Syrovátka

Uvedená lokalita byla hustě osídlena již v době kamenné a bronzové. Kde se vzalo její pojmenování, tak na to je spousta teorií. Podle lidových podání zde lidé pili rádi syrovátku a říkali, že je léčivá. Od ní pak měla ves obdržet svůj název, což zmiňuje František Ladislav Sál ve své knize „Pohádky, pověsti a národní písně Královéhradeckého kraje. Díl I.“ V témže dílu však píše rovněž toto: „Původně byl zde dvůr „Schwan“, jenž náležel k dobřenickému statku. R. 1701 byl dvůr částečně rozprodán, čímž povstala nynější vesnice. Jméno dostala od dělání syrovátky v bývalém dvoře.“ Bylo by však hříchem nezmínit prof. Antonína Profouse a jeho knihu „Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. IV. Díl. S-Ž“:

„Syrovátka (v Syrovátce, do Syrovátky, syrovátecký), ves 9 km na jih od Nechanic: 1339 Swecho de Sirowatka, Bienenberg: Gesch. v. Königrätz 113; 1399 Joh. dc. Tluxa de Czyestyewsy et de Syrowatky, DD. 18/112; 1451 Jan ze Syrovátky, RT. II, 236; 1554 postupuje tvrz Syrowatku, DZ. 86 J 23.

[Srov. pol. MJ. Syrowatka, též jm. říčky, Słow. XI., 749, ukr. MJ. Syrovatka, Semënov IV. 815.]

Toto MJ. bylo vlastně patrně příjmení tamního usedlíka ([1362 Sweyteionis qui Syrowatka appellatur, Strnad List. Plz. I, 87 č. 83; 1391 Sirowatka, Menčík Jič. 236 č. 29] v. hojné příjm. Syrovátka v Adr.) Toto příjm. povstalo z ap. syrovátka, -y, f, ՙvoda po sýru zůstalá, přenes. syrový člověk՚ (Jg. IV, 428.) [Podle obdoby pol. MJ. Lze soudit, že čes. MJ. Mohlo vzniknout z pův. názvu pomístního.]“

Z výše citovaného je vidět, že roku 1339 se v Syrovátce připomíná tvrz se vsí jako majetek Svecha ze Syrovátky. Jedná se o první zmínku o této vsi. Koncem téhož století držel tuto tvrz Beneš ze Syrovátky se svou matkou Ofkou a v roce 1410 tu seděl Matěj z Dobřenic. Když roku 1437 zemřela jeho manželka Žofka, spadlo její věno zapsané na Syrovátce na krále. Z téhož rodu snad byl Jan ze Syrovátky, který je připomínán v letech 1451-1480. Na počátku 16. století prodal Hašek Zvířetický z Vartenberka ves Syrovátku Alžbětě z Chvalovic, manželce Petra Haléře z Jičíněvse. Jindřich Haléř z Jičíněvse prodal tvrz, dvůr a ves Syrovátku Mikuláši a Jiříkovi Rohovládům z Bělé. Koncem téhož století zde seděl Jan starší Dobřenský z Dobřenic, který zemřel v roce 1593. Syrovátku zdědily jeho dcery Kateřina Mlazovská, Eliška a Johanka. Po smrti Johanky roku 1598 převzal tento statek Kateřinin manžel Jan starší Mlázovský z Těšnice. O rok později však podlehl morové epidemii a jeho synové Jan a Jindřich Mikuláš prodali 14. září 1604 Syrovátku Janu Kryštofovi z Valdštejna. V roce 1608 koupil ves Jan Bernart Jestřibský z Rýzmburka a na Zvíkově a roku 1613 ji věnoval manželce Žofii ze Zahrádky. V roce 1630 byl poručníkem jeho dětí Albrecht Jestřibský, který tak spravoval statky Zvíkov a Syrovátku. Později ji držela Dorota Štosová ze Zábědova, od níž Syrovátku koupil roku 1629 nejvyšší císařský komoří Jan Jakub de Waggi z Wipachu, jenž ji před svou smrtí v roce 1636 odkázal své manželce Barboře Kateřině, roz. z Koutnice, která zemřela roku 1649. Poručníkem jejich dětí se stal Matěj, bratr jejího manžela. Po dosažení plnoletosti převzal rodinné majetky syn Jan Jakub, jenž se špatným hospodařením zadlužil a Syrovátku prodal 1. srpna 1701 Perchtoldovi Valdštejnovi na Bělohradě. V roce 1700 se uvádí, že zde stávalo panské sídlo, které bylo ze dřeva špatně stavěné. Na sv. Víta roku 1725 nadělala řadu škod velká bouře. O 5 let později koupil Syrovátku Emanuel Jestřibský z Rýzmburka. 3. května 1738 napadl sníh „na 4 prsty“ a zůstal ležet. V roce 1772 zasáhla Syrovátku epidemie dobytčího moru. Roku 1776 zde žilo 131 obyvatel ve 24 domech a v roce 1798 164 obyvatel v 31 domech. 26. června 1800 zemřel vlastník Syrovátky Václav Jan z Klanneru a ves koupil rytíř Michal Boleslavský z Rittersteinu. Roku 1817 měla Syrovátka 227 obyvatel a 39 domů. 16. srpna 1832 zasáhlo obec velké krupobití. Kroupy byly velké jako husí vejce. 17. prosince 1832 se strhla větrná smršť. V roce 1836 vyhořel panský dvůr. 20. května 1839 zemřel rytíř Michal Boleslavský z Rittersteinu a jeho majetek převzal syn Leopold Boleslavský, rytíř z Rittersteinu. Roku 1843 měla ves 42 domů a 287 obyvatel. O 3 roky později vyhořel panský dvůr.

