Kontroverzní zákon, který v rámci nouzového stavu výrazně posiluje pravomoci maďarské vlády, vyvolal v Evropě vlnu kritiky. Předsedové evropských středopravicových stran mají obavy, že v zemi dochází k potlačení posledních zbytků právního státu a žádají vedení Evropské lidové strany (EPP), aby maďarskou vládní stranu Fidesz definitivně vyloučila.
Už v úterý se proti krokům maďarské vlády nepřímo ohradila skupina evropských států, následoval je předseda Evropské lidové strany a bývalý předseda Evropské rady Polák Donald Tusk. Včera vyjádřili své znepokojení také předsedové partají, které jsou členem Evropské lidové strany (EPP). V dopise adresovaném Tuskovi volají po vyloučení Fideszu z řad EPP.
Tzv. zmocňující zákon dává maďarské vládě v čele se stranou Fidesz a premiérem Viktorem Orbánem podle kritiků do rukou neomezenou moc. Hlavní obavy plynou především ze tří bodů zákona. Zaprvé, legislativa vládnutí pomocí dekretů časově neomezuje. Zadruhé, rozhodnutí vlády nevyžadují souhlas parlamentu a zatřetí přichází legislativa až s pětiletým trestem odnětí svobody v případě šíření nepravdivých či poplašných zpráv týkajících se koronaviru.
Ačkoliv maďarská vláda trvá na tom, že na zákonu není nic nebezpečného a je pouze reakcí na současnou koronavirovou krizi a umožňuje být kabinetu operativní, z Evropy se ozývají obavy o další porušování principů právního státu, ohrožování svobody tisku a demokracie.
Proti kritice se včera ohradil mluvčí kabinetu Zoltán Kovács. „Nejen, že jsme kritizováni, ale jsme i terčem politického honu na čarodějnice,“ uvedl.
Operativnost v dobách koronavirové krize se ale zdá být v maďarském případě spíše zástěrkou. Podle informací sítě EURACTIV začala maďarská vláda hned po schválení zmocňovacího zákona předkládat návrhy legislativy, které se koronaviru netýkají. Jedná se například o zákon, který by ve svém důsledku znemožnil LGBTI osobám úřední změnu pohlaví.
Česko se k prohlášení evropských zemí zatím nepřipojilo
Celkem 16 evropských zemí (Belgie, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Německo, Řecko, Irsko, Itálie, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Nizozemí, Portugalsko, Španělsko, Švédsko) přijalo oficiální diplomatické prohlášení, ve kterém kladou důraz na to, aby evropské státy přijímaly taková nouzová opatření, která jsou přiměřená a v souladu s hodnotami Evropské unie.
„Jsme hluboce znepokojeni rizikem porušování principů právního státu, demokracie a základních práv, které plyne z přijatých nouzových opatření,“ píše se v prohlášení, ve kterém země zdůraznily, že mimořádná opatření by neměla zasahovat do svobody projevu a tisku. Státy také vyjádřily podporu Evropské komisi v monitorování přiměřenosti opatření přijatých v členských státech.
Znepokojených států je ale ve skutečnosti celkem 17, prohlášení je totiž obecného charakteru a situaci v Maďarsku přímo nezmiňuje, a tak včera večer došlo k tomu, že se k prohlášení formálně připojilo i samo Maďarsko.
„Bez nás to nebylo ono… Tak jsme se k prohlášení přidali. Evropské hodnoty jsou společné pro nás pro všechny,“ řekla ministryně spravedlnosti Judit Vargaová. „Mistři diplomatického trollingu,“ okomentovala vládní krok maďarská europoslankyně z řad socialistů Klára Dobrevová.
Česko se k prohlášení zatím nepřipojilo. Podle informací Deníku N o iniciativě nevědělo. Ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) pro Deník N uvedl, že ministerstvo zjišťuje, zda je ještě možné se k prohlášení připojit.
Ministerstvo zahraničních věcí a následně i česká vláda ale včera večer na svých webových stránkách zveřejnily prohlášení, ve kterém uvádí, že Česko považuje dodržování základních demokratických principů a hodnot za důležité, obzvláště v této době.
„V současné situaci, která nemá v moderních dějinách obdoby, je o to důležitější dodržovat nejen tyto základní stavební kameny, ale též soudržnost mezi všemi členskými státy,“ píše se v prohlášení. Čas na reflexi toho, jak EU pandemii čelila podle vlády nastane až po skončení krize.
Reakce Evropské komise
Česká místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová, která má na starosti mimo jiné právě agendu spojenou s právní státem, se k situaci v Maďarsku vyjádřila včera. Jourová má v Evropské komisi spolu s eurokomisařem pro spravedlnost Didierem Reyndersem na starosti také vyhotovení zpráv o stavu právního státu ve všech zemích Evropské unie. Ty by měly být hotové v polovině toho roku. Není však jasné, zda i tento termín neovlivní koronavirová krize a nedojde ke zpoždění.
„Máme obavy, že při aplikaci toho zákona bude kontrola (vlády) ze strany parlamentu a médií omezena,“ řekla ČTK Jourová, podle které je problematický také kontext schválení zákona. Místopředsedkyně Komise tak připomněla, že EU již vede s Maďarskem řízení kvůli možnému porušování základních hodnot Evropské unie, do kterých spadá například dodržování zmiňovaného principu právního státu, demokracie a ochrana lidských práv.
