Rumunsko má svou „Lombardii“, koronavirus se na severu vymkl kontrole

Když rumunský prezident Klaus Iohannis v říjnu navštívil novou nemocnici svatého Jana ve městě Suceava na severu země, označil ji za příklad pro systém zdravotní péče v celém Rumunsku. O pět měsíců později chválu zdravotního střediska vybudovaného z peněz Evropské unie vystřídala kritika.

15 fotografií

Stát musel nemocnici uzavřít, aby ji mohl kompletně vydezinfikovat poté, co se koronavirus rozšířil po celé budově a infikoval nejméně 181 zdravotníků, včetně 43 lékařů. 

Manažeři nemocnice a místní zdravotní úředníci jsou v posledních dnech pod palbou kritiků kvůli špatnému řízení, nedbalosti a nekompetentnosti.

Šíření koronaviru v nemocnici a jejím okolí vedlo k uzavření celé župy Suceava. Lidé nyní tuto oblast přirovnávají k italské Lombardii, která je ohniskem infekce v Itálii. „Je to naše rumunská Lombardie. Suceava je kanárkem v uhelném dole,“ uvedl pro Rádio Svobodná Evropa (RFE) rumunský politolog Sorin Ionita.

V župě, jejíž centrem je stejnojmenné město, žije přibližně 600 tisíc obyvatel, což jsou více než tři procenta z devatenáctimilionové rumunské populace. V úterý však na tuto oblast připadalo více než 25 procent všech nakažených koronavirem v Rumunsku, kterých je momentálně 2 245.

Na region připadá také přibližně třetina ze 85 úmrtí v zemi. Počet nemocných navíc v regionu v dalších dnech pravděpodobně poroste, protože se čeká na výsledky mnoha dalších testů.

Stala se zásadní chyba, připouští ministr zdravotnictví

Stotisícové město Suceava a jeho okolí bude od úterka až do poloviny dubna uzavřeno do přísné izolace s cílem zabránit šíření viru do zbytku země. Podle RFE je to první takto uzavřené město v Rumunsku. Stát sem bude v následujících dnech pravidelně dovážet potraviny a další zboží.

Zdravotnická krize způsobená koronavirem si v Rumunsku minulý týden vyžádala rezignaci ministra zdravotnictví Victora Costache, kterého nahradil jeho náměstek Nelu Tataru. Nemocnice po celé zemi si stěžují na nedostatek ochranných obleků a dalšího potřebného vybavení pro zdravotnický personál.

Tataru přesto věří, že nemocnice v Suceavě opět brzy otevře. „Epidemiologové tu včas neidentifikovali některé případy koronaviru. Zdravotníci špatně používali ochranné pomůcky a nakazili se. Příslušní úředníci je navíc poslali do izolace příliš pozdě,“ přiznal Tataru špatné zvládnutí situace.

Rumunsko vynakládá na zdravotnictví jen 5,5 procenta HDP, což je přibližně polovina průměru v EU. Mnoho lékařů a sester se navíc z Rumunska stěhuje za lepším platem na Západ, takže jich má země masivní nedostatek. Za posledních třináct let odešlo za hranice odhadem 17 až 20 tisíc lékařů.

Systém v nemocnicích není na krizi připravený

„Systém v nemocnicích tu byl vytvořen, aby fungoval v normálních dobách, ne v době krize,“ uvedl politolog Ionita s tím, že ani dobré vybavení nemůže zemi zachránit ve chvíli, kdy mu chybí dobré lidské zdroje a řízení. „Mohlo se to stát kdekoliv v Rumunsku, ale Suceava měla smůlu a byla prostě první,“ uzavírá.

Rumunsko v druhé polovině března kvůli koronaviru uzavřelo hranice pro většinu cizinců a omezilo i možnost pohybu svých občanů uvnitř země. Kromě naléhavých případů platí také noční zákaz vycházení. V nákupních centrech smějí zůstat otevřeny pouze obchody s potravinami a hygienickými potřebami.

Navzdory tomu, že bohoslužby v kostelech se mají konat pouze bez věřících, se lidé v posledních dnech v různých částech země opakovaně shromáždili na mších. Pravoslavní kněží navíc v rámci náboženského obřadu vkládají do úst všech farníků jednu a tu samou lžíci, což je velmi nebezpečné.