsem pro něj začal dělat na projektových věcech. Tím prvním byl letní fotbalový kemp, který jsme pořádali pro české hráče pod patronací Feyenoordu Rotterdam v Nizozemí. Postupem času se pak přidávala práce směrem k věcem okolo servisu pro naše klienty apod. Před několika lety jsme pak získali zastoupení ruské společnosti Instat, která se zabývá komplexní diagnostikou sportovního výkonu fotbalistů v zápasech, a to jak z pohledu jejich technicko – taktických výkonů, tak i například Fitness. V současné době jsme oficiálním dodavatelem těchto služeb pro Ligovou Fotbalovou Asociaci a tím pádem s těmito daty pracují všechny kluby Fortuna Ligy. Pro Fotbalovou asociaci České republiky dále hodnotíme např. všechny reprezentační kategorie. To použití dat je poměrně široké, čerpají z něj i skauti jednotlivých klubů, kteří si mohou dnes každého hráče do detailu nastudovat. Součástí totiž je i přístup do speciální video databáze, kde je takto týdne hodnoceno přibližně 1.600 zápasů. Své využití pak najde např. i mezi novináři deníku Sport, kteří mohou své odborné články stavět na reálných datech.

Po konci ve Spartě jste začal trénovat na Kladně. Kdo Vás do klubu přivedl?

Nabídku na spolupráci jsem dostal tehdy od Petra Brabce, který se v té době stal šéftrenérem mládeže po Janu Suchopárkovi, jenž odešel tehdy trénovat do Dukly Praha.

Dříve jste působil v roli šéftrenéra žáků. Jaké to bylo období?

V roli šéftrenéra žáků jsem působil asi pět let a bylo to tehdy pro mě zase něco úplně nového. Přišel jsem do Kladna v době, kdy klub sestoupil z 2. ligy do ČFL. V té době klub velmi bojoval s odchody hráčů do jiných klubů, takže chvíli trvalo, než se podařilo vše stabilizovat a postupně se odrážet výše.

Dnes jste šéftrenérem celé kladenské mládeže. Co máte přesně na starosti?

Mým hlavním úkolem je především spolupráce s šéftrenéry jednotlivých kategorií – Janem Pejšou, Janem Procházkou a Petrem Maňkošem, dále pak spolupráce směrem k sekretariátu klubu a sportovnímu řediteli Petru Brabcovi. Jsem rád, že díky podpoře města Kladna se můžeme nyní plně soustředit na samotnou sportovní stránku klubu a naše fungování je dobře zajištěno. Snažím se být také blíže k samotným hráčům, a to jak při trénincích, tak i při zápasech. Za běžné situace vidím za víkend přibližně čtyři zápasy různých věkových kategorií. Z většiny zápasu odcházím s radostí, co kluci na hřišti předvedli a jak se jim dařilo. Velký podíl na tom samozřejmě mají trenéři a zbylý realizační tým.

Jak jste si vybíral svůj trenérský tým? Měl jste volnou ruku obklopit se lidmi, kterými jste chtěl?

Dá se říci, že ano. V době, kdy jsem před rokem a půl nastupoval do této pozice, docházelo v klubu na všech pozicích šéftrenérů z různých důvodů ke změnám. S jednotlivými šéftrenéry jsem se znal, a tak jsem tím pádem věděl, co mohu od jejich práce očekávat a jsem s tím spokojený.

Kam si myslíte, že dnes patří mládež SK Kladno v celorepublikovém měřítku?

Domnívám se, že naše úroveň přibližně odpovídá umístění týmů v tabulkách. Pokud se podíváme na žáky, tak kategorie U15 loni smolně sestoupila ze žákovské ligy. Jejich nástupnický ročník byl naopak v nižší soutěži po podzimu na prvním místě. Další ročník, který by případně bojoval v baráži o postup zpět do nejvyšší žákovské soutěže, byl na podzim na druhém místě ve své soutěži. Tím pádem lze konstatovat, že naše úroveň je někde na rozhraní spodní části nejvyšší soutěže a špičkou druhé nejvyšší soutěže.