V roce 1849 se Syrovátka stala samostatnou politickou obcí. V letech 1849-1850 byl na místě vrchnostenského dvora postaven cukrovar podle návrhu ředitele Jana Chlupatého. Stavbu provedl Petr Špičák a strojní zařízení dodala strojírna Breitfeld z Karlína. V rámci ní došlo k mzdovým bojům. Roku 1862 zasáhla obec velká vichřice. Po bitvě na Chlumu 3. července 1866 vtrhlo do vsi pruské vojsko, jež zrekvírovalo a zničilo vše, co jen mohlo. Nejvíce byl rekvizicemi poškozen místní cukrovar. V roce 1868 byla vykácena zahrada „Štěpnice“ a o rok později les „Posvátník“. Roku 1873 byla postavena železniční trať Severozápadní dráhy, na níž byl zahájen provoz 5. října 1873. V roce 1877 se strhla větrná smršť. Roku 1879 se zřítil tovární komín zdejšího cukrovaru. V roce 1880 byla zřízena tovární vlečka do cukrovaru. V noci na 8. března 1880 byl v hostinci Eliáše Karniola pobodán ve rvačce dělník Josef Malý tak, že následujícího dne zemřel. V letech 1880-1881 byla stavěna silnice z Roudnice přes Syrovátku k Osičkám. 11. března 1882 se utopil v rybníku za cukrovarem František Zita z čp. 26. Roku 1883 zahájil svoji činnost kroužek divadelních ochotníků. V roce 1896 byly zřízeny dvě pouliční lampy. O 2 roky později vznikla TJ Sokol. Roku 1902 vichřice utrhla část střechy cukrovaru a vyvrátila dřevěný kříž proti továrně. V listopadu 1902 bylo při kopání jámy na brambory nalezeno na zahradě čp. 16 množství stříbrňáků z konce 17. století. 6. září 1903 byl posvěcen nově postavený dřevěný kříž u cukrovaru. V roce 1905 se ustavila místní organizace sociální demokracie. 13. května 1905 byl jmenován prvním čestným občanem obce zemský maršálek kníže Jiží z Lobkovic. V červnu 1906 udeřil blesk do domku čp. 33. Téhož roku byl postaven obecní domek. V roce 1907 byla postavena silnice z Dobřenic k nádraží a došlo ke schválení stanov Vzdělávací jednoty „Havlíček“. 3. června 1908 udeřilo do stavení manželů Hrubých. 11. listopadu 1911 byl na nádraží přejet vagony s cukrem dělník Václav Kříž ze Lhoty pod Libčany, když se snažil odpřáhnout volské spřežení od vagonů a přehodit výhybku. Z front 1. světové války se nevrátilo 12 místních mužů.

