Tomáš Korda: Krátký argument pro jádro
Duševní averze vůči tvrdým datům, statistikám a přírodovědeckým modelům se však zdaleka netýká jen popíračů klimatických změn.
Vzpomeňme třeba na českého filozofa Jana Patočku, který v návaznosti na fenomenologii Edmunda Husserla a Martina Heideggera stavěl přirozený svět neboli Lebenswelt či „život-tu“ proti tamějšímu světu matematizované přírodovědy, jež tento zdejší a přirozený svět bombarduje tvrdými daty, kolonizuje ho svými vzorečky a předepisuje mu své tvrdé rovnice.
Závrať z modernity jakožto i pocit, že se lidstvo stalo obětí technovědy, infikovala či přímo dala vzniknout různým environmentálním hnutím. Ta se sice od svých počátků v šedesátých letech zasazovala o ochranu přírody, ale rozhodně ne více než o boj proti jaderné energii, jež více než co jiného ztělesňuje hybris technovědy a panství člověka nad přírodou. Ekologickým hnutím dokonce nelze náležitě porozumět, domnívám se, pokud jejich zavrhování jádra nebude bráno v potaz.
Než aby ekologové jásali radostí z nového a čistého zdroje energie, než aby šířili tuto radostnou novinu do nejzazších koutů třetího světa a kázali jadernou technologii všem nevzdělaným pohanům, jež tuto techniku ještě neovládají, a než aby byli milosrdní k prvním rozpačitým krůčkům jaderné energetiky, rozhodli se jádro raději krutě zadupávat pod zem, šířit o něm pomluvy, točit propagandistické filmy a vysmívat se nadějným příslibům, jež jádro dávalo a dosud dává.
Pokud existuje naděje, která příslovečně umírá jako poslední, je to naděje, již dává jaderná energie a kterou ani ten nejfanatičtější protijaderný ekolog nemůže pohřbít. Bohudík on sám nechtěně tuto naději vrací zpátky do hry, nakolik vehementně připomíná, že se nacházíme uprostřed environmentální krize.
Je to totiž ekologická krize, která přichází naštěstí a právě včas a nám vstříc, aby z hrobu vytáhla zneuctěnou a na periférii trpěnou jadernou energii. Díky ekologické krizi už totiž není třeba hájit jádro technickým jazykem, jazykem přírodovědy a matematiky, jazykem tvrdých dat a modelů, proti nimž se zdejší přirozený život-tu obrnil.
Argument
V časech ekologické krize lze pro jádro argumentovat zcela jednoduše. Stačí si před sebe postavit následující dvě teze a zeptat se, zda závěr z nich vyvozený je ten jediný možný.
Výchozí teze zní, že příroda kolabuje. Druhá teze říká, že svět lidské civilizace je na přírodě závislý. Ekologický závěr vyvozený z těchto dvou tezí zní: právě proto, že lidstvo je na přírodě (smrtelně) závislé, musí (za každou cenu) zvrátit současný kolaps přírody.
Vidíme, že takto vyvozený závěr pokládá závislost lidstva na přírodě za nezávislou (neměnnou) proměnou (teze č. 2), zatímco kolabující přírodu (teze č. 1) pokládá za závislou proměnou, tj. takovou, kterou lze změnit. Nepřípustná je totiž pro nás představa, že nejsme pány nad přírodou a že s kolapsem přírody (teze č. 1) jako hotovou a neměnnou proměnnou nic nesvedeme.
A právě o to běží, pomyslně se na vteřinu totálně oprostit od přírody, provést myšlenkový experiment a představit si, že kolaps přírody je hotová věc, se kterou nic nezmůžeme, tudíž ani nemá smysl rozvažovat nad tím, kdo za to může. Jen takový myšlenkový experiment provokuje potřebu urgentně oslabit závislost lidstva na přírodě a v tomto smyslu propustit přírodu na svobodu.
Jak víme, doposud „bojujeme“ s klimatickou krizí neúspěšně. Zbrkle zachraňujeme přírodu na místo toho, abychom snížili míru naší závislosti na kolabující, stále nevyzpytatelnější přírodě. Do očí bijící ukázku našeho donkichotského boje proti změnám klimatu představují obnovitelné zdroje energie.
Nejenže utužující naši závislost na přírodě, ale už na první pohled vypadají dosti legračně vzhledem úkolu, který mají splnit. Nové problémy a výzvy nelze řešit notoricky zastaralými technologiemi. Fotovoltaický jev byl objeven a experimentálně testován již v roce 1839 a o starodávnosti větrníků raději pomlčet.
