Už spoustu let se ho po skončení skokanské sezony novináři ptají na tu samou otázku. „Pane Kasaii, už víte, kdy ukončíte kariéru?“ dotazují se.
Japonský veterán se pokaždé usměje a říkává: „Konec? Proč? Ještě chci pokračovat, pořád mám před sebou cíle, kterých bych chtěl dosáhnout.“
Stejný dotaz zazněl i po letošním ročníku.
A odpověď?
„Příští rok bude můj. Budu pokračovat,“ vzkázal přes portál hochi.news.
Letos otázek na Kasaiovu budoucnost padalo více než jindy. Ne snad proto, že v dalším ročníku bude skokanský veterán zas o rok starší, ale spíš proto, že se mu uplynulá sezona nevydařila podle představ.
Ve Světovém poháru ani jednou nebodoval, v polovině prosince vypadl z japonského A týmu a kromě zastávky seriálu v domovském Sapporu se do něj už nevrátil.
Namísto Turné čtyř můstků, kde chyběl po 25 letech, trénoval na závody Kontinentálního poháru. A ani v něm zrovna nezářil - v Klingenthalu byl sice sedmý, jinak ale sbíral spíš průměrně výsledky.
Co ho tedy neustále žene dopředu?
„Prostě miluju skoky na lyžích,“ často říkává s oblibou.
Letos v červnu mu bude 48 let. V jeho věku už drtivá většina sportovců dávno ukončila kariéru - trénují své nástupce, užívají si odpočinku nebo tráví čas se svými rodinami.
Kasai však místo chvil ve společnosti manželky Reiny, malé dcery a syna v zimě cestuje po závodech, v létě zase absolvuje řadu soustředění a kempů nebo náročných tréninků.
„Když má člověk cíl, není žádný čas promarněný,“ tvrdí.
Jeho cílem jsou olympijské hry v Pekingu v roce 2022. Touží se podeváté v kariéře představit pod pěti kruhy, a tím tak vylepšit svůj vlastní rekord.
Na hrách dosud získal tři medaile. Z Lillehammeru 1994 si odvezl stříbro ze závodu družstev, v Soči 2014 pak udivil druhým místem na středním můstku a třetí příčkou v týmovém závodě.
Navzdory tomu, že se v Rusku ve 41 letech stal nejstarším olympijským medailistou mezi skokany, myslel ještě výš. „Chtěl jsem zlato, ale je to tak, jak to je,“ prohlásil tehdy.
Pokud se chce představit v Pekingu, čeká ho ještě dlouhá cesta. Bude muset absolvovat dvě letní přípravy a jednu celou sezonu.
„Pokud se vše povede, příští ročník začnu v Kontinentálním poháru,“ vyhlíží. „Potom bych se chtěl zúčastnit mistrovství světa. Chci ještě ukázat, čeho jsem schopný.“
Tréninky mu komplikuje nastalá situace. Kasai žije s rodinou na ostrově Hokkaidó, kvůli epidemii koronaviru se nedostane na kopec a svou přípravu musí provozovat v domácích podmínkách.
„Co v této nepředvídatelné době můžu dělat? Je to o tréninkové trpělivosti - běhám a posiluju svaly,“ popsal.
A prozradil i svůj recept na boj proti koronaviru: „Manželka výborně vaří a každý den mi dělá jídlo s česnekem, který je dobrý na imunitní systém. Říká mi: Přece neprohraješ s koronou.“
V hlavě už ale vyhlíží návrat na skokanské můstky.
A opět chce dokázat: Věk pro mě nic neznamená.
Pokračuje i Ammann OBA NA STUPNÍCH. Simon Ammann (vlevo) a Noriaki Kasai slaví první místo v Ruce. Když v roce 2014 Kasai zatím naposledy slavil vítězství, na nejvyšším stupínku spolu s ním stál i Švýcar Simon Ammann. V závodě Světového poháru ve finské Ruce totiž oba předvedli totožný výkon. A oba se na skokanských můstcích budou potkávat i nadále. Ammann podobně jako japonský veterán oznámil, že ve své kariéře bude pokračovat. „Chci závodit ještě minimálně dva roky,“ uvedl na webu Švýcarské lyžařské asociace. Stejně jako jeho japonský soupeř i 38letý Švýcar neprožil sezonu podle svých představ. V hodnocení Světové poháru skončil celkově 35., nejlepšího výsledku dosáhl v Oberstdorfu, kde byl 16. „Chtěl jsem být výše, ale bohužel jsem neuspěl,“ řekl. „Rezignovat ale nehodlám, možná mi to dodalo ještě větší ambice pokračovat. Spoustu jsem se toho naučil, což mi teď dodává důvěru.“ „S vidinou olympijských her - což je největší cíl každého sportovce - cítím sílu zvládat úkoly, které se vyžadují od špičkového sportovce. Jsem přesvědčený, že dokážu znovu dosahovat nejlepších výsledků.“ Ammannově motivaci se nelze divit, vždyť jeho jméno je do historie závodů pod pěti kruhy pevně vpleteno. Jako jediný skokan totiž ovládl na dvou ZOH oba individuální závody - nejprve zazářil coby mladík v Salt Lake City v roce 2002 a unikátní double zopakoval o osm let později ve Vancouveru. Dokáže se přiblížit medailovým příčkám i v roce 2022 v Pekingu? |
