ochrana

Ochrana přírody v době koronaviru

V současné době se prakticky celé lidstvo potýká s rychle se rozšiřující nákazou novým typem koronaviru SARS-CoV-2. A co příroda? 

S rozšířením nákazy nastal dosud nevídaný útlum hospodářství, zpomalila se či přímo zastavila doprava, v důsledku čehož razantně pokleslo množství emisí vypouštěných do atmosféry. Mohlo by se zdát, že příroda to nyní bude mít o hodně jednodušší. Na první pohled to vypadá, že dostala možnost se „nadechnout“ – stačí se podívat na satelitní záběry severu Itálie nebo Číny, kde je jasně vidět výrazně snížená míra emisí, či na letecké radary ukazující, o kolik se snížil provoz letadel. Lidé v centrech italských velkoměst s překvapením zjišťují, že slyší ptáky (a doufejme, že jim to přináší aspoň trochu radosti a útěchy v tomto těžkém období). Na silnicích jezdí méně aut, a tak je i méně sražených zvířat. Vypadá to, že na Maltě nezačne lovecká sezona křepelek, což ušetří životy desetitisíců těchto ptáků a s nimi i dalších druhů, zejména rychle mizejících hrdliček divokých.

Křepelka polní.

Půjde ochrana přírody na vedlejší kolej?

Na druhou stranu většina úsilí je napřena na záchranu lidských životů, a tak ochrana přírody teď půjde na ještě odlehlejší kolej, než na které dosud byla. Na zmíněné Maltě se současně potýkají s pytláky, kteří si užívají toho, že policie je zaměstnaná jinde. Partneři BirdLife ve Středomoří mají plné ruce práce, a to včetně italského partnera LIPU, který ani v současných těžkých podmínkách neustává v práci. Dá se také očekávat, že až se podaří epidemii zvládnout, rozjedou se kola ekonomiky opět na plné obrátky, ve snaze zvládnout nevyhnutelnou ekonomickou krizi. Bylo by skvělé, kdyby se přitom více myslelo na životní prostředí, ale již nyní můžeme slýchat hlasy některých politiků, že na zelenou politiku čas rozhodně nebude. Doufejme, že takové hlasy nepřevládnou – naopak je potřeba nastavit politiku novou, odpovědnou a solidární, méně založenou na modle ekonomického růstu a více reflektující nutnost ochrany přírody a životního prostředí.

 

Souvislost mezi poškozováním přírody a šířením nemocí.

Současná situace nám ukazuje naši zranitelnost a naše trvalé propojení s přírodou, které si obvykle neuvědomujeme. Na tyto skutečnosti musíme brát ohled – už proto, že i rozšíření epidemií, změna klimatu a ztráta biologické rozmanitosti jsou úzce propojeny. A neříkají to jen biologové a ochránci přírody, je to i oficiální názor Světového ekonomického fóra . Například odlesňování je spojováno s 31 % epidemií včetně eboly a viru zika. V tropických lesích žije množství živočichů, kteří mají své viry a své nemoci. Likvidací lesů, ať už za účelem těžby dřeva, nebo zisku dalších ploch pro zemědělství vyháníme zvířata blíže k nám lidem, dostáváme se s nimi do bližšího kontaktu a usnadňujeme tak i přenos chorob. Divoká zvířata se také častěji objevují na lidském jídelníčku, obchod s nimi bují, jsou převážena, skladována a prodávána ve velkých množstvích, což mělo pravděpodobně za následek epidemii SARS v roce 2013 a zřejmě i současnou epidemii koronaviru (vzpomeňme na neblaze proslulé tržiště ve Wu-chanu, kde nakupoval pacient 1).

Letecký snímek odlesňování v Amazonii. Foto BirdLife Int. , Richard Whitcombe.

Je opravdu nejvyšší čas si uvědomit, že jsme součástí přírody a musíme se k ní chovat s větším respektem! Ochranou přírody totiž chráníme především sami sebe.