Naopak jaderná energie až zázračně, empiricky, i pro nevěřící oči, dokazuje, že ta či ona míra závislosti lidstva na přírodě není dána, nýbrž je podmíněná technologickým vývojem, respektive účinností, s jakou zdroje energie navrací do nich investovanou energii (viz koeficient EROI).
Z oněch dvou tezí, že příroda kolabuje a že lidstvo je na přírodě závislé, je proto třeba vyvodit opačný závěr než ten, který razí ekologové. Právě proto, že se příroda lidstvu doslova hroutí pod nohama a člověk si řeže pod sebou větev, stačí když si namísto zběsilého zachraňování přírody v klidu uvědomí, že jádro mu dává křídla.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (145)
Stanislav Hrouzek
31.3.2020 03:53Ignorování této skutečnosti naši planetu i lidskou civilizaci neuvěřitelně poškozuje a na dnešní odmítače jaderných technologii se časem budeme dívat úplně stejně, jako se dnes díváme na ty, co rozbíjeli stroje na počátku průmyslové revoluce.
Jako na naprosté idioty, kteří konali v rozporu se zdravým rozumem i v rozporu s celospolečenským zájmem...
Karel Zvářal
31.3.2020 08:14 Reaguje na Stanislav HrouzekPavel Hanzl
31.3.2020 12:07 Reaguje na Stanislav HrouzekPavel Hanzl
1.4.2020 11:17 Reaguje naFve má dvě obrovské výhody: slunce svítí úplně všude, takže nepotřebujete vůbec přenosovou soustavu a za druhé svítí zadarmo.
Pavel Hanzl
1.4.2020 12:40 Reaguje naPokud ji potřebuji víc nebo v jiné struktuře, musím to samozřejmě dál řešit, ale to zase není probém fve. Ta je velmi spolehlivá, přesně víte kdy slunce vyjde a kdy v zajde, oblačnost se počítá průměrem. Samozřejmě potřebuje většinou zálohu (jako většina zdrojů), někdy taky ne.
Když budu vyrábět vodík, čerpat vodu na závlahy, klimatizovat nebo chladit atd. atd. budu potřebovat zálohovat spíše minimum.
Asi nikdo nebude z fve provádět tavbu oceli na noční směně.
Lukas B.
1.4.2020 17:03 Reaguje nato je obecně problém diskusí a demokracie, že je nutno diskutovat a dělat kompromis s těmi, kdo o problematice mnoho netuší a nechtějí tušit. smutným výsledkem je po tisícé diskusi s pocitářem lámání hole nad diskusí a kompromisem s diletanty a příklon k autoritářskému expertnímu rozhodování. pane Hanzle, uvědomujete si svoji odpovědnost, že vlastně naháníte voliče diktátorům, kterým bude stačit, když slíbí, že volební právo budou vázat (třeba) na znalost trojčlenky nebo ohmova zákona?
Pavel Hanzl
1.4.2020 19:26 Reaguje na Lukas B.Lukas B.
1.4.2020 20:01 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
1.4.2020 20:38 Reaguje na Lukas B.Pavel Hanzl
1.4.2020 18:47 Reaguje naSamozřejmě se předpokládá, že projektant není blbec a tohle všechno ví.
Fotovoltaika je nástroj a na něco je dobrá a na něco ne. Sekera je taky naástroj.
Pokud chci tavit ocel v noci, tak použiju něco jiného, pokud chci psát dopis, taky nepoužiju sekeru.
Pavel Hanzl
2.4.2020 08:41 Reaguje naVětšinou se počítá jako "brzda elektroměru", což znamená, že pokrývá jen část roční spotřeby energie a zbytek se bere ze sítě. Jak velký, je dáno možnostmi investora.
Protože není vyřešen mezisezónní přenos, (denní ano), většinou se dokupuje pro měsíce listopad, prosinec leden.
Takže fve v plné palbě dnes pokryje 10 měsíců v roce (počítám, že dává v zime třetinu) a ty dva se musí dokoupit.
Ovšem úspora CO2 je za celých 10 měs našeho ČEZ.
Jan Šimůnek
2.4.2020 10:01 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
2.4.2020 10:22 Reaguje na Jan ŠimůnekTady by byl problém pouze v případě, že by tyhle fve "brzdy" tvořily podstatnou část energetického mixu celého státu.
Potom by bylo možné nechat jednu moderní uhelnu, která by jela jen ty tři měsíce v roce. Zbytek zvládne paroplyn.
Jan Šimůnek
2.4.2020 14:08 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
2.4.2020 17:44 Reaguje na Jan ŠimůnekJan Šimůnek
3.4.2020 10:02 Reaguje na Pavel Hanzl2. O těch mrazech se většinou vědělo předem, problém mohl nastat pouze v souvislosti se zamrzáním hald uhlí nebo vodních cest (přeprava energetického uhlí).
