NIRVANA | Krist Novoselic interview: Kurt se stal až příliš zbožštěnou modlou

Jaký máte pocit ze všech těch sporů kolem Nirvany?
Jsem z toho všeho už dost znechucený. Koho bude za padesát nebo sto let zajímat, kdo je vlastníkem? Prostě to vydejme, ať si lidé udělají názor sami. Courtney říká, že ta nevydaná skladba, You Know You're Right, je tak skvělá a úžasná, že by mohla zachránit lidstvo! Panebože, vždyť je to jenom písnička! Jistě, dobrá písnička, jsem na ni hrdý, ale... no tak, proberme se. Nakonec, už je mi to jedno. Popová kultura je v p*deli, politicky, kulturně, hudebně. Už se ani nedívám na televizi, prostě jsem ten krám jednou provždy vypnul. Raději poslouchám desky.

Posloucháte i Nirvanu?
Dlouho jsem naše věci nemohl poslouchat, po Kurtově smrti to bylo těžké. Ale teď už můžu, navíc připravujeme ten kompilační boxset. Snad ještě vyjde do konce roku, ale je tu ten soud. Všichni doufáme, že dojde k rozumné dohodě.

NIRVANA: 20 kroků k nesmrtelnosti (I. část)

Rok po Kurtově smrti jste založil kapelu Sweet 75 spolu s basistkou a zpěvačkou Yvou Las Vegas. Vydali jste jedno album, ale bez valnějšího ohlasu…
Nemohli jsme sehnat stálého bubeníka a já měl tehdy rozjeto víc věcí. Podílel jsem se na vydání živého alba From The Muddy Banks Of Wishkah, navíc jsem se víc začal angažovat v politice. Kapelu jsem tak raději rozpustil.

Proč jste začal koketovat s politickým aktivismem?
Rok 1994 byl pro mě zničující. Byl jsem psychicky na dně, nevycházel z domu. Sledoval jsem hlavně zprávy a četl noviny. Došlo mi, co jsou všichni ti republikáni za spolek. Proč proti nim bojujeme? Jasně, jsme v právu, ale proč se nesnažíme být aktivnější a konstruktivnější? Netvrdím, že všichni ve státní správě jsou padlí na hlavu, ale je tam prostě spousta těch, kteří si mysli, že rockeři jsou jen banda špinavců nebo feťáků, co se sjíždí v Hollywoodu.

A jak to tedy je ve skutečnosti?
Když budu mluvit za sebe a Nirvanu, my jsme přeci byli svobodní podnikatelé. Všichni jsme bydleli v Seattlu, řádně jsme platili daně a byli jsme součástí společnosti. Dostali jsme Seattle na mapu a ještě nám za to nakopali p*del. Tak jsem začal navštěvovat různé politické nadace a spolky, pronikl jsem více do legislativy, sešel se se starostou, guvernérem i senátory. K ničemu to nevedlo. Když jsem se jim snažil říct, že přispíváme ke kulturní a ekonomické vitalitě státu, jejich odpovědí bylo - jasně, moje děti mají rádi Nirvanu, nemohl byste se mi tady podepsat?

Natočil jste živé album s projektem The No WTO, který zaštiťuje Jello Biafra. Byla to silně antiglobalizační politická záležitost. Dnes už jen vedete čistě hudební soubor Eyes Adrift. Jak jste ho dával dohromady?
Dost rychle. Hledal jsem něco nového. Od konce Nirvany jsem pořád dělal muziku, jen jsem ji nevydával. Curt Kirkwood, který s Nirvanou jako host nahrál Unplugged In New York, pořádal v Seattlu jeden sólový akustický koncert, po letech jsme se tam znovu sešli a začali mluvit o spolupráci. Oba jsme se pro to nadchli, odjel jsem s ním domů do Austinu, kde se k nám přidal bubeník Bud Gaugh z kapely Sublime. S Curtem jsme vytáhli vlastní písničky ze šuplat a zafungovalo to. Není to špatné, natočíme desku a plánujeme koncerty. Myslím, že jsme dali dohromady výbornou kapelu, muzika má takový zvláštní country-punkový odér.

Zaslechnou v ní fanoušci Nirvanu?
Někdo určitě. V Nirvaně jsem nenapsal jedinou písničku, ani jsem nic neodzpíval, takže to žádné vykrádání není. Jestli někomu Nirvanu připomene basová linka nebo aranžmá, pak je to asi přirozené.

Když Nirvana hrála jako trio, vaše baskytara byla důležitým elementem.
Nyní se snažím o totéž. Jde o inteligentní pop, jako v Nirvaně. Tak, jak to dělá Paul McCartney. Trochu rocku, trochu funky, ale je to pop.

NIRVANA: 20 kroků k nesmrtelnosti (II. část)

Jak se muzikanti stavěli k faktu, že jste hrál v Nirvaně? Bylo jméno Kurt Cobain konverzační tabu?
Tímhle směrem naše konzervace nevedly. Já bych si strašně přál, aby byl Kurt naživu, ale na druhou stranu se z něj stala až příliš zbožštěná modla. Když umřel, byla to pro tuhle generaci neskutečná mediální bomba, podobně jako kdysi vražda Kennedyho. Bylo to naprosto šílené. A cokoliv jsem udělal nebo udělám, bude poměřováno se jménem Nirvany. Je to jako stigma, které ničím nesmyješ. Nirvana je mýtus a kult.

Text původně vyšel v listopadu 2002 v tištěném vydání časopis Rock Report. Aktualizovanou verzi přinášíme při příležitosti nešťastného výročí úmrtí Kurta Cobaina, který zemřel vlastní rukou 5. dubna 1994. 

foto: DGC Records, Geffen Records, Universal Music

Témata: Nirvana, Kurt Cobain, Dave Grohl, Krist Novoselic, Mudhoney, Sub Pop