Chystá se Německo prostřednictvím Bruselu vykrást Itálii stejně jako Řecko v roce 2008?

Německo hodlá i nadále blokovat vydání společných dluhopisů eurozóny, které by koronavirem nejvíce postiženým a chudším zemím umožnilo dosáhnout na nižší úroky. V diskusním pořadu německé televize ZDF Talkshow Maylbrit Illnerové to včera večer znovu potvrdil spolkový ministr financí Olaf Scholz. „Itálii se už pomohlo dost!“, řekl Scholz. Sklidil za to drtivou kritiku viceprezidenta německého svazu strojírenského průmyslu VDMA Karla Haeusgena. „Eurobondy je třeba vydat ihned. Každá hodina otálení ohrožuje tisíce podniků a miliony pracovních míst. Pokud to neuděláte, škody, které hospodářství způsobíte, budou mnohonásobně větší“, řekl Hausgen, který je zároveň a předsedou dozorčí rady HAWE Hydraulik.

V debatě bylo možné zaslechnout i volání po přísné fiskální disciplíně a úsporách, které pronesl Gabriel Feldmayer z thing–tanku Institut pro hospodářství (WIFO), jež patří k předním propagátorům rozpočtových škrtů. Jeho teoretickému zdůvodnění se však strojař z praxe hlasitě vysmál stejně jako některým pokusům ministra financí o vysvětlení, že Itálie to takto zvládne. „Tohle jsou názory minulosti. Pánové zřejmě vůbec netuší co se v Itálii reálně děje – za jakých podmínek umírají lidé, a jak postižené jsou i firmy“, řekl průmyslník do očí ministru financí. Podle něj se tato politika Německu a německým firmám škaredě vymstí.

„Ještě chvíli takto pokračujte a Salvini ve volbách v Itálii získá ústavní většinu. A budete mít po Unii.“, varovala populární poslankyně Bundestagu a bývalá předsedkyně frakce Die Linke Sahra Wagenknecht. Podle ní jsou nyní v Itálii i v Německu nejvíce ohrožené malé a střední firmy. „Obří korporace mají v rezervách zdroje ze zisků z právě končící konjunktury. Spolková vláda pro ně vydala neomezené státní záruky. Největší problém však mají malé a střední firmy. Nesmíme připustit zánik hospod, kaváren, holičství, pekáren a dalších kvalitních služeb!“, varovala Wagenknechtová. Podle ní reálně hrozí, že na místa malých nezávislých firem by nastoupily nadnárodní řetězce, což by vedlo ke vzniku kartelu a omezení soutěže, z níž profituje zákazník.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová včera opět potvrdila, že Komise na přípravě eurobondů nepracuje. Připustila, že se sice obává prohloubení ekonomických rozdílů mezi bohatým Německem a chudšími a nyní COVID – 19 nejvíce postiženými zeměmi – jako Itálie a Španělsko. Přiznala, že Unie by podle zakládacích smluv měla pracovat na hospodářském přibližování jednotlivých zemí a regionů. „Výhrady, které existují v Německu, ale také v jiných zemích, jsou odůvodněné. Momentálně to nemáme v plánu. Existují velmi jasné právní limity, které nám to nedovolují. Proto na tom nepracujeme“, řekla von der Leyenová agentuře DPA.

Předsedkyně Evropské komise přiznala, že její tým pracuje pouze na návrzích na nový způsob využití Evropského stabilizačního mechanismu (ESM). Komise by návrh měla do 14 dnů předložit premiérům členských států na zasedání Evropské rady. Tento nástroj byl zřízen po finanční krizi v roce 2008. Jeho účelem je primárně posilování bankovního sektoru. Za nedostatečné jeho nasazení označili v sobotu italský premiér Giseppe Conte a předseda řecké vlády Kyriakos Mitsotakis. „ESM je nástroj vytvořený k poskytování pomoci členským státům, které čelí finančním hrozbám spojeným s asymetrickými šoky. Naproti tomu koronavirus způsobuje symetrický šok, čímž synchronně a zcela neočekávaným způsobem poškozuje naše hospodářské a sociální systémy a posouvá naše ekonomiky do recese“, vysvětlil Mitsotakis.

Jeho postoj překvapivě v neděli podpořila i prezidenta Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová v rozhovoru pro agenturu Bloomberg. Lagardeová varovala, že EU kvůli pandemii čelí „epické“ krizi. „Navrhuji, aby byly použity všechny dostupné nástroje, včetně úvěrových linek z ESM, vydání dodatečné likvidity z ECB, záruk od Evropské investiční banky až po vydání společného dluhového nástroje pro sdílení úrokové zátěže a rizika.“, řekla Lagardeová, V tuto chvíli by podle ní neměly být uplatňovány žádné staré limity pro výši deficitu veřejných financí a veřejného dluhu. Ty zemím eurozóny předepisuje Pakt stability a růstu, který nařizuje omezovat deficit veřejných rozpočtů na 3% HDP a veřejný dluh na 60% HDP.

Conte v rozhovoru pro italský list Sole 24 Ore, varoval před pokračujícím blokování vydání eurobodů. „Další nečinnost EU hrozí, že našim dětem zanecháme obrovskou zátěž zdevastované ekonomiky. EU by pod vlivem Německa by neměla dělat tuto tragickou chybu. Jinak celé konstrukci EU hrozí, že ztratí půdu pod nohama“, varoval italský premiér. Názor italského premiéra sdílí i předseda hlavní italské opoziční strany Lega Matteo Salvini. Podle něj je blokování vydání eurobodů od Německa zrada. „Musíme se napřed vypořádat s koronavirem. Musíme tuto chorobu porazit a zachránit životy lidí. Pak se však budeme muset důkladně pobavit o tom, jestli nám EU ještě vůbec přináší nějaké výhody. Na případě blokovaných koronových dluhopisů se ukazuje, že euro Itálii jen omezuje a nepřináší žádné přínosy. Lidé by měli mít možnost se rozhodnout, jestli jej nadále chtějí používat.“, řekl včera Salvini.

Vlnu zděšení v Itálii vyvolala druhá část nejnovějšího sdělení předsedkyně Evropské komise. „Komise byla pověřena Evropskou radou, aby vypracovala plán záchrany klíčových a perspektivních italských podniků. Na tomto plánu právě pracujeme.“, řekla von der Leyenová agentuře DPA. Řadě lidí se vybavila loupež prosperujících řeckých podniků, kterých se v rámci pomoci EU při dluhové krizi v roce 2008 zmocnily s pomocí Bruselu německé firmy. Řecku byly za zlomek hodnoty zabaveny vysoce zisková letiště, přístavy a rekreační destinace. Řecko z „pomoci EU“ vyšlo ještě více zadlužené a okradené o majetek. Kvůli vnuceným drastickým rozpočtovým škrtům v Řecku dramaticky vzrostla nezaměstnanost.

Začátek formuláře

Konec formuláře

Vydáno: 30.3.2020     Autor: admin   

Nwoo.org.