Karel Ploranský
1.4.2020 19:10 Reaguje na Pavel HanzlPokud se chcete bez té přenosové soustavy opravdu obejít a omezit se na elektřinu vyrobenou přímo v místě spotřeby, tak se musíte smířit s tím, že někdy si posvítíte, ale někdy holt ne.
To je pro naprostou většinu případů nepřijatelné - takže:
Ať už máte na střeše FVE nebo nemáte, stejně musíte být napojen na přenosovou soustavu. A stejně musí někde běžet elektrárna; nějaká VELKÁ elektrárna, protože když Slunce přestane svítit vám, přestane svítit i ostatním a ona musí pokrýt spotřebu všech včetně vás.
Pavel Hanzl
1.4.2020 19:33 Reaguje na Karel PloranskýElekřinu vyrobenou ve fve spotřebuji VŠECHNU na místě, takže ji žádnými dráty nikam neposílám.
Pokud potřebuji DALŠÍ energii, tak mám více dalších možností, ale není to ta, kterou mi vyrobí panel. Už je to srozumitelné?
Lukas B.
1.4.2020 19:53 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
1.4.2020 20:43 Reaguje na Lukas B.Celoroční výkon jednoho bloku Temelína 1050 MW by nahradily fve panely s plochou 10 x 10 km v našich průměrných klimatických podmínkách.
(doufám, že jsem se nesekl). Ten výpočet je ale jednoduchý.
Jan Šimůnek
2.4.2020 10:05 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
2.4.2020 11:36 Reaguje na Jan ŠimůnekAle nepřesnost tam mám, nemám použít termín "nahradil by", ale "vyrobil by stejné množství elektřiny".
Jan Šimůnek
2.4.2020 14:09 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
3.4.2020 07:56 Reaguje na Jan ŠimůnekProč předpokládáte, že projektant fve je úplný idiot??
Každá fve je počítaná přímo k potřebám spotřebitele.
Píšu to furt dokola!!
Na něco vhodná je, na něco ne!!
Pokryje denní spotřebu (která je vždy nejvyšší), je vhodná na klimatizace a chlazení, na čerpání vody do rezervoárů, na nabíjení elektroaut, na výrobu vodíku atd. atd. atd.
Není vhodná na topení a tavbu oceli na noční směně!!
Píšu to podruhé a snad naposled, uložte si to na hard, ať s tím neprudíte furt dokola. Předpokládám,že tuhle funkci v softu máte.
Jan Šimůnek
3.4.2020 10:06 Reaguje na Pavel HanzlFV panely jsou svojí podstatou špatné zdroje, které se hodí jen pro výjimečné situace. Jinak škodí, paradoxně stejně, když elektřinu produkují jako když ji neprodukují.
Jan Šimůnek
2.4.2020 10:03 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
2.4.2020 11:40 Reaguje na Jan ŠimůnekJan Šimůnek
2.4.2020 14:11 Reaguje na Pavel HanzlKarel Ploranský
1.4.2020 18:57 Reaguje naJsou prostě PŘÍLIŠ velké. Tak velké, že například nelze rozumně využít jejich odpadní teplo, čili provozovat je jako kogenerační. A nevyužít odpadní teplo je ŠKODA. U jádra je ho stejná škoda jako u uhelné elektrárny.
Navíc to odpadní teplo, kterého je nejméně 2x víc než tepla využitého, zcela zbytečně přispívá k oteplování v lokálním měřítku. Jeho likvidace navíc naráží na těžko překonatelné limity, například na nedostatek potřebného množství vody v dostupné blízkosti. Jsem docela zvědav, jak se tohle bude řešit v Dukovanech.
Budoucnost podle mne jednoznačně patří menším jednotkám, jaké má asi Pavel Hanzl na mysli, když zmiňuje modulární reaktory. Podmínkou pro jejich uplatnění je ale právě to, o co se snaží autor článku: Lidé musejí konečně už pochopit, že rizika jsou (záměrně) značně zveličena.
Například by se měli dozvědět, že jaderná elektrárna není jediným zdrojem případné radioaktivity. A že v JE by se musel stát celkem už dost velký průšvih, aby to dalo stejné množství radioaktivity uniklé do okolí, jako je množství vyprodukované spalováním uhlí. Jak v uhelných elektrárnách, tak i v teplárnách, ba i v lokálních topeništích.
A pozor: Z JE unikne radioaktivita jen při havárii, zatímco uhelná elektrárna nám sype za krk radioaktivní popílek trvale a nepřetržitě...
