Pandemie paralyzovala evropský trh. ‚Ekonomika se oklepe, horší jsou dopady na jednotu EU,‘ míní expert
Kvůli pandemii koronaviru zažívá Evropská unie jeden z největších ekonomických šoků posledních desetiletí. Aktivita mnohých sektorů – v čele s cestovním ruchem nebo službami – je na bodu mrazu, bez práce se tak ocitají statisíce lidí. Objevují se proto varování před další krizí podobné té, jakou Evropa zažívala před deseti lety. „Situace je vážná, krize takového rozsahu ale nenastane,“ je přesvědčen ekonom Petr Zahradník.
Zavádění opatřeních proti koronaviru a s tím související omezení veřejného života v Evropě způsobilo ekonomický útlum.
Prezidentka Evropské centrální banky Christine Lagardeová už v polovině března varovala, že pokud lídři unijních zemí akutně nezasáhnou proti dopadům způsobeným pandemií, hrozí Evropě hospodářský šok podobný finanční krizi z roku 2008.
Může Čína zachránit Evropu před covid-19? Nejnovější dezinformace, kterou sama šíří, tvrdí analytik Vrabel
Číst článek
Jak vážná situace je a dokáže se z krize Evropa oklepat? Podle ekonoma a odborníka na problematiku Evropské unie Petra Zahradníka sice opatření zavedená kvůli pandemii evropskou ekonomiku téměř paralyzovala, krize takového rozsahu ale podle něj nepřijde.
„Myslím si, že řádově větší krize, než jaká nastala v období let 2008–2010, nyní nebude. I z toho důvodu, že tehdejší krize byla vyvolaná ekonomickými příčinami, tentokrát to tak ale není. Dojde tedy ke zpomalování, ekonomika se ale strukturálně nezhroutí,“ říká pro iROZHLAS.cz.
Po zkušenostech z minulé finanční krize se podle něj Evropská unie stala obezřetnější – nastavila určitá kritéria v oblasti fiskální disciplíny i finančních trhů. Díky tomu si Evropa může dovolit věnovat poměrně výrazný objem prostředků na řešení problémů spojených s pandemií.
Další krize podobná té, která Evropu zachvátila po roce 2008, tedy nenastane, ekonom ale varuje, že dojde k daleko větším rozdílům mezi jednotlivými členskými státy.
„Těmi nejvíce zasaženými zeměmi se bohužel staly právě ty státy, které byly hluboce zasažené minulou krizí a jejichž ekonomika není v dobrém stavu – tím mám na mysli hlavně Itálii a Španělsko, ale také Francii. Za předpokladu společné akce, ke které se EU pomalu odhodlává, tyto země vstřebají drtivou část prostředků, které budou na vypořádání se s dopady pandemie vynaloženy. To může vést k méně vstřícné reakci jiných států a každopádně to bude velký test na udržení EU jako celku,“ varuje Zahradník.
Nejpostiženější země
Přestože rozsah krize nebude tak významný jako před deseti lety, dopady koronaviru pociťují všechny evropské ekonomiky. Zahradník se přitom pozastavuje nad tím, proč je nynější hospodářská situace unijních zemí tak vážná. Krize způsobená pandemií totiž Evropskou unii zasáhla v době, kdy se zemím osm let ekonomicky poměrně výrazně dařilo.
„Viděli jsme slušný ekonomický růst. Jak je tedy možné, že je během v podstatě jednoměsíční paralýzy ekonomika téměř na kolenou? Přiznám se, že to mi hlava nebere,“ upozorňuje s tím, že k vysvětlení bude zřejmě zapotřebí hlubší ekonomické analýzy.
Kvůli koronaviru můžu skončit v dluzích, situace je extrémně vážná, říká Američanka bez pojištění
Číst článek
Nejvážněji situace se situace jeví především v Itálii – koronavirem nejhůře zasažené zemi, která se potýkala s problémy už před vypuknutím pandemie. Tamní obchodní svaz Confesercenti předpokládá, že se italský HDP do konce roku sníží až o devět procent.
