Kliknutím zvětšíteJako Klondike. Tak člověku může připadat trh s takzvanými bitcoiny. Dokazuje to i jeho největší pád posledních let na méně než čtyři tisíce dolarů za virtuální minci v polovině března. Souvisel s panikou na trzích kvůli koronaviru. Teď se však kurz zase začíná vzpamatovávat. V úterý 14. dubna se hodnota bitcoinu pohybovala kolem 6 800 dolarů, tedy více než 168 tisíc korun.
Zlatá horečka nad nejznámější „kryptoměnou“ už nenechala chladnými ani řadu lidí ze severu Čech. Že jste o bitcoinech ještě neslyšeli? Tyhle „mince“ lidé nemají po peněženkách, kapsách nebo ve štrozoku. Ukládají je na discích počítačů nebo na internetové síti. Bitcoiny si ale můžete pořídit už i ze speciálních bankomatů. Dva najdete v Ústí nad Labem a Děčíně. Zasvěcenci z prostředí informačních technologií to vítají. Větší dostupnost bitcoinů podle nich může přispět k stabilizaci kryptoměny.
Její kurz se totiž neustále pohybuje nahoru a dolů, „lítá“ i v řádech tisíců za jediný měsíc. Proto ji mají v oblibě spekulanti. A spíš než za platidlo ji považují za komoditu jako třeba zlato. „Nemá centrální autoritu, její cenu určuje jenom trh. Když lidé nakoupí hodně bitcoinů, cena stoupá, když jich hodně prodají, zase klesne,“ potvrdil Deníku IT expert Michal Ketner z Litoměřic.
Jako první zinkasoval bitcoiny poslíček s pizzou ve Spojených státech před víc než deseti lety. Za slanou italskou pochoutku kurýr utržil od hladovce v dnešním kurzu několik milionů. Měna, na kterou si nesáhnete, vznikla na protest proti tomu, že autority jinak můžou snadno „šmírovat“, kdo komu za co platí. Směna virtuálních peněz po síti měla jejich uživatelům zaručit anonymitu. Což se podařilo a do určité míry to platí dodnes. Vzhledem k dnešní poměrně závratné hodnotě jednoho bitcoinu se i přes veškeré výkyvy určitě hodí, že kryptoměna má i „drobné“. Jedné miliontině bitcoinu se říká „satoshi“. A to podle křestního jména Japonce, který kryptoměnu údajně vymyslel.
Zatímco IT průkopníci vítali zrození bitcoinu jako zosobnění utopie, v níž vlády nemůžou kontrolovat lidi, později nad ní zajásali dealeři drog. Obrovský růst kryptoměna zažila při kšeftování s kokainem a dalšími nelegálními látkami na takzvaném darknetu, běžně nepřístupném internetu. Dnes se na e-shopech černého trhu nejvíc obchoduje s novější měnou Monero, která je ještě anonymnější.
I když se virtuální bitcoiny obejdou bez papíru na bankovky i kovů na mince, nedá se o nich říct, že by nenechávaly žádnou ekologickou stopu. Proběhlé směny totiž potvrzují takzvaní „těžaři“. Za určité procento z transakcí ověřují položky v jakési obrovské účetní knize. „A když to těžení provádí, dochází ke kryptografickým operacím, které dlouho trvají a spotřebují značný výpočetní výkon,“ popsal programátor Aleš Stibal z Litoměřic.
Nejde zrovna o „drobné“. Podle Wikipedie dolování bitcoinu jen v roce 2017 spotřebovalo víc elektrické energie, než jaká byla spotřeba 20 evropských zemí. I kvůli tomu považují někteří zasvěcenci bitcoin za nepovedený prototyp kryptoměn, kterých jsou dnes už přinejmenším desítky, někdy se uvádí i stovky či tisíce.
V české IT komunitě je držení bitcoinů běžná věc. „Nemají to ale zdaleka jen ajťáci, kteří znají i pozadí kryptoměny, tedy jak to vlastně funguje,“ upozornil Stibal. Připomněl, že na nedávný seminář ke kryptoměnám v litoměřickém Litohubu přišla pohlavně, věkově i profesně překvapivě různorodá společnost. Dnes můžete za bitcoiny nakoupit třeba tabák ze sítě Geco a vlastně cokoli na e-shopu Alza.
Měna, nebo spíš komodita?
Stibal vítá „zlaičtění“ bitcoinu i prostřednictvím speciálních bankomatů. „Jsem jednoznačně rád. Konečně to bude blízko normálnímu uživateli. Vezmete peněženku, píchnete ji do bankomatu a uděláte transakci, kterou potřebujete. Přijde mi dobré, aby se bitcoin začal používat jako skutečná měna. Navíc je to dobré pro její stabilizaci v době, kdy se stále používá jako spekulativní komodita spíš než měna. Klidně budu bitcoinmat používat i sám,“ řekl programátor.
Bitcoiny koupíte i z automatu v Ústí nebo Děčíně
Už druhým rokem v obchodních centrech v Ústí a Děčíně trůní bitcoinmaty. Vypadají jako běžné bankomaty, peníze z nich však dostanete jen za virtuální kryptoměnu, takzvané bitcoiny.
Že byste takové sci-fi na Ústecku nebo Děčínsku nečekali? Provozovatel bitcoinmatů, pražská společnost WBTCB, je ale rozhodně neplánuje dávat pryč kvůli tomu, že by snad nebyly k užitku. Vytížené bitcoinmaty má firma i v Karlových Varech, další v Liberci. Přístroje nepoužívají jen Češi, ale pokud zrovna nejsou zavřené hranice, tak i Němci. Ti totiž překvapivě něco podobného nemají.
Jak potvrdil mluvčí WBTCB Ondřej Příhonský, v Německu bitcoinmaty prakticky nejsou. „Provozovatelé by tam totiž museli mít na něco takového licenci. A tu se dosud žádné firmě nepodařilo získat,“ vysvětlil mluvčí. I kvůli tomu měla pražská společnost automat na výměnu bitcoinů přímo za eura také na benzince na dálnici D8 poblíž Rozvadova. Teď je na recepci kasina v Aši.
Pražská společnost nesměňuje kryptoměnu za koruny a naopak jen prostřednictvím bitcoinmatů. Spolupracuje s pobočkami tabákové sítě Geco. Ty najdete na řadě míst i v Ústeckém kraji. „Bitcoiny převedete z pohodlí domova, na pobočku si jdete jen vyzvednout koruny. Nebo tam uhradíte korunami objednávku na nákup kryptoměny,“ popsal Příhonský.
Při prodeji kryptoměny na bitcoinmatu se on-line objednávce z domova vyhnete. Transakce ale potom trvá až desítky minut. Zákazník si tedy v obchodním centru v Ústí nebo Děčíně na automatu nejprve „naťuká“ objednávku směny. Pak jde třeba na kafe a až později se k bitcoinmatu vrátí pro hotovost.
15
3
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