Milan G
2.4.2020 00:00 Reaguje na Karel PloranskýJiří Svoboda
31.3.2020 19:47 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
1.4.2020 11:18 Reaguje na Jiří SvobodaJiří Svoboda
1.4.2020 12:59 Reaguje na Pavel HanzlCo jsou ty zálohy neblbých Bavorů? Kolik dní fouká v Severním moři tak, aby byl výkon větrných elektráren aspoň 40% instalovaného výkonu?
Pavel Hanzl
1.4.2020 19:38 Reaguje naJan Šimůnek
2.4.2020 10:07 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
2.4.2020 11:42 Reaguje na Jan ŠimůnekJan Šimůnek
2.4.2020 14:12 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
1.4.2020 19:40 Reaguje na Jiří SvobodaJiří Svoboda
2.4.2020 14:37 Reaguje na Pavel HanzlToto prostě nelze nevidět a bohužel se o tom úmyslně mlčí v literartuře, kterou si tak rád pročítáte.
Jan Šimůnek
2.4.2020 10:11 Reaguje na Pavel HanzlTo, že zelení započítávají do elektřiny z OZE i tu, která se pouští do země, protože pro ni není absolutně žádné uplatnění, je jen podvod (jako ostatně prakticky vše, co zelení hlásají).
Pavel Hanzl
2.4.2020 11:45 Reaguje na Jan ŠimůnekJan Šimůnek
2.4.2020 14:13 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
2.4.2020 17:47 Reaguje na Jan ŠimůnekKarel Ploranský
1.4.2020 19:17 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
1.4.2020 19:41 Reaguje na Karel PloranskýLukas B.
1.4.2020 19:57 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
1.4.2020 20:18 Reaguje na Lukas B.Pavel Hanzl
2.4.2020 08:45 Reaguje nahttps://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/americka-studie-odhaduje-naklady-nemeckeho-odchodu-od-jadra?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu
Pavel Hanzl
2.4.2020 09:21 Reaguje naJan Šimůnek
2.4.2020 10:14 Reaguje na Pavel HanzlLimitující může být měď; bylo např. spočteno, že pro náhradu stávajících aut elektromobily prostě není dostatek známých těžitelných ložisek mědi. Musela by se např. vysoušet moře a těžit na jejich dně a provádět jiné "vysoce ekologické" aktivity.
Pavel Hanzl
2.4.2020 11:51 Reaguje na Jan ŠimůnekKdyby všichni čechové přesedlali okamžitě na elektromobily, zkolabuje naše síť.
Odhadněte pravděpodobnost tohoto vývoje. Ten by musel znamenat, že nám z Paroubkova Marsu někdo pošle milión elektoaut zadara.
Já se toho skutečně nebojím.
Kolik je v elektroautě mědi? Kolik elaut by se vyrobilo z jedné zrušené uhelné elektrárny? Měď se recykluje snad stoprocentně.
Jan Šimůnek
2.4.2020 14:16 Reaguje na Pavel HanzlA to, že se současná auta elektromobily prostě nahradit nedají, je prostě fakt a dá se z toho vybruslit jen tím, že někdo (násilím) auta výrazně omezí (asi na úroveň, jaká byla v SSSR ve 30. letech).
Jiří Svoboda
2.4.2020 14:39 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
2.4.2020 22:16 Reaguje na Jiří SvobodaLukas B.
31.3.2020 08:23ergo můj cíl se částečně překrývá s cíly oteplovačů - jakkoli vychází z jiného podhoubí. a protože nechci zpátky na stromy (=do prostých zemědělských komunit v potu tváře, s předpokladem redukce počtu lidí na planetě někam na úroveň roku 1900, tj. asi na desetinu), energii jednoznačně potřebujeme. spolehlivou, plánovatelnou, bezpečnou, levnou, dlouhodobě perspektivní. v ničem jiném než v jádru perspektivu nevidím.
samozřejmě uznávám, že některé tzv. obnovitelné zdroje mají svůj potenciál, ale při aplikacích tam, kde nevadí, že mají nízkou hustotu a omezenou plánovatelnost, typicky solární panely na střeše pohánějící klimatizaci uvnitř (čerpání vody, nahřívání zásobníků tepla apod.).
Milan Milan
31.3.2020 08:41Jan Šimůnek
31.3.2020 09:11Části ekologů jde o mohutné penězovody napojené na provozování OZE (desítky miliard Kč ročně jen v Česku), část je ideologicky nepřátelská proti moderní civilizaci a ráda by nás dostala "zpět na stromy", případně alespoň do poměrů, jaké vládly v Kambodži pod vládou Rudých Khmerů, k nimž mají současní zelení ideologicky velice blízko.
