Vlastník neznámý, adresa virtuální. ‚Je mi jedno, jak to vypadá,‘ říká bývalý svářeč dodávající respirátory
„Když máte 10 procent zisku, tak jste spokojen. Kdyby to bylo míň, tak by do toho člověk už nešel,“ říká prošedivělý, podsaditý muž. Opírá se o vrátka u vesnického domu v Želenicích u severočeského Mostu a líčí, jak došlo k tomu, že firma De Sol Investment uzavřela se státem smlouvu na dodávku tří milionů respirátorů za téměř 300 milionů korun. Třiapadesátiletý Štefan Püspöki, bývalý svářeč s jedenácti exekucemi, je jejím jediným jednatelem.
Püspöki oficiálně řídí firmu, která má virtuální adresu, její skrytý vlastník sídlí ve středoamerickém daňovém ráji Belize a předchozí jednatel měl adresu na městském úřadě v Praze. Muž ale odmítá, že by byl jen nastrčeným bílým koněm, jehož úloha je krýt majitele.
Finská policie vyšetřuje nákup roušek. Neměly odpovídající kvalitu a někteří kvůli nim měli alergii
Číst článek
„To je mi absolutně jedno, jak to vypadá, já jsem tam tři nebo čtyři roky v tom jednatelství, firma funguje, odvádí daně, všechno máme v pořádku, takže nevím, proč by si měl někdo myslet, že jsem tam bílý kůň,“ prohlásil.
Jméno vlastníka firmy však prozradit nechce. „Nebudu ho jmenovat, nepřeje si to,“ odpověděl na žádost Radiožurnálu. Jméno majitele neřekl ani po námitce, že firma, která obchoduje se státem, by měla být otevřenější.
Právě neprůhledná vlastnická struktura je největším rizikem. „Když máte vlastníka z daňového ráje, ať už je to Panama, Bahamy, nebo zrovna Belize, problém je, že ten vlastník nikdy není úplně jistý. To znamená, že nemůžete vyloučit nějaký střet zájmů prostě proto, že vlastník je skrytý za nějakým netransparentním registrem vlastníků, který tam funguje,“ upozorňuje Jiří Skuhrovec, jednatel společnosti Datlab, která se specializuje na data z veřejných zakázek.
3 miliony respirátorů
O zakázce firmy De Sol Investment pro ministerstvo zdravotnictví psal jako první Deník N. Radiožurnálu se podařilo mluvit s jednatelem Püspökim a zjistit detaily.
Firma podle něj obchoduje hlavně s potravinami, do Česka dováží rýži z Asie. K byznysu s respirátory se dostala náhodou. „Máme klienty z Číny, a když začala ta krize u nich v lednu, tak nás požádali, či bysme jim nemohli pomoct. Protože jsme měli vazby v Turecku, nasmlouvali jsme ty dvě turecké firmy a na začátku jsme pomáhali my Číňanům, a když to začalo u nás, tak jsme to nabídli i tady,“ vypráví Püspöki, původem Slovák.
Praha chce nahradit čínské respirátory. Začne testovat polomasky, které vyvinulo ČVUT a Akademie věd
Číst článek
„Dali jsme nabídku, ministerstvo zdravotnictví nás oslovilo, kolik jsme schopni dodat, odpověděli jsme, že jsme schopni klidně celoročně dodávat, tak nám poslali objednávku na tři miliony respirátorů,“ líčil, jak se dohadoval stamilionový obchod se státem. Stál před svým domkem v Želenicích, na sobě měl montérky, přes ústa bavlněnou, podomácku šitou roušku.
Tři miliony respirátorů, na jejichž dovoz uzavřela firma s ministerstvem zdravotnictví smlouvu 24. března, nechala firma přivézt do Česka z Číny. Mezitím totiž podle Püspökiho uzavřela dohodu kromě tureckého výrobce i s čínským. Se kterým přesně, to Püspöki nechtěl sdělit.
„Nevím, proč bych vám měl poskytovat informace o firmě, to je konkurenční boj,“ řekl. Když se ho reportér Radiožurnálu zeptal, jestli může sdělit alespoň název města, odpověděl, že ho nezná: „Já to nevím, ty čínský města takhle z hlavy. Kdybych si měl všechny adresy pamatovat, všechny města, tak mám lexikon v hlavě.“
Přestože je jednatelem dodavatelské firmy, neznal ani detaily z transportu milionů respirátorů do Česka. Nevěděl název aerolinek, které zboží do Prahy dopravují, ani ze kterého státu jsou. „To nevím, to zajišťuje výrobce,“ řekl. „Přivezlo se to do Prahy, tady se to uskladnilo a teď se to převáží postupně do Sedlčan,“ dodal.
