Hrůza v „srdci temnoty“: Ebola – nejstrašnější z afrických krvácivých horeček

SVĚTOVÉ EPIDEMIE | Každý, kdo si přečetl bestseller amerického spisovatele Richarda Prestona „The Hot Zone: A Terrifying True Story“ z roku 1994 (česky vyšla pod názvem „Zákeřná ebola“ o dva roky později) si nepochybně udělal jasnou představu o tom, jak strašlivé je onemocnění zvané ebola, podobně jako ti, kteří shlédli strhující film Wolfganga Petersena „Smrtící epidemie“ („Outbreak“; 1995) a Dustinem Hofmanem v hlavní roli. Svět, konkrétně západní Afrika, přitom měl v době, kdy byla napsána kniha a kdy byl natočen film, nejhorší epidemii této krvácivé horečky teprve před sebou: v letech 2013–2016 zde zanechala přes jedenáct tisíc mrtvých.

První zprávy o epidemii eboly tehdy přišly z Guineje na počátku roku 2014, třebaže se o ní neoficiálně mluvilo už v prosinci předchozího roku. Nemoc zasáhla nejprve jižní oblasti země a následně i hlavní město Conakry, pak se rozšířila do Libérie a Sierry Leone a v menší míře i do Konga, Mali, Nigérie a Senegalu. Ve finále byla zaznamenána rovněž v Evropě, konkrétně ve Španělsku a ve Velké Británii, a také ve Spojených státech amerických. Vyvolalo to mimořádný poprask. Rada bezpečnosti OSN mluvila o urgentní hrozbě pro světovou bezpečnost a do boje proti nemoci se zapojily organizace jako Lékaři bez hranic či Hospitálský řád sv. Jana z Boha (Špitální řád milosrdných bratří); především díky nim a díky pomoci Spojených států amerických nakonec zůstalo u „pouhých“ jedenácti tisíců obětí. Původní odhady totiž byly mnohem vyšší.

Chceme-li se ohlédnout za historií eboly, musíme se vrátit do roku 1976. Právě tehdy se v dnešní Demokratické republice Kongo (někdejší Zair) objevil její první kmen (Ebola-Zaire nebo Ebola-Z či ZEBOV; smrtnost kolem 90 %). Původně se virus a nemoc měly jmenovat Yambuku podle vesnice jejich prvního výskytu, nakonec ale bylo použito jméno řeky či spíše říčky Eboly protékající v blízkosti vesnice a znamenající v překladu, více než příznačně, Černá řeka. Mužem, jehož jméno je nejčastěji spojováno s objevem viru a s klasifikací nemoci, byl belgický mikrobiolog Peter Piot (*1949), pracující v roce 1976 v Zairu jako výzkumník Institute of Tropical Medicine z Antverp; mimochodem – právě on později zásadně přispěl rovněž k objevení viru HIV, respektive nemoci zvané syndrom získaného selhání imunity (AIDS).

Šerý: Promořením populace bychom si vyráběli invalidy. Virus napadá i buňky v mozku

sinfin.digital