Jak jsou na tom dorosty?

V kategoriích dorostů pak působíme v nejvyšší české soutěži, která je však pod tou celostátní. Většinou se nám daří se v mladším dorostu umisťovat v horní polovině této soutěže. Letos se nám to sice nepovedlo, ale kluci zase postoupili do finálového turnaje Memoriálu Vítězslava Marečka a měli možnost sehrát zajímavá dvojutkání s Baníkem Ostrava, Bohemians Praha 1905 a FK Pardubice.

Ve starším dorostu už je to pak různé. Hodně záleží na tom, jestli se nám podaří udržet ročník nebo ten je oslabený odchodem hráčů do jiných klubů. Sportovně musíme uznat, že zatím nemáme kvality na to, abychom se mohli vyrovnat mužstvům z těch nejlepších akademií u nás, ale pokud hrajeme proti jejich rezervním týmům, kde jsou kluci většinou o rok mladší, tak spíše vítězíme my.

Je naopak něco s čím musíte v klubu „bojovat“?

Bohužel nás mrzí, že téměř v každém ročníku nám odchází naši nejlepší hráči do jiných mužstev a tím pádem nemůžeme být ještě kvalitnější. Pokud jsou odchody směrem do klubů nejvyšší dorostenecké soutěže, tak to zpravidla chápeme. Bohužel jsou ale i některé odchody i do klubů, které hrají stejnou soutěž jako my, ale pro kluky je lákavá značka klubu.

Jak jste spokojený s fungováním mládeže v době koronaviru?

Jako ve všech odvětvích to byla zcela nová situace i pro nás všechny. Těsně před startem soutěží se prakticky ze dne na den vše zastavilo. Pár dnů nám trvalo, než jsme se s novou situací sžili a začali všichni fungovat nově. Využili jsme nabídku FAČR a hráči v kategoriích dorostů začali používat systém XPS. Dostávají nově individualizované tréninkové plány na každý den, včetně videí provedení cviku, popisu apod. Až si trénink odcvičí, tak to oznámí trenérovi, který má tím pádem přehled. U dorostů rovněž využíváme běžně služby mentálního kouče a přemýšlíme nyní nad tím, jakou formou bychom se s hráči propojili tak, abychom je pořád motivovali na sobě dál pracovat a co nejlépe se připravit na novou sezónu.

Jak pracují mladší kategorie?

U žáků a přípravek je to trošičku složitější, proto ty možnosti nejsou takové, jaké bychom si představovali, ale snažíme se vymýšlet cviky sami a ty posílají následně trenéři dětem nebo rodičům. Bohužel ne každý hráč má možnost si jít zacvičit na zahradu nebo proběhnout se do lesa, tak se snažíme vymýšlet takové věci, aby to zvládl každý i například pouze doma v bytě.

Klub je nyní také více vidět na sociálních sítí.

Díky tomu, že je trošku více času, zintenzivnili jsme naši komunikaci směrem k fanouškům. Příklad jsou vznikající rozhovory ze zákulisí kladenského fotbalu, vymýšlíme různé výzvy a soutěže o cenu pro naše kluky prostřednictvím sociálních sítí apod. Doufáme, že se opatření postupně budou uvolňovat a nám to umožní se v nějakém upraveném režimu začít taky postupně vracet ke sportovním tréninkům. Nicméně zdraví hráčů i trenérů máme na prvním místě.

Máte radu pro začínající fotbalisty?

Tou největší mojí radou je asi být poctivý sám k sobě. Mít talent je jen předpoklad k tomu, abyste se stali dobrými hráči. Ti, co jsou pak úspěšní, toho dosáhli především tím, že na sobě pořád pracovali, nic neflákali a neustále se chtěli zlepšovat. To platí jak při zápase, tréninku, tak i mimo něj.

Autor: SK Kladno