TOP svět 23.–29. 3. 2020

Velké světové přehlídky mění svá data nebo se přesouvají do online prostředí – Zemětřesení v Záhřebu poničilo historické budovy i katedrálu – Muzea po celém světě pomáhají pracovníkům ve zdravotnictví s nedostatkem ochranného materiálu – Na komplikace spojené s nákazou koronavirem zemřel v New Yorku architekt a urbanista Michael Sorkin

1/ Velké světové přehlídky mění svá data nebo se přesouvají do online prostředí

Mezinárodní bienále architektury v Benátkách 2020. Zdroj: Biennale Architettura 2020 - La Biennale di Venezia

Velké světové přehlídky mění svá data nebo se přesouvají na online platformy v důsledku pandemie koronaviru Covid-19. Letošní chystané Mezinárodní bienále architektury v Benátkách, které mělo začít 23. května se návštěvníkům otevře až 29. srpna a potrvá do 29. listopadu 2020. Letošní 17. ročník přehlídky kurátorsky připravil původem libanonský architekt, profesor a děkan prestižní MIT (Massachusetts Institute of Technology) Hashim Sarkis a nese název How will we live together? (Jak budeme společně žít?). Sarkis uvádí, že svět staví architekty před nové výzvy v souvislosti se zvyšováním politických rozdílů, rostoucí ekonomické i sociální nerovnosti i globálních problémů a vyzývá je, aby navrhli prostory, ve kterých můžeme velkoryse žít společně. Téma letošního bienále se tak snaží více zkoumat sociální a politické aspekty architektury. Změny čeká i 11. Berlínské bienále, které připravil tým jihoamerických kurátorek: María Berríos, Renata Cervetto, Lisette Lagnado a kurátor Agustín Pérez Rubio. Bienále zahájilo již minulý rok na podzim první ze tří výstav, na které začátkem roku navázala dvojice zbývajících (The Bones of the World, Virginia de Medeiros – Feminist Health Care Research Group, Affect Archives. Sinthujan Varatharajah – Osías Yanov). Závěrečná část bienále označená jako epilog, která měla začít 13. června, bude přesunuta na dosud neznámý termín. O několik týdnů později oproti avizovanému termínu začne i 34. Bienále v Sao Paulu (zahájí 3. října), které potrvá do 13. prosince. Samostatné sólové výstavy Clary Ianni, Deana Lawsona, stejně jako performance Leóna Ferrariho a Hélia Oiticica chystané na duben až srpen budou rovněž přesunuty na podzim. Pro přesun se rozhodl i Art Basel ve Švýcarsku, který se uskuteční až 17.–20. září. Manifesta 13, která se letos měla konat v Marseille, bude rovněž odložena na dosud neznámý termín. V souvislosti s nejasnou situací dlouhotrvajících omezení a zamezení šíření nákazy se některé festivaly rozhodly přesunout na online platformy. Devítidenní Bienále v Sydney, které se letos mělo věnovat otázce změny klimatu, se uskuteční online za pomoci Google Arts & Culture. Přehlídka zahrnující 101 umělců a okolo 700 děl bude realizována prostřednictvím virtuálních prohlídek, rozhovorů a podcastů. Podobný postup sdílí i Festival krátkých filmů v německém Oberhausenu. Ten nemohl být přesunut z finančních a organizačních důvodů. Festival se pravděpodobně uskuteční v omezené formě.

2/ Zemětřesení v Záhřebu poničilo historické budovy i katedrálu

Poničená katedrála v Záhřebu. Zdroj: Antonio Bronić / Reuters

Ničivé zemětřesení o síle 5,3 stupně zasáhlo v neděli 22. 3. chorvatské hlavní město Záhřeb. Podle premiéra Andreje Plenkoviće se jednalo o nejsilnější zemětřesení za posledních 140 let. Poničena byla i řada historicky cenných staveb. Podle agentury Reuters zemětřesení výrazně poškodilo 108 metrů vysokou zvonici katedrály z 11. století, která byla v 19. století (rovněž po ničivém zemětřesení v roce 1880) přestavěna v neogotickém stylu. Praskliny se objevují na řadě budov i historické radnici. Velké škody utrpělo Archeologické muzeum, kde byla zničena řada archeologických artefaktů. Jak uvádí chorvatský ministr Davor Bozinović, je třeba se nyní vyhýbat poničeným budovám, kterým hrozí při silném větru zřícení. Celou situaci odklízení škod navíc komplikuje koronavirová epidemie. Jak Bozinović dodává, Chorvatsko nyní bojuje proti dvojímu nepříteli – jeden je neviditelný a druhý nepředvídatelný.

