V Česku máme otevřenou ekonomiku, která při nynější koronavirové epidemii patří mezi nejohroženější v Evropě. Situace je vážná a není namístě přemýšlet, jak ekonomiku stimulovat, ale jak zachránit, co se dá, říká v rozhovoru pro HN investiční bankéř Ondřej Jonáš, který pracoval pro Goldman Sachs, Salomon Brothers a americkou centrální banku (Fed). Vláda by měla podpořit firmy a živnostníky více, než to dělá, ČNB by měla srazit sazby na nulu. Důležité je zachovat tkáň společnosti, aby se nerozpadla na atomy.

HN: Někteří ekonomové jako Zdeněk Tůma a Mojmír Hampl zastávají názor, že opatření proti šíření koronaviru jsou přehnaná a budou ekonomicky devastující. Léčba by podle nich mohla mít horší důsledky než nemoc. Jak to vidíte vy?

Analýza nákladů a výnosů je jistě rozumný přístup veřejné politiky, ale ne v tento okamžik. To, čemu čelíme, je v první řadě zdravotní problém. Je třeba udělat vše pro to, aby lidé v první linii byli ochráněni, abychom zachránili maximum životů. V této fázi není možné starat se primárně o peníze. Když začala druhá světová válka, šly Anglie a další země do boje, ať to stálo co to stálo. Teď jsme ve stejném bodě. Musíme zmapovat nepřítele, protože o viru toho víme málo. To znamená radikálně zlepšit dostupnost kvalitních testů přímo v ordinaci lékaře.

Souhlasím s pány Tůmou a Hamplem, že v určitý okamžik bude nutné se zabývat tím, jak z tvrdého režimu omezení vystoupit. Navíc si vlastního života cením nikoli na 1,2 milionu korun, ale zhruba na 10 milionů eur, úměrně věku a v závislosti na něm. Mnoho lidí si života vlastního a svých bližších cení nekonečně, což je pro účely veřejné politiky třeba nahradit konkrétní veličinou, jakkoliv se to zdá být kruté. Ale napřed musíme vyřešit zdravotní problém.

HN: Kdy bude čas začít uvažovat primárně ekonomicky, v duchu "něco za něco"?

Až zploštíme křivku nákazy a budeme si jistí, že zdravotnictví nebude zahlceno pacienty. Je jasné, že společnost si nemůže dovolit víc, než na co má. Nastoupí otázka odškodnění, kdo si zaslouží být zachráněn a kdo méně, a natažených rukou bude mnoho. Bude se muset vyřešit otázka, zda si odškodnění zaslouží hoteliéři, restauratéři, kadeřnice, nebo kdo vlastně. Všem unikl příjem, nikoliv vlastním zaviněním. Nebude to jednoduchá diskuse. To bude ona klíčová otázka "něco za něco".

HN: Kam až se můžeme ekonomicky propadnout? Odhady se liší od pěti do třiceti procent HDP.

Zbývá vám ještě 80 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se