Titulek deníku Washington Post „Koronavir zabíjí svou první demokracii“ si také zapamatujete. Jde o Maďarsko. A jde samozřejmě o nadsázku. Ale o jak velkou?

Maďarský parlament se v pondělí dobrovolně odstavil od moci a celou ji přenechal vládě - a co je podstatné: na neomezeně dlouhou dobu. Pro příslušný zákon, jehož oficiálním cílem je zefektivnění boje proti koronaviru, hlasovalo sto třicet sedm poslanců; proti bylo dvaapadesát a devět abstenovalo.

Výsledek hlasování věrně odráží poměry v Zemském sněmu, kde má vládní FIDESZ dvoutřetinovou většinu. Přáli si FIDESZ, vláda a premiér Orbán onen příslovečný klid na práci? Beze všeho! Parlament i prezident Áder, který zákon o prodloužení výjimečného stavu na dobu neurčitou bleskově podepsal, rádi vyšli vstříc.

Premiér teď může vládnout pomocí dekretů, k nimž se poslanci v dohledné době nebudou moci vrátit, ani kdyby chtěli; právě si odsouhlasili, že na jejich souhlas se čekat nebude. Nouzový stav, který kvůli koronaviru platí od jedenáctého března, skončí teprve tehdy, až vláda řekne, že skončil boj proti koronaviru. Jinak řečeno, nouzový stav skončí, až se to vládě bude hodit. Do té doby se nesmějí konat žádné volby.

A kdo by vládu kritizoval, vystaví se nebezpečí, že jeho informace budou označeny za překroucené či nepravdivé, a za to může v podmínkách výjimečného stavu dostat pět let. Dosavadní zkušenosti bohužel svědčí pro to, že se úřady nebudou rozpakovat příležitosti využít.

Všem, i maďarské opozici, je jasné, že mimořádná doba si žádá mimořádné prostředky. Maďarští voliči jsou stejného názoru, prodloužení nouzového stavu podpořilo devadesát procent dotázaných a dvaasedmdesát procent bylo pro přísnější tresty za „fake news“.

Ale pokud věříte, že dělba moci ve státě je pro stát přínosná, nemůžete nevidět slabiny maďarského řešení. Jistě, v boji proti koronaviru musejí být vlády rychlé. A rády využijí možností, které jim nouzový stav skýtá. Jenže: všude jinde v Evropě je nouzový stav vyhlašován na dobu určitou, a pak je příležitostně prodlužován. A parlamenty se mohou k vládním opatřením vyjadřovat, byť s odstupem. Ovšem v Maďarsku se parlament, který má být jedním ze sloupů státní moci, dobrovolně vyřadil ze hry. Na dobu neurčitou.

A to vše v situaci, kdy dění ve stovce největších maďarských firem střeží armáda.

I to je maďarské specifikum.

Ustavuje se v Maďarsku polodiktátorský režim? Tak daleko ještě vývoj nepokročil. Ale náběhy k silovému prosazování „jediného správného názoru“ a k potlačování těch názorů, které se vládě a Viktorovi Orbánovi nehodí, jsou patrné dlouhodobě. A sílí.

Můžeme na to poukazovat a stěžovat si na to, ale to je tak vše, co můžeme dělat. Náprava je na maďarské opozici. Ale ta nemá žádné charismatické vůdce, zůstává roztříštěná a proti vládnímu FIDESZu se v posledních letech dokázala prosadit jedině v posledních komunálních volbách.

A to ještě ne všude.

Autor je zahraničněpolitický analytik ČRo

Milan Slezák Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít