InzerujTEĎ

 
 
 

Kdy a kam

  • Ságaaneb Vizovský zázrak (Bolek Polívka)

    středa 8.5 19:00 - Divadlo Oskara Nedbala Tábor

    Divadelní představení.

  • Žehnání motorek

    středa 8.5 13:30 - Masarykovo náměstí, Třeboň

Zobrazit všechny události
 
 
 
 

Letní a zimní čas

V roce 2018 skončila v EU debata o letním a zimním času. Každý stát se má zařídit podle svého. Téma se odsunulo do pozadí, momentálně není na stole. Co vyhovuje vám?

 
 
 
 
 
 
 
 
 
 

Jana Prokešová: Dávám si malé cíle a postupně je plním

Boxerka Jana Prokešová, rodačka ze Strakonic, která už nějakou dobu žije v Písku, se v loňském roce stala mistryní České republiky, ale za sebou má více úspěchů a už teď si dává nové cíle. Boxovat začala před sedmi lety, předtím se věnovala fotbalu nebo vodnímu pólu. Ke sportu má blízko i v zaměstnání – učí děti tělocvik na základní škole. Jana nastupuje v nejnižší váhové kategorii - do 48 kilogramů, tato váha však často není na soutěžích otevřená, a tak se musí porvat i v té vyšší. A právě v té do 51 kilogramů získala loni republikové prvenství. Nadějná boxerka zavzpomínala i na svůj první zápas a prozradila, co je jejím největším snem.

 

Jak dlouho se boxu věnujete a kdo vás k němu přivedl?

Boxu se věnuji asi sedm let. Přivedl mě k němu spolužák ze střední školy. Koukala jsem se na jednu realityshow, kde byla boxerka, která vyhrávala všechny sportovní výzvy, a tak jsem chtěla být jako ona. Poprosila jsem kamaráda, jestli s ním můžu jít na trénink boxu a zkusit si to. A už jsem u toho zůstala dodnes.

V jaké kategorii nastupujete?

Moje váhová kategorie je do 48 kilogramů, ale chodím i váhovou kategorii do 51 kilogramů, protože tato váha je olympijská a je na všech turnajích.

Kromě boxu děláte i jiný bojový sport?

Dělám pouze box, kdybych chtěla dělat i jiný bojový sport, nemohla bych zápasit v boxu na mistrovství světa a Evropy a jiných velkých mezinárodních turnajích. Světová boxerská asociace AIBA neumožňuje start těmto závodníkům. Když přestupuje závodník například z MMA nebo kickboxu do boxu, musí podepsat prohlášení o tom, že už nebude provozovat jiný sport než box.

Máte za sebou už řadu zápasů. Vzpomenete si na svůj první, a jak vypadal?

Mám za sebou okolo sedmdesáti zápasů, což je vzhledem k tomu, kolik let se tomu věnuji poměrně málo. Ale na svůj první zápas si moc dobře pamatuji. Bojovala jsem s o deset kilogramů těžší soupeřkou a zápas skončil v prvním kole. Můj trenér hodil ručník do ringu. Na nic jsem se v ringu nezmohla a soupeřka mě převálcovala. Existují dva typy, jednoho tento výsledek odradí a druhého nakopne. Jsem ten druhý typ a nakoplo mě to tak, že jsem na sobě začala ještě intenzivněji pracovat.

Zkoušela jste i jiné než bojové sporty a jaké?

Ano, zkoušela. Půl roku jsem hrála vodní pólo a jinak jsem deset let hrála fotbal za přípravku, žáky a pak ženy. Myslím si, že fotbal byla dobrá průprava na box, hodně mi v boxu pomohl.

Jaké máte za sebou úspěchy a který považujete za největší?

Asi největší úspěch pro mě je titul mistryně republiky v boxu ve váze do 51 kilogramů z roku 2019. Mezi mé další úspěchy patří první místo na mezinárodním turnaji na Slovensku, třetí místo na nejstarším evropském boxerském turnaji Strandja v Bulharsku, výhra v rakouské lize, účast na mistrovství Evropy a druhé místo na mezinárodním turnaji v Polsku. V roce 2016 jsem se stala mistryní České republiky ve váze do 48 kilogramů. V letech 2015, 2017, 2018 jsem skončila druhá.

