Dokonce i 75 let po válce zůstává neznámý osud dvou milionů sovětských zajatců, upozornil ruský list Kommersant. "Nepátrají po nich ani vdovy, ani děti, ale vnuci a pravnuci. Je to bolest, kterou je stále cítit," řekl listu Kommersant Viktor Tumarkin z nevládní organizace Memorial, která svého času spustila první databázi s údaji o zajatých vojácích.
Moskvanka Irina Kovaljovová o rodině své babičky moc nevěděla, dokud nemusela začít hledat dokumenty potvrzující právo na hrob na jednom z moskevských hřbitovů. "Babička zemřela v roce, kdy jsem se narodila. Od matky jsem slyšela, že měla dva bratry, Veniamina a Leonida," vypráví osmačtyřicetiletá Irina. Veniamin se stal nezvěstným během bojů o Stalingrad. Po druhém bratrovi zbylo jen jméno a výstraha. "O Leonidovi babička nikdy nikomu nic neříkala a rozhovor hned utnula. Máma si dokonce myslela, že spáchal nějaký zločin," dodala pro Kommersant.
Záhadu rozluštila za pomoci ruských a německých databází: rudoarmějec Leonid Solovjov z 650. střeleckého pluku padl 9. května 1942 do zajetí během obrany Kerče. Dostal se do zajateckého tábora 326 na západě Německa jako číslo 62681 s přípisem "hodí se na lehčí práci". Ale razítko v podobě kříže v horním pravém rohu kartičce, vyplněné inkoustovou tužkou, znamenalo, že vězeň zemřel.
Jeden ze sovětských důstojníků, který se dostal do stejného tábora v roce 1943, vzpomínal na mimořádnou krutost zařízení, kde sovětští zajatci byli zbaveni veškerých práv a přežívali v nesnesitelných podmínkách - o hladu, v mrazu; byli ponižováni, mučeni a zabíjeni.
Leonid Solovjov podle kartičky zemřel 9. října 1942. "O tom, že zahynul v táboře pro válečné zajatce, se jeho otec (můj praděd) a sestra (moje babička) nedozvěděli," řekla Irina Kovaljovová. "Teď mohu přijet k pradědovu hrobu a říct: tvůj syn zemřel v německém zajetí za nás za všechny, jsme na něj hrdí!"
Zachovaná kartička a pár fotografií z dětství představují veškerou památku na Leonida. Irina doufá, že se jednou dozví víc: kvůli synům - aby se o válce nedozvídali jen z dějepisu, ale i z rodinné historie.
Zajateckým táborem Stalag 326 podle odhadů prošlo od 300.000 po dva miliony sovětských vojáků. Kilometr od tábora vznikl první památník sovětským zajatcům. Týden před koncem války si jej sami postavili.
Na diskusních fórech a internetových stránkách o válečné historii jsou desítky podobných příběhů. Pátrají příbuzní, genealogové, amatéři i historici.
"Osud válečných zajatců po dlouhá léta nebyl prioritou ani v Sovětském svazu, ani v Německu," říká ředitel Ruského státního vojenského archivu RGVA Vladimir Tarasov. "V Sovětském svazu byli zajatci dokonce považováni bezmála za zrádce bez ohledu na okolnosti zajetí."
Problém začal historiky a veřejnost zajímat až v 90. letech. Tři čtvrtě století po válce, kdy příbuzní řekli vše, co mohli či stačili, zůstávají archivy hlavním zdrojem informací. RGVA každý rok dostává tisíce dotazů souvisejících se zajatci. Ale o některých se žádné dokumenty nedochovaly.
Historici odhadují, že za války bylo zajato 5,7 milionu sovětských vojáků a důstojníků. Osud asi dvou milionů zůstává neznámý. Kolik z nich bez stopy zahynulo cestou do tábora a při práci? Kolik přežilo a nevrátilo se domů?
V Sasku, kde bylo hodně táborů, se podařilo dát dohromady databázi čítající skoro 900.000 sovětských zajatců, než v roce 2014 výzkum de fakticky zamrzl. O dva roky později se nadšencům z řad diplomatů a historiků podařil průlom: 22. června 2016 vyšlo společné prohlášení ministrů zahraničí o odhodlání vrátit jména sovětským a německým zajatcům.