Roku 1919 vznikl Sportovní klub, který se v roce 1923 přenesl do Osiček a roku 1930 byl znovuzřízen v Syrovátce. V roce 1919 byla založena i místní organizace Domoviny a místní odbor cukrovarnických úředníků. V letech 1919-1920 došlo k elektrifikaci obce. S provozem se začalo 1. ledna 1920. Roku 1920 byla zřízena místní odborová organizace cukrovarských zaměstnanců. 10. prosince 1920 došlo k ustavení místního sboru Církve československé. 7. října 1923 proběhla ustavující valná hromada Rolnického cukrovaru v Syrovátce. Roku 1924 vzniklo Strojní družstvo skupiny domkrařů a malorolníků, byl zrekonstruován cukrovar a došlo k pozemkové reformě. 15. září 1924 se při rekonstrukci cukrovaru zřítila v Ridingrových splavech v délce kolem 60 m cihlová zeď o výšce přes 3 m. V roce 1925 skladiště rolnického družstva v Hradci Králové založilo na zdejším nádraží svoji filiálku, pro níž byla v letech 1927-1928 postavena nová budova. Roku 1927 byl zasypán obecní rybníček uprostřed obce a ustavena osvětová komise a místní organizace sociální demokracie. 4. července 1929 zasáhla obec velká vichřice, nebyla však tak katastrofální jako jinde. 16. ledna 1931 byl ustaven SDH (první návrh pochází již z roku 1895). V březnu 1931 vzniklo místní sdružení republikánského dorostu. 25. června 1931 došlo ke slavnostnímu předání hasičské stříkačky. V srpnu 1931 byla postavena hasičská zbrojnice. V noci na 30. září 1932 došlo ke vloupání do skladiště rolnického družstva. 8. března 1935 byla zasazena Švehlova lípa. 26. října 1935 došlo k požáru družstevní kolny. 6. listopadu 1935 vyhořela kůlna skupiny domkářů a malorolníků ústředního svazu. V roce 1936 byla dokončena silnice do Trávníka a ustavena civilní protiletecká obrana. O rok později byla v cukrovaru zřízena závodní civilní protiletecká obrana. 19. prosince 1938 byla ustavena místní organizace Strany národní jednoty. V době německé okupace nesla obec pojmenování Molken. V roce 1940 měla obec 100 domů a 468 obyvatel. Roku 1945 byla ustavena místní organizace KSČ. V roce 1948 byl znárodněn cukrovar. Roku 1953 byla opravena vodní nádrž v dolní části obce. O rok později vznikl Výbor žen při MNV, došlo k úpravě rybníka za cukrovarem a MNV se přestěhoval do bývalého hostince „U Chvoštíků“. V roce 1955 byla vyasfaltována silnice od nádraží k Syrovátce. O 2 roky později došlo k ustavení JZD. V letech 1958-1959 byl rozšířen místní rozhlas a veřejné osvětlení. Roku 1969 došlo k opravě hasičské zbrojnice a dokončení generální opravy místního rozhlasu. V roce 1972 byla vybudována samoobsluha a krátce po otevření byla navštívena zlodějem. 1. ledna 1976 vyhořela klubovna SSM, v níž bylo zničeno zařízení v hodnotě 50 000 Kčs. Místní oddíl kopané TJ Slavoj Syrovátka přišel prakticky o všechen svůj inventář. Roku 1981 byla otevřena v přebudované staré kůlně výkupna ovoce, kterou vybudoval Svaz zahrádkářů. V letech 1982-1983 byla v prodejně stavebnin vybudována nová hala a v obci došlo k rozšíření kanalizace. V letech 1990-1994 došlo k výstavbě vodovodu. Roku 1997 byla zrekonstruována budova obecního úřadu. V roce 2007 byla provedena rekonstrukce veřejného osvětlení a místního rozhlasu. Roku 2015 byl zateplen obecní úřad. V letech 2018-2019 došlo k vybudování multifunkčního sportovního hřiště.

Ze zdejších pamětihodností je třeba zmínit historické budovy místního cukrovaru, jež vznikly v 19. i 20. století; kamenný kříž z roku 1884, který byl opraven v roce 1908; kovovou zvoničku, jež nahradila původní dřevěnou; zděnou zvonici Církve československé z roku 1931 a pomník padlým v 1. světové válce z roku 1938. Výše zmíněné objekty byly kromě historické budovy cukrovaru opraveny ke 100. výročí vzniku Československa. Mezi nejvýraznější osobnosti obce náleželi vždy ředitelé místního cukrovaru, z nichž musíme jmenovat zejména Hynka Erlbecka (30. dubna 1857 Šerkov, okres Písek - 25. června 1920 Syrovátka), který zasedal v obecní radě, v letech 1899-1919 byl členem okresního zastupitelstva a okresního výboru v Nechanicích a v letech 1918-1920 členem okresní školní rady v Hradci Králové za nechanický okres.