ASTRONOMICKÝ ÚSTAV AKADEMIE VĚD ČR: Noc z úterý na středu bude světlejší, nastane superúplněk

První ze tří letošních superúplňků nastal 9. března, když byl Měsíc vzdálený od Země 357 404 kilometrů. 7. dubna bude vzdálen ještě méně, ve 20 hodin SELČ se dostane na vzdálenost jen 356 909 km, úplněk pak nastává v téže noci, tedy 8. dubna ve 4:34 SELČ. Bude tak naší planetě nejblíže od loňského února a půjde o nejpůsobivější superúplněk roku. Květnový superúplněk nastane 7. května, to však Měsíc bude od nás vzdálen o více než čtyři tisíce kilometrů více, konkrétně 361 184 kilometrů.

Uvádět přesné vzdálenosti Měsíce od Země a usuzovat, jaký superúplněk to uvidíme, je ale značně nepřesné. Vzdálenosti jsou totiž určeny pro středy Země a Měsíce. Výrazně tedy záleží na tom, kde na obloze Měsíc pozorujeme. Protože Země má svůj poloměr téměř 6 400 km (přesněji “šetři se osle” = 6 378 km) – a ten vzhledem ke vzdálenosti Měsíce od Země vůbec není zanedbatelný –  znamená to, že pokud nám Měsíc vychází na horizontu, máme v tu chvíli k němu o poloměr Země dál než kdybychom ho měli nad hlavou. O supervlastnostech superúplňku tak rozhoduje řada faktorů, počínaje právě polohou Měsíce nad obzorem, ale také časovým rozdílem mezi nejmenší vzdáleností k Zemi a přesnou fází úplňku. Je to poměrně složité, ale pro dubnový úplněk lze konstatovat, že bude v tomto roce nejvýraznější.

Když je něco blíž, vidíme to větší. A přesně to se stane s Měsícem, když bude poblíž svého přízemí – bude větší. Měsíční průměr bude tentokrát větší zhruba o 13 %. A protože bude blíž, bude i více svítit. Největší přiblížení Měsíce k Zemi nastane přibližně osm hodin před úplňkem, Měsíc tedy bude větší a jasnější než jindy. Protože ale ty dvě situace, které mohou nastat – úplněk v přízemí a úplněk v odzemí – nenastanou současně, rozdíl příliš nepoznáme. Uvědomíme si to dobře na simulaci, viz. přiložený obrázek (vlevo je polovina letošního dubnového úplňku, vpravo pak polovina úplňku, který nastane v říjnu. Jeho autorem je www.stellarium.org / Jan Veselý. Spíše než velikost Měsíce možná zaznamenáme větší osvit noční krajiny.

Nadcházející úplněk je ale nejvýznamnější ještě – a především – z jiného důvodu. Je důležitý pro určení data letošních Velikonoc. Velikonoce jsou pohyblivým svátkem a jejich datum se určuje astronomicky. Platí pravidlo (až na několik výjimek za století), že první neděle po prvním jarním úplňku je nedělí velikonoční. A první jarní úplněk máme právě před sebou, náhodně pak v roli “superúplňku”.