„Zejména Itálie je bohužel země, která si nemůže dovolit nějaké další zadlužení. Už nyní má míru veřejného dluhu 150 % HDP, prostor pro dodatečné zadlužení proto nemá téměř žádný. To je také důvod, proč se Itálie tak silně snaží přesvědčit ostatní země, aby došlo k emisi celoeurozónových dluhopisů, v rámci kterých by se problematická výchozí pozice Itálie rozředila s disciplinovanějšími zeměmi,“ míní odborník.
Španělsko, kde v březnu přišlo o práci rekordních 900 000 lidí, zatím pro letošek očekává pokles ekonomiky o tři až čtyři procenta. Nejhůře zasaženy jsou přitom cestovní ruch a stavebnictví. Dalších nejméně 620 000 lidí má dočasně přerušenou platnost pracovní smlouvy. Počet nezaměstnaných tak meziměsíčně vzrostl o 9,3 % na 3,5 milionu lidí – to je nejvíc od dubna 2017, ale stále je to méně než počet lidí bez práce v roce 2013.
„Situace ve Španělsku je mírně lepší, jeho ekonomika se totiž z minulé krize oklepala lépe než ta italská. Míra veřejného dluhu také není nijak nízká, ale je podstatně nižší než v Itálii – jde o nějakých 110 % HDP. To není žádný zázrak, ale nějaký prostor jim to dává,“ říká Zahradník.
Česko v komfortní situaci
Přední hospodářské instituty předpovídají výrazný pokles ekonomiky také v Německu. V prvním čtvrtletí by měl tamní HDP klesnout o 1,9 procenta, ve druhém čtvrtletí dokonce o 9,8 procenta. To by v Německu představovalo nejhlubší čtvrtletní pokles od roku 1970, kdy se tento údaj začal zveřejňovat. Za celý rok se pak ekonomika může propadnout o 4,2 procenta.
Spojené státy se blíží k vrcholu epidemie, řekl Trump. Chystá se obnovit americké hospodářství
Číst článek
Právě na Německu je přitom výrazně závislé i Česko, které kvůli dopadům šíření koronaviru letos očekává pokles hrubého domácího produktu o 5,6 procenta.
V porovnání s jinými zeměmi je pozice Česka lepší, vláda ji ale podle Zahradníka výrazně může pokazit, pokud nebude racionálně vyhodnocovat situaci, do které se země kvůli pandemii dostala.
„Česko je na tom samo o sobě poměrně komfortně, pokud tedy můžeme o nějakém komfortu za této situace hovořit. Má totiž v podstatě vyrovnané veřejné finance, jeho míra dluhu – 30 % HDP – je zhruba pátá nejlepší v unii a naprosto zdravý finanční sektor, který umožňuje dodat do systému likviditu v řádů set miliard korun, aniž by dlouhodobě utrpěl. V tomto ohledu můžeme být velkorysí, a pokud uvolníme otěže při zadávání veřejných zakázek, budeme na tom ještě lépe,“ míní ekonom.
Odborník na evropskou ekonomiku zároveň upozorňuje, že situace kolem koronaviru ukázala, jak rychle je možné paralyzovat jednotný vnitřní trh, který je označován za největší výdobytek evropské integrace – během týdne je ale zlikvidovaný volný pohyb osob, paralyzovaný pohyb služeb a ani v oblasti zboží a kapitálu „to nefunguje, jak by mělo“.
K přísným opatřením v tomto ohledu přistoupila právě Česká republika – zejména pokud jde o omezení pro takzvané pendlery, tedy ty, kteří denně jezdí pracovat za hranice.
