Tématu koronaviru se věnoval nedávno i pořad Malá vizita a Duše K herce Jaroslava Duška a Petra Knotka. O video byl velký zájem a mělo přes půl milionu zhlédnutí. Podle ministerstva zdravotnictví jsou to vědecky nepodložené informace. YouTube video smazal. Pořad si lze poslechnout například na Evropě 2.
Naší optikou bylo video staženo oprávněně. Jeden z hostů Milan Calábek mluví mimo jiné o tom, že člověk nakažený koronavirem by se mohl vyléčit po požití Antabusu, kterým se tradičně léčí alkoholismus, a glukonátu měďnatého. Jedná se o nepotvrzené rady, které mohou být i nebezpečné.
Kde vidíme nejzásadnější problém?
- Podle Calábka lze proti COVID-19 údajně úspěšně použít lék Antabus (disulfiram), který se běžně (na předpis) používá k léčbě závislosti na alkoholu, a který údajně v kombinaci s glukonátem měďnatým má být skvělým lékem proti rakovině. Novější onkologický výzkum se sice věnuje účinkům Antabusu jako možného léku proti rakovině, ale neexistují studie, které by dokazovaly jeho účinnost proti nemoci COVID-19. V dlouhém článku se tomu věnuje například biochemik Boris Cvek.
„V prvé řadě jediný způsob, jak prokázat, že nějaká látka léčí nějakou nemoc, jsou klinické testy. Kdo se chce bavit o nadějném léku proti covidu, musí se bavit nad daty z klinických testů. Klinické testy jsou kruté a ukazují, že většina látek, o kterých jsme si měli důvod myslet, že budou léčit, ve skutečnosti neléčí. 18. března např. byly publikovány výsledky klinického testu liponaviru a ritonaviru u pacientů s covidem a jsou negativní. Prostě to nefunguje. V druhé řadě je třeba zdůraznit, že články o účinnosti antabusu proti různým nemocem, které jsou postaveny na výzkumu v laboratoři, jsou velmi často naprostý balast (80% takových článků určitě, i více). Takže i když najdete v odborné literatuře nějaký článek, který ukazuje, že antabus léčí nemoc X na laboratorní úrovni, nic to neznamená. Např. se často nepracuje s tím, že disulfiram (účinná látka antabusu) po požití antabusu v těle prakticky neexistuje,“ píše Boris Cvek
- Milan Cabálek podporuje neověřenou hypotézu, že Ibuprofen může zhoršovat průběh nemoci Covid-19.
- Milan Cabálek tvrdí, že v Koreji pomohl zimozel japonský. O něm sám Cabálek tvrdí, že je mírně toxický. „Květy zimolezu japonského (L. japonica) obsahují monoterpenické silice (linalool, geraniol), pineny, kyselinu chlorogenovou, flavonoidy (lonicerin, loniceraflavon), iridoidní glykosidy (loganin, sekologanin) a triterpenoidní saponiny. Svíravá chuť je způsobena tříslovinami. Ve větším množství jsou jedovaté i bobule zimolezu japonského,“ dočteme se Wikipedie s odvoláním na odbornou literaturu.
- Je řeč o koloidním zlatu, které je zakázáno užívat vnitřně a říká, že mu pití koloidního zlata dělá dobře. Když toho člověk vypije málo, tak se prý nic nestane a systém tuto látku odmítá, protože je účinná. Calábek sice říká, že látku nedoporučuje, protože je zakázaná, ale v kontextu se pouze snaží zbavit odpovědnost, přitom jí přiznává údajné prospěšné vlastnosti. Dušek navíc dodává „snad umíte číst mezi řádky“. Proč je koloidní zlato zakázáno používat v medicíně se dozvíme například v tomto videu.
- V pořadu je také doporučováno užívat doplňky potravin obsahujících Coriolus versicolor (outkovku pestrou). Jedná se o údajně silný lék proti rakovině, který se u nás nepoužívá. Ve skutečnosti v prosinci 2013 vydala Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) opatření, kterým v podstatě rozhodla o zákazu prodeje doplňků potravin obsahujících Coriolus versicolor (outkovku pestrou). Dnes se v ČR prodává pouze jako „veterinární přípravek pro drobná domácí zvířata“.