Miroslav Vinkler
31.3.2020 09:50OZE jsou limitovány svoji podstatou, hustotou energetického toku/plocha , která je cca 600x menší než u JE. OZE doslova zmaterializovaly černou můru každého energetika - náhodnost,nepředvídatelnost dodávek el. energie (svítí-nesvítí, fouká -nefouká) a vynucují si doslova překopat stabilní energetickou soustavu na variabilní - ke každému zdroji vybudovat záložní zdroj.
(v 99% na fosilní palivo - zemní plyn).
Tyto náklady se pak přehodí na bedra koncových odběratelů = poplatek za OZE + náklady přenosové soustavy.
Vezměte si fakturu od ČEZu nebo EONu a odečtěte si tyto dvě položky od celkové ceny. Kolik byste ušetřili/rok ?
Ostatně sama idea snížení emisí CO2 razantním odstupem od používání fosilních paliv pro snížení dopadu klimatické změny je postavena na hlavu.
Vytrhává z kontextu detail pro který nechceme vidět na základ problému.
Co jsou to vlastně emise CO2 ? Vážení, je to odpad . Kromě odpadu pevného, typicky třeba komunální odpad, nebo tekutého (typicky splašková voda) produkujeme i odpad v plynné fázi.
Je naprosto zřejmé, že celkový vliv odpadů na globální ekologickou rovnováhu, a tím i na budoucí existenci lidstva, je dán jejich součtem a je trvale podceňován.
Nejhorší z tohoto pohledu překvapivě není CO2, ale chemický průmysl, který doslova dokázal promořit půdu, povrchovou i spodní vodu , atmosféru a oceány a konec konců i nás.
Zatímco změna koncentrace CO2 o desítky ppm přivolává hysterické reakce IPCC,kterými infikuje zbytek společnosti, fakt, že každý m3 vody v oceánech obsahuje v průměru 8000 mikročástic plastů různého druhu a složení , se nedostal ani jako zmínka do veřejných sdělovacích prostředků.
Vezmete-li si OZE z pohledu odpadářského a chemického lze oprávněně tvrdit, že čerta vyháníme Belzebubem. Nikdo dnes neumí ekonomicky zlikvidovat nebo zrecyklovat FVE nebo komponenty VE případně Li-ion baterie. Co se s nimi děje po ukončení jejich životnosti?
Zmizí snad nebo se rozplynou? Nebo je zase vyvezeme jako cennou surovinu do rozvojových zemí ?
Proč zmanipulovaná část veřejnosti zuřivě bojuje proti jádru, ale fakt, že máme úložiště vysoce toxických chemických odpadů,které by republiku spolehlivě vytrávily se jejich pozornosti nedotkly a nikdo nežádá zákaz nebo přísnou regulaci chemické výroby?
Je zapotřebí využít totálního selhání EU v době pandemie a vymanit se z bruselského chomoutu European Green Deal v oblasti energetiky . Základní energetickou koncepci postavme na jaderné energetice - společně s Polskem,Maďarskem a Slovenskem - jako spolehlivém a nízkoemisním zdroji elektrické energie.
Filosofové a vědci by pak mohli více času trávit hloubáním nad otázkou, zda nenadešel čas k tomu, abychom tezi o trvale udržitelném rozvoji neměli nahradit tezí o zajištění trvale udržitelného života .
Pavel Hanzl
1.4.2020 11:42 Reaguje na Miroslav VinklerSamozřejmě mají negativní dopad na život v jakékoliv formě.
Ale ta současná otázka je, kde je dnes největší nebezpečí.
Není v mikroplastech, o kterých se vůbec neví, jaké mají účinky, není to zacházení s toxickýmu odpady, které jsou pod kontrolou, není to skládkování nebo recyklace plastů.
Ten hlavní současný problém je oteplování planety a tím je šampiónem rázem CO2.
Neznám u nás žádnou "zmanipulovanou část veřejnosti zuřivě bojuje proti jádru", právě u nás má jádro velkou podporu.
Jenže jádro je nejproblémovější zdroj, přes obrovské výhody má snad ještě větší negativa, předevím ten vámi zmiňovaná těžko kontrolovaný odpad, nemožnost likvidace a hlavně cena.
Prostě dnes je daleko více levnějších a bezpečnějších technologií, (třeba i jaderných) než děsivé molochy z minulého století.
Pozn.: letos to vypadá na další extrémně suchý rok a teoreticky by se mohlo stát, že JE Dukovany budou mít už letos problémy s chladící vodou, celoroční průtok v Jihlavce může být nižší, než potřebný odpar.
A když ne letos, tak příští, přespříští nebo další rok.
Je fakt rozumné tam stavět další jaderný blok, když přivést další vodu není odkud?
Lukas B.