3/ Muzea po celém světě pomáhají pracovníkům ve zdravotnictví s nedostatkem ochranného materiálu

Více jak 200 měst ve Spojených státech amerických má nedostatek roušek pro zdravotníky. Zdroj: Reuters

Umělecké instituce, umělci a designéři se snaží pomoci pracovníkům ve zdravotních službách, kde chybí ochranné pomůcky, jako jsou respirátory či rukavice. Ty však musí alespoň ve Spojených státech amerických splňovat přísné klinické standardy. Jak uvádí Tyler Hays, jeden ze zástupců designového studia BDDW ve Filadelfii, „znalosti a šití ochranných obličejových masek a oděvů pro studio není problém, ale je těžké zajistit filtrační tkaninu N95, která je nutná pro splnění patřičných ochranných norem“. Přestože je studio schopno vyrobit okolo dvou až tří tisíců masek pro zdravotníky v New Yorku a Filadelfii, kde jsou nedostatkové, nemohou být tyto masky v nemocnicích použity. The Fabric Workshop and Museum (FWM) ve Filadelfii se snaží vyrobit vlastní ochrannou látku, která by mohla být pro výrobu ochranných pomůcek užitečná a splňovala by požadované standardy. Jak uvádí výkonná ředitelka instituce Christina Vassallo: „Snažíme se na vývoji látky pracovat s plným nasazením osm hodin denně ve spolupráci s umělci, kteří využívají své schopnosti, aby nám pomohli.“ Spojené státy americké patří mezi země s největší nákazou virem Covid-19. Ve čtvrtek 26. 3. narostl počet nakažených o více jak 15 000. V minulém týdnu navíc okolo 200 amerických měst informovalo, že jim chybí pomůcky pro zdravotníky. Jak Christina Vassallo dodává, zdravotní střediska jsou v tuto chvíli ochotná přijmout cokoliv. Muzeum nyní konzultuje s odborníky možnosti využítí 3D printů k výrobě ochranných zdravotnických pomůcek. Instituce rovněž věnovala ochranné pomůcky pro restaurátory do místních zdravotnických center. Podobný dar učinilo i Dallas Museum of Art, které věnovalo 10 000 rukavic z nitrilu místní nemocnici. Podobně se zachovalo Museum of Modern Art nebo The Metropolitan Museum. V minulém týdnu vybídla historička umění Erna Hermens z Rijksmusea v Amsterdamu na svém twitterovém účtu ke sdílení ochranných masek muzea s místními nemocnicemi. Její podnět inspiroval ke stejnému jednání i Stedelijk Museum, The Van Gogh Museum, The British Museum a řadu dalších evropských institucí. Rovněž v České republice vznikla iniciativa umenipomaha sdružující umělce a umělkyně a studenty vysokých uměleckých škol za účelem zajištění materiálu na výrobu, šití a distribuci roušek. Iniciativa se rovněž snaží o zajištění potravin a prostředků pro nejohroženější sociální skupiny.

4/ Na komplikace spojené s nákazou koronavirem zemřel v New Yorku architekt a urbanista Michael Sorkin

Michael Sorkin. Zdroj: Michael Sorkin Studio

„Láme mi to srdce, je to veliká ztráta,“ napsal redaktor New York Times Michael Kimmelman v reakci na smrt amerického architekta, urbanisty a kritika Michaela Sorkina, který v minulém týdnu zemřel ve věku 71 let na komplikace způsobené koronavirem. Kimmelman pokračuje ve svém textu: „Sorkin byl neuvěřitelně nadaný, psal s morální silou o velkých myšlenkách i zprostředkovával obyčejný život na ulici.“ Michael Sorkin (1948–2020) působil jako profesor a ředitel City College of New York City a dlouhou dobu přispíval svými texty a kritikami do Architectural Record a The Nation. Se svým architektonickým studiem Michael Sorkin Studio se zaměřoval především na urbanistické problémy. V jednom ze svých posledních projektů se věnoval otázce dostupného bydlení v New Yorku, kdy vytvořil projekt „domu jako zahrady“, který měl být umístěný v Harlemu. Sorkin stál i za vznikem neziskové společnosti Terreform, která se zabývala otázkou udržitelnosti ve vztahu k architektuře a životnímu prostředí.