Plnění tohoto úkolu postupuje pomalu. Podle Tarasova to každým rokem bude těžší a zjistit údaje o všech "nezvěstných" se nikdy nepovede. Dodnes citlivou otázkou zůstává osud těch, kteří zůstali na Západě. "Někteří tvrdí, že to byl až milion lidí, ale to lze taky ověřit už jen podle archivů," vysvětluje Tarasov.
"Navzdory populárnímu přesvědčení trest nepostihl všechny zajatce, kteří se vrátili do vlasti. Někdo s čistým svědomím mohl jít do práce, ale taky se mohl dostat z německého do sovětského tábora. Kolik jich bylo, to už nikdo nezjistí," míní německý historik Matthias Uhl.
V rámci projektu se německá strana chystala v dubnu předat Rusku údaje o přibližně půl milionu zajatců z archivu wehrmachtu, ale pandemie vše zkomplikovala.
Související
Americké zbraně na Moskvu nezaútočí, zdůraznil Biden
Putin odmítá jakékoli imperiální ambice Ruska. Přitom dva roky vede válku proti sousední Ukrajině
Rusko , Sovětský svaz , historie
Aktuálně se děje
Aktualizováno před 28 minutami
Volby do Evropského parlamentu startují. Vše, co potřebujete vědět
před 36 minutami
RECENZE: Inteligentní romantická komedie staré školy. Vrah naoko hledá lásku v kruhu zločinu
před 54 minutami
Čaputová si do Prahy přijede i pro nejvyšší české státní vyznamenání
před 1 hodinou
V Pardubicích obnovili běžný provoz po středeční tragické vlakové nehodě
před 1 hodinou
Poslední rozloučení se zakladatelem Ypsilonky Schmidem bude příští týden
před 2 hodinami
Ukrajina na cestě do EU: EK podpořila spuštění přístupových jednání
před 2 hodinami
Výsledek voleb do EP pomůže zvrátit rovnováhu v boji mezi jednotou a nacionalismem v Evropě
před 3 hodinami
Ruské síly údajně dobyly vesnici Paraskovijivka
před 3 hodinami
Eurovolby ovládne hnutí ANO, své křeslo dostane Zdechovský i Jindřich Rajchl, předpokládá Politico
před 4 hodinami
Ukrajina údajně zaútočila na Luhansk raketami ATACMS
před 5 hodinami
Vražda v Jevíčku: Muž zasadil partnerce přes 20 bodných ran, hrozí mu výjimečný trest
před 5 hodinami
Ve hře o post šéfa unijní diplomacie jsou známá jména, včetně estonské železné lady
před 6 hodinami
Evropa je silnější než zlo, které ji ohrožuje. Do týdne nastane náš Den D, prohlásil Zelenskyj
před 6 hodinami
Dnešní počasí: V části Česka hrozí bouřky, silný vítr může vyvracet stromy
před 6 hodinami
První se výsledky voleb do EP dozví noční sovy. Sčítat se začne až v neděli v noci
před 6 hodinami
Sunak předčasně opustil oslavy vylodění spojenců v Normandii. Nyní se ukázalo proč
před 7 hodinami
EU chce mezinárodní vyšetření izraelského útoku na školu OSN v Pásmu Gazy
před 7 hodinami
Den po volbách do EP začne boj o nejvyšší pozice v EU. O všem rozhodne jejich výsledek
před 7 hodinami
"Jen slova". Hamás zkritizoval plán Bidena na příměří v Pásmu Gazy
před 8 hodinami
RB OSN rozšiřuje řady. Nestálými členy se stane dalších 5 zemí
V následujících dvou letech se novými nestálými členy Rady bezpečnosti OSN stanou Dánsko, Řecko, Pákistán, Panama a Somálsko. Valné shromáždění OSN o tom rozhodlo ve čtvrtek při tajném hlasování, jak informovala agentura AP.
Zdroj: Libor Novák