1.4.2020 19:18 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
1.4.2020 20:24 Reaguje na Lukas B.Mirek Bárta
31.3.2020 10:02Obnovitelné zdroje energie budou u nás mít jen doplňkovou úlohu. Nekritické vyzdvihování jejich důležitosti v našich podmínkách je nesmyslné.
Boj nekvalifikované veřejnosti proti jaderné energii je už prostě hysterie, které chybí jakékoliv odborné argumenty.
Odpůrci jaderné energie argumentují tím, že jaderné elektrárny (JE) jsou investičně hodně nákladné. Ano, ale, pokud chceme mít stabilní a výkonné zdroje energie, tak nám nic jiného nezbývá než do JE investovat.
V energetice, včetně nějakých výpočtů pro Temelín, jsem pracoval hodně dlouho a jako absolvent Fakulty technické a jaderné fyziky (tehdejší název), vědecké aspirantury na Matfyzu v příbuzném oboru a 3,5 letého postgraduálu kybernetiky také v oblasti energetiky si dovoluji tvrdit, že prostě jaderná energetika nemá alternativu !!
Proto věřím ministrovi K. Havlíčkovi, vládnímu zmocněnci pro dostavbu JE u nás J. Mílovi a odborníkům (hlavně z ČEZu), že vyberou nejlepší řešení, bez ohledu na extrémní politické tlaky, které jistě přijdou.
V současné době i v mnoha dalších letech je a bude jediným možným kandidátem na dostavbu Dukovan ruský Rosatom, jehož osvědčené veverky (nás asi bude VVER-TOI) splňují všechna technická, ekonomická a bezpečnostní kriteria. Dodávky paliva od ruského TVELu jsou také spolehlivé. Rosatom také nabízí několik přijatelných modelů financování. Kromě toho, projektů Rosatomu po celém světě se ve velkém účastní i mnoho českých firem. Ostatní kandidáti nepřichází z odborného hlediska v úvahu, snad kromě čínského reaktoru Hualong One, který chtějí stavět i v Británii v Bradwellu. Ale u nás by s tím asi byly velké praktické potíže.
Pavel Hanzl
1.4.2020 11:51 Reaguje na Mirek BártaJá osobně vidím budoucnost (spíš už součsnost) v malých a modulárních mikrozdrojích doplněné silnými OZE (v našem případě hlavně fve). Třeba tento typ, prý ČEZ s nimi už vyjednává..
http://www.osel.cz/10930-jadro-vraci-uder-startup-nuscale-vyviji-prevratny-maly-reaktor.html
Svatá Prostoto
1.4.2020 13:34 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
1.4.2020 18:23 Reaguje na Svatá ProstotoSvatá Prostoto
1.4.2020 19:23 Reaguje na Pavel HanzlNe, že by mi celý Rosatom nebyl úplně u pr..le. Ale když o něčem vím prd, a navíc neumím ani s gůglem, tak o tom nepíšu do diskuze.
Pavel Hanzl
1.4.2020 19:58 Reaguje na Svatá ProstotoTady máte přednášku paní Drábové (které věřím rozhodně více, než vám) a inkriminovaná pasáž je v diskusi od času 1.29.20. Račte si poslechnout a přestaňte dělat z ostatních blbce.
Milan G
2.4.2020 00:25 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
2.4.2020 09:29 Reaguje na Milan GNení vám to fakt divný? Pan Wagner navíc píše, že Německo nesnižuje výkony v uhlácích. "Velmi podobně vychází i detailní analýza Fraunhoferova institutu. Podle ní klesla v loňském roce výroba elektřiny z černého uhlí o 32 % na 49 TWh a z hnědého uhlí o 18 % na 102 TWh." Lukáš Hrábek ekolist
Karel Zvářal
2.4.2020 09:35 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
2.4.2020 11:56 Reaguje na Karel ZvářalJan Šimůnek
2.4.2020 10:17 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
2.4.2020 11:54 Reaguje na Jan ŠimůnekPavel Hanzl
2.4.2020 11:57 Reaguje na Jan ŠimůnekJan Šimůnek
2.4.2020 14:18 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
2.4.2020 09:32 Reaguje na Milan GJan Šimůnek
2.4.2020 14:19 Reaguje na Pavel HanzlSvatá Prostoto
2.4.2020 15:57 Reaguje na Pavel HanzlNicméně vy jste psal o Finsku. A ve Finsku je v současné době ve výstavbě pouze jedna JETE, Olkiluoto, a to tedy rozhodne Rosatom nestaví. Kdo ji staví si jistě už najdete sám.
Ale jestli mi najdete nějaké vyjádření Drábové, že Rosatom Olkiluoto fakt staví, tak u mne máte bednu šampusu. Já se na to pak zajdu Drábové zeptat, to by za to stálo:-).