„Je otázka, jak se německé autority postaví k našemu opatření vůči pendlerům, která já osobně v dané chvíli považuju za správné s cílem eliminovat virus. Na druhou stranu je ale dobré si přiznat, že česká a slovenská opatření jsou v evropském vnímání velice extrémní. Je otázka, jak to Evropa bude vnímat – buď jako cestu, kterou se měly vydat taky, nebo nám naopak budou vyčítat, že jsme destruovali jednotný trh,“ varuje expert.
Sever proti jihu?
Ekonomický šok způsobený pandemií koronaviru je nyní jedním z hlavních témat unijních institucí, které pomalu přicházejí s plány, jak krizi zkrotit. V noci na středu o tom jednali také unijní ministři financí, na společném plánu, jak povzbudit své ekonomiky po koronavirové krizi, se ale nedohodli. Šéf euroskupiny Mario Centeno proto po 16 hodinách odložil další jednání na čtvrtek.
U jiných epidemií stačilo 50 procent k tomu, aby sama přestala, říká k promořenosti virolog Hirsch
Číst článek
Jedná se zejména o zavedení takzvaných „koronabondů“ – společných evropských dluhopisů, které by přinesly sdílení rizika napříč zeměmi Evropské unie. „Sebere hodně času, než se Evropa případně dohodne na konstrukci koronavirového eurobondu tak, aby splňoval náležitosti finančního aktiva, které bude obchodované na finančních trzích – může to trvat i několik měsíců,“ říká s tím, že emise koronabondů by obnášelo překážky, které nejsou odstranitelné ze dne na den.
Zahradník upozorňuje, že tento myšlenkový koncept není nový – objevil se už před minulou krizí a koketovalo se s ním během krize i po ní. Na zavedení eurobondů ale státy neshodnou. Myšlenka naráží především na odpor Německa, Nizozemska a dalších zemí ze severu Evropy, které jsou dlouhodobě proti vydávání společných dluhopisů, podporují ji naopak země jižní Evropy, které volají po sdílení nákladů způsobených pandemií a které by z eurobondů také nejvíce těžily.
„Jestliže ještě na konci února nebyli šéfové států a vlád na mimořádné Evropské radě schopni se dohodnout na podobě víceletého rámce – což je v porovnání s eurodluhopisy proutěná překážka na parkuru – nedovedu si představit, že by byli v současné době schopni najít shodu tady. To ukazuje, že takovéto nástroje se mají připravovat v čase relativního klidu, a ne v hysterii způsobené mimořádnou situací,“ vysvětluje Zahradník.
Evropa se z krize oklepe
Přestože dopady pandemie na evropskou ekonomiku mohou vypadat hrozivě, podle odborníka se Evropa z krize může ekonomicky oklepat poměrně dobře.
Vězňům v Česku se koronavirus zatím vyhýbá. Mezi dozorci se ale nákaza potvrdila
Číst článek
„Jak jsem říkal na začátku, krize vznikla v čase, kdy Evropská unie byla na ekonomickém vrcholu nebo těsně pod vrcholem. Horší by to bylo, pokud by přišla ekonomicky vyvolaná recese podobně jako před deseti lety a do toho by přišla pandemie. To by byl skutečně velký problém. To ale není tento případ. Zejména strukturálně zdravé ekonomiky EU se z toho mohou oklepat velice rychle – naštěstí mezi ně patříme. A troufám si tvrdit, že do roka a do dne nemusí být následky krize nijak patrné,“ soudí Zahradník.
Obává se ale dvou věcí. Zaprvé, že se pandemie může v zimních měsících vrátit, jak naznačují epidemiologové. Druhou věcí je pak celistvost Evropské unie, pro kterou bude současná krize testem soudržnosti.
„Z hlediska budoucnosti se nebojím až tak o ekonomiku jednotlivých členských států, ale o soudržnost integrace jako takové a také možnosti recidivy epidemie, kterou ale hospodářská politika samozřejmě není schopná nijak ovlivnit,“ uzavírá ekonom.