Dluhy a exekuce
V jednu chvíli rozhovoru sdělil, že množství požadované ministerstvem zdravotnictví „jeho“ firmu zaskočilo. „My jsme nepočítali, že dostaneme až tak velkou objednávku,“ řekl. Vzápětí na dotaz, s čím tedy původně počítali, reagoval, že dodat mohou mnohem víc: „Nám je to v zásadě jedno, můžeme dodat i deset milionů, protože máme smlouvu s firmou, která to vyrábí, my můžeme dodávat klidně celý rok, máme nasmlouvaný dvě fabriky v Turecku a jednu v Číně.“
Püspöki původně pracoval jako svářeč a v minulosti nastřádal řadu dluhů. I na domku v Želenicích mu vázne několik exekucí. Celkem jich na sebe má vedených jedenáct. Bavit se o nich ale nechce. „To jsou moje soukromé…“ naznačil.
‚Psal jsem čtyřikrát a nikdo neodpověděl, až teď.' Jak vypadá snaha českých firem dodat státu pomůcky?
Číst článek
Jednatelem se stal náhodou. „Předešlý jednatel, který odcházel, byl můj známej a nabídl mi, či bych ho nechtěl zastoupit, jestli bych nechtěl řídit tu firmu. To byla doba, kdy práce moc nebyla, tak jsem nastoupil jako jednatel,“ tvrdil. Podle svých slov pracuje ještě v jedné montážní firmě.
Virtuální adresa
Kdo je majitelem společnosti De Sol Investment, zůstává nejasné. Podle obchodního rejstříku ji vlastní jiná společnost, která sídlí v daňovém ráji ve středoamerické Belize. Sama toho o sobě moc neprozrazuje. Nemá webové stránky, nezveřejňuje účetní závěrky a sídlí na virtuální adrese v centru Prahy spolu s dalšími sedmi tisící společnostmi. Jedinou dostupnou informací zůstává to, že ji vede právě Püspöki.
Před ním byl jediným jednatelem firmy dnes třiatřicetiletý Jiří Herzig z Prahy, který má trvalé bydliště uvedeno na městském úřadě v Praze 15. Podle notářského zápisu, který firma De Sol Investment vložila do sbírky listin, její mateřskou společnost z Belize zastupoval Michal Kovalčík. Ten je podobně jako Püspöki původem ze Slovenska a v Česku má trvalé bydliště také na úřadě – konkrétně v budově, kde sídlí cizinecká policie.
Podobných pozoruhodných nákupů ochranných pomůcek uskutečnilo ministerstvo zdravotnictví v době koronavirové krize víc. Před pár dny vyšlo najevo, že jednatel jiné firmy Recea Prague, která získala zakázku za 310 milionů korun, čelí osmnácti exekucím a adresu trvalého bydliště má nahlášenou na úřadě městské části Praha 5.
Server Seznam Zprávy popisoval případ další firmy La Factory z Lanškrouna, která uzavřela smlouvu s ministerstvem zdravotnictví na dodávku respirátorů za 1,2 miliardy. Cena za kus přitom byla dvakrát vyšší, než za kolik je kupuje ministerstvo vnitra.
Vnitro ji odmítlo
Ministerstvo zdravotnictví v době, kdy je kvůli koronaviru zaveden nouzový stav, nemusí postupovat podle zákona o zadávání veřejných zakázek. Při výběru dodavatelských firem tedy má víceméně volné ruce. A své nákupy hájí. „Světový trh s pomůckami byl v březnu a začátkem dubna natolik dynamický, že o nákupech rozhodovaly hodiny nebo minuty,“ řekla mluvčí resortu Gabriela Štěpanyová.
Firma De Sol Investment podle mluvčí předložila potřebné dokumenty, její nabídka respirátorů za méně než stovku za kus byla podle ministerstva výhodná a společnost splnila další podmínky – nedlužila na dani, není v insolvenci a jednatel je registrován v Česku. Fakt, že vlastník je skrytý a sídlí v Belize, podle Štěpanyové nebyl důvodem nabídku odmítnout.
Firma De Sol Investment nabízela respirátory i ministerstvu vnitra, to ale odmítlo. „Nabízené ceny respirátorů značně převyšovaly výši, za kterou ministerstvo vnitra v současné době tyto ochranné pomůcky pořizuje. Z tohoto důvodu nebyla nabídka této společnosti využita,“ sdělila mluvčí resortu Hana Malá.
