Zánik slavné značky, nebo spíš radikální tah, jak se zbavit hráčů, se kterými klub nedošel k dohodě o přísném snížení platů? Situace kolem likvidace MŠK Žilina je poměrně složitá. Na povrch díky vyjádření jednoho z hráčů, který si od dubna musí hledat nové působiště, vyplouvají zákulisní detaily jednání. A rýsují se i scénáře, jak by klub mohl pokračovat dál, až se fotbal na Slovensku zase rozeběhne.
Druhý tým přerušené sezony slovenské ligy přišel s radikálním řezem v pondělí. Společnost MŠK Žilina a.s. přešla do likvidace a na stolech mnohých hráčů A týmu přistály výpovědi. Ty přišly jako reakce na to, že starší hráči mužstva odmítli přistoupit na masivní snížení mezd.
„Lídři A-mužstva oznámili, že za ně bude vyjednávat prezident Unie fotbalových profesionálů Ján Mucha. MŠK Žilina to považuje v rámci férovosti a loajálnosti vůči klubu za absolutně nevhodné a v dané situaci pro budoucnost klubu možná až likvidační," stojí v oficiálním prohlášení k tomu, že Žilina směřuje k likvidaci.
Brankář Dominik Holec, jeden ze zmíněných lídrů, na svém instagramovém profilu popsal situaci trošku jinak. „Nikoho nás netěší, že jsme dostali výpovědi, ale chtěl bych uvést věci na pravou míru. Chtěli jsme sice, aby nás zastupoval prezident hráčské asociace Ján Mucha, ale to bylo až po tom, co nám přišel návrh na krácení mzdy,“ vysvětlil.
„Chtěli jsme se se zástupci klubu dohodnout, že půjdeme s platy dolů, ale ne do té úrovně, kterou nám navrhli. Chtěli lídrům, jak nás nazvali, sebrat až osmdesát procent. To je podle nás až moc,“ přiblížil situaci kolem vyjednávání o smlouvách.
Holec, český zadák Filip Kaša a mnoho dalších hráčů si musí od 1. dubna hledat nová angažmá. Ačkoli akciová společnost MŠK Žilina je oficiálně v likvidaci, klub jako takový ovšem bude moci pokračovat. „Samotná likvidace může trvat půl roku, tři měsíce nebo dva roky. Co se týká procesu likvidace, neexistuje žádný předpis Slovenského fotbalového svazu, který by bránil tomu, aby klub nemohl pokračovat dál v lize,“ řekl právník Rastislav Otruba, který má proces na starosti, k možnosti pokračovat ještě v aktuální sezoně, bude li dohrána.
A jak dál? A tým Žiliny, ač samozřejmě značně obměněný, bude moci pokračovat i v dalším ročníku. Pokud klub neprodá licenci jinému celku, může pokračovat pod záštitou nové společnosti. Skutečně existenčním problémem by bylo až insolvenční řízení, do kterého se Žilina může dostat v případě výrazného finančního úpadku.
Ani k samotné likvidaci nakonec nemusí dojít, dle slovenského obchodního zákoníku lze rozhodnutí o zrušení společnosti zrušit. „Až se rozjede sezona, hráče znovu nasmlouvají a pojede se dál,“ shrnul to na facebookovém profilu klubu jeden z fanoušků. Likvidace se tak dá brát jako radikální řešení vyvázání smluv hráčů, kteří nechtěli přistoupit na snížení mzdy, nikoli jako úplný zánik slavné značky.
Až se fotbal na Slovensku opět dá do pohybu, bude Žilina moci spoléhat hlavně na hráče ze svého vyhlášeného mládežnického systému. „Myslím, že tam mají nejlepší akademii na Slovensku. Už ty přestupy směrem ven, které klub dělá, hovoří za všechno. Spoustu hráčů, kteří prošli Žilinou, jsou v reprezentaci a hrají v evropských klubech,“ zmínil bývalý hráč klubu Dávid Hancko, toho času hostující z italské Fiorentiny ve Spartě, v rozhovoru pro Sport.
Žilina vychovala například stopera Interu Milán Milana Škriniara, za kterého před čtyřmi lety vyinkasovala 5,2 milionů eur od Sampdorie Janov. Posledním velkým odchodem do zahraničí byl letos v lednu útočník Róbert Boženík. Feyenoord Rotterdam za něj dá 4,6 milionů eur, podle prohlášení klubu ale zatím v rámci domluveného splátkového kalendáře zaplatil jen desetinu částky.
Ekonomické dopady sezony, která byla zastavena kvůli pandemii koronaviru, řeší i v Trnavě. I tam už otevřeli citlivé téma jménem snižování mezd. „S hráči o tom mluvíme. S klubem mají zaměstnanecký vztah a dostali od nás návrh spolupráce po dobu krizového období,“ sdělil webu trnavskyhlas.sk generální manažer tamního Spartaku Marián Černý.
Doplnil také, že UEFA má eminentní zájem na dohrání soutěží. Slovenskou ligu by podle něj šlo dohrát bez diváků. „Ztráty na vstupném by se částečně daly pokrýt z reklamních práv. Co by dnes dal fanoušek za to, aby se podíval aspoň na nějaký přímý přenos z fotbalu? Fotbal je společenský fenomén, myslím si, že na jeho udržení na mapě veřejného života je potřeba myslet i v čase krize,“ dodal Černý, který doufá i v podporu od státu.