Některé země si to pod tlakem konečně začínají uvědomovat a přijímají první opatření, která budou přenosu chorob bránit právě i zvýšenou ochranou přírody. Například již v únoru zavedla Čína přísná opatření proti šíření koronaviru zahrnující nejen úplný zákaz obchodu s divokými zvířaty, ale i úplný zákaz jejich konzumace. Ačkoli způsob přenosu koronaviru ze zvířat na člověka ještě není podrobně popsán, tato opatření zcela jistě pomohou ochránit lidi i před jinými závažnými nemocemi a zároveň budou spásou pro volně žijící zvířata. Doufejme jen, že to budou opatření  trvalá a že je zavede co nejvíce zemí.

 

Potírání nelegálního obchodu se zvířaty

Tato opatření vítá i celosvětová organizace BirdLife International, jejímž českým partnerem je ČSO, a která se potírání nelegálního obchodu se zvířaty dlouhodobě věnuje (viz např. https://www.birdlife.org/worldwide/news/2018-illegal-wildlife-trade-conference-our-pledges).

I ČSO soustředí část svého úsilí na potírání ptačí kriminality včetně nelegálního obchodu s ptáky. Někteří čtenáři si možná ještě vzpomenou na úspěšnou výstavu o nelegálním obchodu se zvířaty Pašovaná radost, kterou v roce 2002 v Národním muzeu zhlédlo více než 50 000 lidí. Na potírání nejrůznějších forem ptačí kriminality úzce spolupracujeme s Českou inspekcí životního prostředí i Policií ČR. Úspěšně se zapojujeme do mezinárodní kampaně Let o život, která podporuje naše středomořské partnery v boji s pytláky způsobujícími masakry ptáků zejména v době migrace. Vřelé díky všem, kdo na Let o život přispívají!

Na Kypru se stále nelegálně prodávají ptáci do místních restaurací. I to řeší kampaň Let o život. Foto BirdLife Cyprus.

Je načase brát vážně i klimatické změny

Obchod se zvířaty nepředstavuje jediné porušování ochrany přírody vedoucí k šíření nemocí. Ještě zásadnější jsou klimatické změny způsobené lidskou činností, které vedou ke změnám rozšíření rostlin i zvířat (včetně přenašečů nemocí) a které ve velkém měřítku způsobují utrpení, vyhánějí lidi z domovů, nutí je cestovat a shromažďovat se ve velkých množstvích, což případný přenos chorob opět usnadňuje. Krize způsobená klimatickou změnou nemusí udeřit tak náhle, ostatně její stupňující se projevy sledujeme již řadu let a již teď mají dopad na lidi, na ptáky a na celou přírodu. Prudké výkyvy počasí, úmorná sucha, teplé zimy, tání ledovců, rozsáhlé požáry, celkové oteplování planety – to vše může mít fatální následky. Dokážeme tuto krizi, která ve svém výsledku může být mnohem ničivější než koronavirus, konečně rozpoznat a mobilizovat prostředky na naši záchranu tak, jako je mobilizujeme v současné době?

Rozsáhlé požáry v Austrálii jsou jasným důsledkem klimatických změn. Foto BirdLife International

 

Pokračujeme v práci pro ptáky i lidi

Bylo by skvělé, kdyby si pod vlivem současné krize co nejvíce lidí uvědomilo, jak jsme zranitelní, jak moc je pro nás příroda a její bohatství cenné a nenahraditelné. My, zaměstnanci ČSO, stejně jako partneři BirdLife International v jiných zemích budeme, co to jen půjde, pokračovat v naší práci pro ptáky a jejich prostředí, a to jak v terénu, tak v kanceláři nebo v současné době spíše prací z domova. Ptáci a příroda nás stále potřebují, tak jako my potřebujeme je.

Děkujeme všem za podporu v tomto úsilí! Členy ČSO i veřejnost budeme dál intenzivně informovat o přírodě a ptácích, o tom co pro ně děláme a jak může každý z nás přispět k ochraně přírody.

S přáním pevného zdraví a mnoha dobrých a šťastných dní (nejen) v přírodě,

Lucie Hošková a Zdeněk Vermouzek (s využitím podkladů BirdLife International)