Pavel Hanzl
2.4.2020 17:58 Reaguje na Svatá ProstotoJá se skutečně odmítám s váma tahat o jedno slovo paní Drábové. Jasně a nezkresleně jsem tlumočil její názor a dal jsem vám přesný odkaz, kde ho najdete. Tím končím, jsem blb a proto si můžu dovolit vás poslat do řiti.
Karel Ploranský
2.4.2020 13:18 Reaguje na Pavel HanzlŽe jsou problémy s financemi, za to do značné míry může právě to, o čem píše článek. Výstavbu jaderných elektráren nejvíc prodražil STRACH.
Cena není nic pevně a neměnně daného, cena je otázkou celého komplexu okolností.
A kde vzít peníze na financování výstavby JE, to je otázkou dostupnosti a ceny ÚVĚRU. Banky ovšem půjčují raději (a levněji!) na to, co má politickou podporu.
Aby ji neměla, o to se teď ještě důkladněji postarala velemoudrá EU, protože v Green Deal ji zařadila mezi neperspektivní a neekologické (?!), čili v podstatě nežádoucí zdroje energie a prostředky, které poskytne jako kompenzaci za útlum uhelných elektráren, nesmějí být použity pro posílení jaderných kapacit.
Že jaderná energetika nemá politickou podporu, to má zase tu samou příčinu. STRACH.
Přehnaný a tudíž hloupý.
Pavel Hanzl
2.4.2020 13:28 Reaguje na Karel PloranskýJá si myslím, že jaderné gigazdroje jsou v Evropě už hudba minulého století a dnes se vývoj ubírá jiným směrem.
Finačně to taky nevyjde dobře ani omylem a jestli je to strachem oprávněným nebo neoprávněným je úplně fuk, prostě ta legislativa platí a vůbec je celý systém příliž těžkopádný a proto drahý.
vaber
31.3.2020 10:29Bohužel klimatický vývoj se spočítat exaktně nedá,tak jsou názory, že není nebezpečí žádné a jde jen finančí záležitost nebo na druhé straně , nám reálně hrozí klimatická katastrofa s fatálními dopady na celou planetu. Nevím , ale není to jen klimatická katastrofa co zneklidňuje některé lidi, ale i jiné příznaky něčeho nezdravého na planetě. Třeba vymírání druhů ,což paradoxně někdo vítá, protože to může otevřít nové prostory které člověk ještě nezabral, ale většina lidí vymírání zcela ignoruje, když lidí stále jen přibývá.
Kdo někdy byl v jaderné elektrárně a také vlezl do budovy kotle uhelné elektrárny ,může posoudit co je čisté a co špinavé a že ani v nejbližším okolí JE nenajdeme žádné negativní vlivy na okolí. Já bych se více bál třeba o okolí chemických továren .
Pokud něco jako koronavir nezarazí hlad civilizace po energii jsou JE rozumná volba, hlavně s ohledem na ekologii, jen je třeba pokračovat ve vývoji a zlepšování , zatím je to jen v oblasti řídících systémů a pasivní bezpečnost ,to je málo.
Svatá Prostoto
31.3.2020 21:06Další průser je samotná výstavba, takové Olkiluoto pravděpodobně vejde do dějin.
Od problémů s uložením paliva raději rovnou abstrahuji, nadšení obcí ve vytipovaných lokalitách je opravdu velké.
Ještě pro jistotu zopakuji, já v principu proti jaderné energetice nic nemám, ale dokud nebude zcela jasně a věrohodně odpovězeno na všechny otázky, z mého pohledu především ekonomické, tak ... stavět zrovna JE s náklady ve stovkách mld stylem, tak prostě začneme a ono to nějak dopadne, mi nepřijde jako úplně nej nápad.
vaber
1.4.2020 09:31 Reaguje na Svatá ProstotoSvatá Prostoto
1.4.2020 13:41 Reaguje na vaberU JETE je riziko z navýšení nákladů, a to často i o násobek, výrazně vyšší.
Ta rizika by se samozřejmě dala ošetřit, je ale otázka, zda by do takto koncipovaného kontraktu nějaký dodavatel vůbec šel a pokud ano, tak za kolik.
Čistě z ekonomického hlediska mi směr výstavby menších a tedy méně nákladných zdrojů přijde méně rizikový, protože případné ztráty nebudou v absolutním vyjádření pro investora tak devastující.
