Inkontinence: Kolik na pomůcky při úniku moči přidá pojišťovna?
Únik moči trápí více jak milion obyvatel Česka, častěji ženy. Nemocné výrazně ovlivňuje, a to jak fyzicky, tak psychicky. Inkontinenční pomůcky jsou velkou pomocí, ale také zátěží pro rozpočet. Jak jsou hrazeny ze zdravotního pojištění?
Co se týče úhrad za inkontinenční pomůcky, od prosince 2019 jsou hrazené jinak než předtím. Pozitivní je, že je možné jednotlivé druhy nově kombinovat, „Nově již nejsou určeny konkrétní typy pomůcek, které lze čerpat v rámci jednotlivých stupňů inkontinence. Pacient může mít předepsané vložky, vložné pleny a plenkové kalhoty ve vzájemné kombinaci,“ popisuje Vlastimil Sršeň, mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny.
To znamená, že například pacient, který používá na den inkontinenční vložky a na noc by mu lépe s ohledem na savost vyhovovaly vložné pleny, může tyto pomůcky samozřejmě na základě indikace lékaře v kombinaci čerpat. Na poukazu ale může být předepsán pouze jeden druh pomůcky pro inkontinentní s tím, že je možno předepsat více poukazů.
Stále platí, že pro úhradu inkontinenčních pomůcek je třeba mít jasně stanovenou diagnózu. Jsou rozlišeny tři stupně inkontinence – lehká (I), střední (II) a těžká (III), a to na základě úniku moči v mililitrech v průběhu 24 hodin (dříve v průběhu 4 hodin). Stupeň inkontinence by měl stanovit odborný lékař na základě objektivizovaného vyšetření.
Lehká inkontinence znamená únik moči v objemu do 100 ml za 4 hodiny. V rozmezí od 100 ml do 200 ml za čtyři hodiny se jedná o střední inkontinencí, nad 200 ml jde už o formu těžkou.
Jaké jsou cenové limity
Jak vysvětluje Vlastimil Sršeň, pacienti musí dodržovat kusový a finanční limit, který je stanoven u každého stupně inkontinence. Vždy je možno čerpat maximálně 150 kusů inkontinenčních pomůcek měsíčně. Zároveň platí maximální finanční limit, tedy částka, kterou uhradí pojišťovna: Pro inkontinenci I. typu je to 449,65 korun, pro inkontinenci II. stupně 900,45 korun a pro III. stupeň inkontinence 1 699,70 korun. Stejně jako doposud se uplatní ten limit, kterého pacient dosáhne při čerpání těchto pomůcek dříve – buďto finanční, nebo kusový.
Nově je pak legislativou stanovena spoluúčast pacientů na ceně inkontinenčních pomůcek. U inkontinence I. stupně činí spoluúčast pacienta 15 procent z ceny, u II. stupně pět procent z ceny. U III. stupně není spoluúčast stanovena. „Na konečnou cenu se v případě spoluúčasti pojištěnec a pojišťovna až do vyčerpání případného limitu skládají ve stanoveném poměru, kdy z reálné ceny pojištěnec zaplatí svou spoluúčast a pojišťovna zaplatí zbytek. Jde tedy o poměr, v jakém si mezi sebe rozpočítají reálnou cenu. Pokud je spoluúčast pojištěnce 15 procent, odečte se od ceny balení 15 procent, to zaplatí pojištěnec a zbytek, 85 procent ceny balení, uhradí pojišťovna,“ vysvětluje detaily Sršeň.
Pacient s III. stupněm inkontinence navíc má na základě schválení lékařem nárok také na inkontinenční podložky – v množství maximálně 30 kusů měsíčně, finanční limit je 219,65 Kč (spoluúčast 25 procent).
Vlastimil Sršeň klientům doporučujeme vyzkoušet jednotlivé inkontinenční pomůcky od různých výrobců, kde se může lišit cena za stejnou kvalitu. Taktéž se pomůcky liší výší absorpce. Detailní informace by podle mluvčího měl každému pacientovi dát ošetřující lékař. Potřebné informace o typech, finančních a množstevních úhradových limitech těchto pomůcek včetně související metodiky jsou k dispozici na webu VZP v části určené poskytovatelům zdravotních služeb.