Zatímco Jourová dnes směrem k Maďarsku vyjádřila jasné obavy, předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová se k situaci nejprve vyjádřila pouze nepřímo. A to přesto, že je Komise tzv. „hlídacím psem“ a jejím úkolem je kromě jiného monitorovat, zda členské státy dodržují povinnosti, které jim vyplývají ze smluv. Navíc, jak upozornila Jourová, Maďarsko je s unijní exekutivou kvůli porušování principů právního státu ve sporu.
Posléze už předsedkyně Komise, podle informací EURACTIV.com, adresovala své znepokojení přímo na středoevropský stát. „Znepokojuje mě, že některá opatření zachází příliš daleko. Obzvláště pak situace v Maďarsku,“ uvedla von der Leyenová.
Vyloučí EPP Orbánův Fidesz?
Kritiku k jednání maďarského kabinetu vyjádřil i Donald Tusk, současný předseda Evropské lidové strany, která na unijní úrovni sdružuje ideologicky příbuzné strany ze zemí sedmadvacítky. Ten včera na twitteru napsal, že „využít pandemii k vybudování ‚permanentního nouzového stavu‘ je politicky nebezpečné a morálně nepřijatelné“.
EPP členství maďarské vládní strany Fidesz již dočasně pozastavila v loňském roce, důvodem bylo zmíněné porušování principů právního státu a ostrá kampaň proti tehdejšímu předsedovi Evropské komise Jeanu-Claudovi Junckerovi.
Poslední kapkou do pomyslného poháru se zdá být právě zmocňující zákon. Po kritice Donalda Tuska totiž následoval oficiální dopis lídrů 13 členských stran EPP, ve kterém lídři vedení evropské strany žádají, aby dala maďarské straně sbohem.
Podepsaní předsedové a předsedkyně evropských politických stran, mezi kterými je z České republiky za TOP 09 Markéta Adamová Pekarová, považují politický vývoj v Maďarsku za „jasné porušení základních principů liberální demokracie a evropských hodnot“. Pandemie sice vyžaduje přijetí mimořádných opatření, není ale důvodem k zavedení neomezeného a trvajícího stavu nouze.
Kroky maďarské vlády udělaly z Maďarska autoritářskou zemi. @TOP09cz vždy bude stát na straně demokracie a práva. Na předsednictvu jsme se proto usnesli, že chceme, aby byl Orbánův Fidesz vyloučen z frakce EPP.
— Markéta Adamová (@market_a) April 2, 2020
Maďarská cesta koronavirovou krizí směřuje jednoznačně k omezení demokracie a lidských práv. Postup strany Fidesz je třeba odmítnout. EPP se musí definitivně rozhodnout, jestli chce mít nadále Orbánův Fidesz za člena. Pokud Fidesz zůstane, STAN by do EPP nikdy neměl vstoupit.
— Stanislav Polčák (@stanislavpolcak) March 31, 2020
„Obáváme se, že premiér Orbán svou nově nabytou moc zneužije k dalšímu ovládnutí občanské společnosti,“ píší lídři v dopise adresovanému předsedovi EPP Tuskovi, kteří se odvolávají na závazek EPP k ochraně liberální demokracie a upozorňují na již existující maďarské škraloupy. Vzhledem k poslednímu vývoji v zemi pak konstatují, že Fidesz podle nich nemůže být nadále členem evropské strany.
„Vyjadřujeme podporu Donaldu Tuskovi a celému vedení EPP (…) Vyzýváme k vyloučení strany Fidesz z EPP,“ uvádí se v dopise.
Unie by měla jednat
Kromě výzvy k vyloučení Fidesz také předsedové vyjádřili svou podporu Evropské komisi a vyzývají členské státy, aby začaly situaci v Maďarsku řešit. Dosavadní vývoj na poli porušování principů právního státu ukazuje ale spíše na zdrženlivý postup členských států.
Dopis kromě předsedkyně TOP 09 Pekarové Adamové podepsali lídři z Belgie, Dánska, Finska, Řecka, Litvy, Lucemburska, Nizozemí, Norska, Slovenska a Švédska. Server EURACTIV.com poukazuje na to, že podpisy chybí od německé CDU a CSU a také od francouzských středopravicových stran. Mezi podepsanými není ani slovinský premiér Janez Janša, který je v posledních letech Orbánovým spojencem.
Z českých politiků se k situaci vyjádřil například i lídr ODS Petr Fiala, který dění v Maďarsku považuje za nepřijatelné, či předseda STAN Vít Rakušan. Ten Deníku N sdělil, že pokud bude Fidesz nadále členem EPP, tak se jeho strana, která zatím plnohodnotným členem evropských lidovců není, ani jejich členem nestane.
Jak informoval server Politico.eu, dojde-li k vyloučení Fidesz z EPP, bude mít maďarská vládní partaj dveře otevřené do evropské krajně pravicové strany Identita a demokracie, jejíž členem je například česká Svoboda a přímá demokracie Tomia Okamury.
Vlámský europoslanec Gerolf Annemans totiž na Twitter napsal, že Identita a demokracie „opakuje své pozvání adresované Orbánovi a Janšovi“.
The Slovenian prime minister tries to blow the whistle on @donaldtusk in the Hungary case. EPP is right now pushed towards internal conflicts by the EU-fanatic wing. @IDParty_ repeats its call addressed to Orbán and Jansa to join forces. https://t.co/mOpml1MwyE
— Gerolf Annemans (@gannemans) April 2, 2020