Sedmdesát let od „Akce K“: Estébáci zaútočili na církev, zbraně a vysílačky ale v klášterech nenašli

Mikuláš Kroupa

Ondřej Bratinka

Nejrozsáhlejší zatýkání v české historii proběhlo před sedmdesáti lety v dubnu 1950 pod krycím jménem „Akce K“. V noci z 13. na 14. dubna 1950 přepadly stovky ozbrojenců StB a SNB pětasedmdesát českých a moravských klášterů a zadrželi 915 řeholníků. Jednalo se o první fázi rozsáhlé likvidace klášterů. Jedním ze zadržených byl i Ludwig Armbruster, dnes profesor teologie a filozofie, kněz a jezuita. Estébákům jejich tři měsíce plánovanou akci tento pětadvacetiletý řeholník zkomplikoval. Policejní prováděcí manuál na Akci K nepočítal, že se v klášterech zdržuje člověk s rakouským občanstvím.

Ludwig Armbruster se narodil v roce 1928 v Praze, po dědečkovi z otcovy strany rodina pocházela z Rakouska. Doma se mluvilo česky a Ludwig se vždy cítil být Čechem, přesto mu zůstalo rakouské občanství, které ho jako jezuitského novice v osudové chvíli zachránilo před dlouholetou internací. „Rodina nechodila do kostela. Pocházím z takového postkřesťanského prostředí. Vztah k církvi jsem začal prožívat jako středoškolák, kdy jsem se seznámil s jedním stařičkým jezuitou, P. Františkem Kubíčkem,“ začíná se vyprávění Armbruster.

Faráře Kubíčka protektorátní úřady internovaly do Hradce, při loučení svému žákovi doporučil čtyřicetiletého kněze, jezuitu od pražského sv. Ignáce Františka Vlka, aby s ním pokračoval v rozhovorech o víře a modlitbách. I tohoto kněze v roce 1944 zatklo gestapo. Přišlo pak jen oznámení, že na Pankráci zemřel na zápal plic.

Mlátil a psychicky deptal chartisty. Při výslechu Kafka dokonce popálil ruce Třešňákovi

sinfin.digital