Co vás v blízké budoucnosti čeká za soutěž?

Nyní mám objemovou fázi a v květnu se má konat turnaj na domácí půdě v Klokočově. Bohužel kvůli situaci s koronavirem nikdo ještě neví, jak to s turnajem bude.

Máte nějaký vysněný cíl, čeho byste v boxu chtěla dosáhnout?

Dávám si malé cíle a postupně po splnění si je zvětšuji na větší a větší. Začínala jsem tím, že jsem chtěla mít alespoň deset zápasů. Pak jsem se chtěla dostat na mistrovství České republiky. Potom jsem ho chtěla vyhrát. Dále jsem si přála zúčastnit se a zvítězit alespoň v jednom zápase na mistrovství Evropy. Chtěla bych se dostat i na mistrovství světa. Samozřejmě jsou mým snem, jako každého sportovce, olympijské hry. Bohužel váhová kategorie do 48 kilogramů u žen není na olympiádě otevřená. Zkusila jsem se kvalifikovat v kategorii do 51 kilogramů, ale bohužel to nevyšlo.Jana Prokešová s přítelem Adamem Šejdou a nejnovějším členem domácnosti, pejskem Lokim.

Jak se udržujete v kondici?

Tréninky mi sestavuje můj trenér Michal Frček. Trénuji dvoufázově - posilovna, běh, plavání nebo squash. Druhá fáze je specializovaná. Jezdím i na boxerské soustředění, které máme s reprezentací žen dvakrát ročně. Plus jedno soustředění s mým klubem.

Jak moc je u vašeho sportu důležitá strava a životní styl?

Strava je velmi důležitá, jak pro výkon tak pro to, aby měl člověk dostatek energie. Když bych si dala knedlíky, tak si můžu jít akorát lehnout a ne trénovat. Samozřejmě po držení váhy a skončení turnaje si člověk trochu dopřeje, ale nesmí se to přehánět. Alkohol vůbec nepiju, není dobrý pro regeneraci. U tréninku je regenerace důležitá a jen kvalitní spánek nestačí.

Kdo vás při soutěžích nejvíce podporuje?

Nejvíce mě podporuje má rodina a já jim za to moc děkuji. Dále moji přátelé a známí. Mám ve všech velkou oporu.

Mimo boxu, co děláte ve volném čase?

Moc volného času nemám. Téměř veškerý můj čas vyplní tréninky a práce. Když mám volno, věnuju se rodině.

Jak je tento sport finančně náročný? Vyděláte si boxem peníze?

Boxem si na amatérské úrovni nevydělám vůbec nic. Když má Česká boxerská asociace peníze, zaplatí mi turnaj, když ne a chci jet, musím si to zaplatit sama. To znamená ubytování, stravu i dopravu. Box je finančně náročný hlavně po přípravné a kondiční stránce. Musím platit posilovnu, bazén, saunu a všechno ostatní.

Kde jste studovala a čím se teď živíte?

Studovala jsem Pedagogickou fakultu na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích, kde jsem dokončila bakalářský titul v tělovýchově a sportu. Nyní se živím jako učitelka tělesné výchovy na Základní škole Jana Husa v Písku. Váš budoucí manžel se také věnuje bojovým sportům.

Jakým přesně a svedl vás dohromady právě box?

Ano, můj budoucí manžel Adam Šejda se věnuje taky boxu. Seznámili jsme se v našem klubu SK Fight Pro Strakonice, kam přišel z Mysticu Písek a začal s námi trénovat. Už má za sebou okolo dvaceti zápasů. Jednou jsem ho pozvala na rande do posilovny a bylo hotovo.

Chcete ještě něco dodat?

Chtěla bych poděkovat mému trenérovi Michalu Frčkovi za přípravu a za to, čeho jsem dosáhla. Má na tom velký podíl. Také svým rodičům, kteří mě od malička vedli ke sportu

Diskuse k článku - napište váš názor
 

Další zprávy z regionu

 
 

Diskuse ke článku

Zbývá znaků: 1200
 
 
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace