Článek
Podle jednoho z vládních nařízení dostali hejtmani za úkol zajistit systém péče o lidi bez domova a lidi vykázané z domova kvůli domácímu násilí, kteří by byli infikovaní koronavirem nebo se kvůli podezření dostali do karantény. Všichni zainteresovaní se shodují, že projekt je nejasný a je v něm hodně neznámých, které vláda neupřesnila. Nikdo například jasně neřekl, kdo by měl akci financovat.
„Nařízení vlády není nesmyslné, je jen obtížně proveditelné. Samotné zadání vytváří různé otazníky. My spolupracujeme s 15 obcemi s rozšířenou působností, v tuto chvíli řešíme základní technické záležitosti, ostatní budeme ladit postupně,“ říká hejtman Královéhradeckého kraje Jiří Štěpán (ČSSD).
Jelikož kraj podle Štěpána nemá žádné objekty vhodné pro zřízení dočasné ubytovny, tuto povinnost převelel na obce s rozšířenou působností, které jsou lépe vybavené.
Například v krajském Hradci Králové narychlo svolaný městský krizový štáb koncem minulého týdne rozhodl, že lidi vykázané z domů a bezdomovce s podezřením na nákazu koronavirem dočasně ubytuje v provizorní noclehárně na hradeckém letišti, kterou tamní charita využívá v zimních měsících.
„Jednoznačně jsme se shodli, že tento objekt bude vhodný. Nemáme však bližší informace, v jakém režimu, a především jak personálně vybavený má takovýto objekt pro nakažené bezdomovce být a jak má fungovat. Zdravotní péče již bude muset být zajištěna z úrovně kraje nebo státu, město své lékaře nemá,“ upozorňuje hradecký primátor Alexandr Hrabálek (ODS).
Šéfka oblastní charity Anna Maclová už kvůli tomu na magistrátu svolala schůzku s krizovým štábem, úředníky a strážníky, protože by rovněž ráda věděla, jak má být nouzové ubytování zajištěné. „Ono se to jako vyřešené tváří, ale rozhodně to vyřešené není. Nikdo třeba ve vládním nařízení neřeší, kdo by se o tyto nakažené nebo potenciálně nakažené lidi měl starat. My jako charita na to nejsme ani vybaveni ochrannými pomůckami. A také by nebylo možné nemocné lidi nechat někde samotné bez dohledu a pomoci,“ vysvětluje Maclová.
Zajištění provizorního ubytování pro karanténu lidí, kteří nemají kam jít, neznamená jen jim vyčlenit objekt, ale je potřeba jim zajistit i stravování, léky a hygienickou péči. To vše by podle hejtmana Štěpána mělo v tuto chvíli jít za obcemi, které noclehárny zajistí. „Financování je v tuto chvíli jedním z otazníků. Aktuálně by to měly financovat obce, ale řešíme možnou pomoc z kraje či od státu,“ říká hejtman a dodává, že důležité bude také využití jednotlivých ubytovacích kapacit. „V tuhle chvíli nevíme potenciální využití, je to jen příprava akce a my nedokážeme říct, kolik lidí nakonec tu kapacitu využije,“ dodává.
Podle trutnovského starosty a poslance Ivana Adamce (ODS), jehož radnice už má ubytovací kapacity pro potřebné zajištěné, by si „péči“ na těchto ubytovnách měli platit sami klienti. „Ti vykázaní by si služby a potraviny měli zaplatit sami, většinou jde o lidi, kteří mají příjem. U bezdomovců by se to ještě muselo vyřešit,“ říká Adamec. Trutnov pro lidi bez domova nebo vykázané násilníky, kteří by se někam potřebovali uchýlit do karantény, vyhradil několik holobytů na okraji města a v případě nutného navýšení kapacity by radnice mohla uvolnit i část v tuto chvíli nevyužité ubytovny pro sportovce.
Ostrahu objektů by podle hejtmana měly řešit obecní policie ve spolupráci se státními kolegy.
Kolik lidí v jednotlivých regionech tyto ubytovací kapacity využije, zatím není jasné. Ubytovny mají sloužit jako karanténa jen pro lidi vykázané z domova a bezdomovce, u kterých se zjistilo onemocnění covid-19 anebo musí být v nucené karanténě.
Podle Ondřeje Moravčíka z Policejního prezidia bylo v Česku za první tři měsíce letošního roku vykázáno z domova 340 lidí. „Ročně takových lidí bývá 1 200 až 1 300,“ říká Moravčík. Tyto policejní statistiky jsou podle něj vždy s měsíčním zpožděním, ale od začátku karantény prý policisté neevidují nárůst domácího násilí, které by vedlo k vykázání násilníka z domu. „Častěji teď jezdíme na domácí rozepře, ale ty málokdy splňují podmínky domácího násilí.“