Jan Šimůnek
1.4.2020 09:44 Reaguje na Svatá ProstotoPavel Hanzl
1.4.2020 11:56 Reaguje na Svatá Prostotohttps://www.reflex.cz/clanek/zpravy/66852/elektrarny-na-vitr-a-slunce-pry-uz-vyrabi-elektrinu-levneji-nez-elektrarny-na-uhli.html
Josef Boltnar
1.4.2020 13:13 Reaguje na Pavel Hanzlhttps://www.reflex.cz/clanek/fotogalerie/89596/vousata-perska-princezna-pred-100-lety-okouzlovala-muze-nekteri-kvuli-ni-i-spachali-sebevrazdu.html
Jan Šimůnek
1.4.2020 16:36 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
2.4.2020 12:00 Reaguje na Jan ŠimůnekJak řešili oni dotace pro fve tam taky je.
https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/lukasn-hrabek-proc-je-pro-nas-v-cesku-tak-tezke-pochopit-o-cem-je-nemecka-energiewende#dis-id-
Pavel Hanzl
2.4.2020 18:03 Reaguje na Jan ŠimůnekV dalším kole možná vyrobí multisegmentního bota, čort znajet.
Až začnete na tyhle ozázky reagovat "inteligentně" poznám, že jste dostal nový program.
Jan Škrdla
31.3.2020 21:32Zaráží mě ale jiná myšlenky, že se díky ní člověk odprostí od přírody.
Je to omyl, člověk je její součástí a taky bude, pokud se nenaučí nejíst, nepít a nedýchat a živit se třeba kosmickým zářením (pokud nepovažujeme za přírodu i vesmír, pak už nevím jak).
Co ale může, tak se adaptovat na ten tzv. kolaps. Jádro je jedním z opatření, jak toho dosáhnout, nikoli však jediným, samospasitelným.
Pavel Hanzl
1.4.2020 12:00 Reaguje na Jan ŠkrdlaŠvábi, potkani, natož bakterie, sinice a viry přežijí x násobně horší kolapsy, než člověk.
Pokud nenastane vývoj typu Venuše (což skutečnš hrozí) tak život na Zemi přežije i bez člověka.
Pavel Hanzl
1.4.2020 11:23To si autor fakt myslí, že my se můžeme vydělit z přírody a žít nějak "nezávisle" na ní? On úspěšně žije na Paroubkově Marsu nebo jiné planetě??
Jan Šimůnek
1.4.2020 16:37 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
1.4.2020 18:26 Reaguje na Jan ŠimůnekJan Šimůnek
2.4.2020 10:21 Reaguje na Pavel HanzlPokud by na Zemi nebyly takové oblasti primitivní pseudokultury, nebyl by ani koronavirus.
Pavel Hanzl
2.4.2020 12:02 Reaguje na Jan ŠimůnekJan Šimůnek
2.4.2020 14:23 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
1.4.2020 20:09Při současném trendu počasí se může brzy stát, že zrovna JE Dukovany budou mít velké problémy právě s vodou na chlazení.
Pavel Hanzl
2.4.2020 09:36 Reaguje naVstupní hodnoty jsou dané: 1,5m3/sec JE, 100 l/den člověk.
Nic jednoduššího neznám.
Pavel Hanzl
2.4.2020 22:45 Reaguje naVšimněte si parametru "odpar vody z jedné věže".
Pavel Hanzl
2.4.2020 09:45 Reaguje naTo je další argument pro mikrozdroje, které můžou odpadním teplem vytápět celá města.
Karel Zvářal
2.4.2020 09:52 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
2.4.2020 12:17 Reaguje na Karel ZvářalLetos to vypadá na extrémně suchý rok.
Jan Šimůnek
2.4.2020 10:22 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
2.4.2020 12:04 Reaguje na Jan ŠimůnekJan Šimůnek
2.4.2020 14:24 Reaguje na Pavel Hanzlvaber
2.4.2020 18:02 Reaguje na Pavel HanzlKarel Zvářal
2.4.2020 09:32Pavel Hanzl
2.4.2020 09:50 Reaguje na Karel ZvářalSamozřejmě JE v něm má své místo, bez něho se neobejdeme, ale stavět nový gigazdroj je nesmysl. Držet stávající co to jde, stavět ve vekém OZE doplněné jadernými mikrozdroji, v tom vidím budoucnost.
Pokud by koronovirová panika trvale snížila produkci CO2 na planetě, byla by možná šance nějak utlumit (ne zkrotit) tu šelmu globálního otepení.
Karel Zvářal
2.4.2020 09:52 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
2.4.2020 13:30 Reaguje na Karel ZvářalJan Šimůnek
2.4.2020 10:27 Reaguje na Pavel HanzlNicméně k takovému vývoji by docházelo i spontánně, procesem, který se nazývá "technologický pokrok", proti kterému bojují zelení, kteří by si přáli návrat lidstva k neandrtálcům nebo rovnou k opicím.
Pavel Hanzl
2.4.2020 12:13 Reaguje na Jan ŠimůnekNěmci postavili nový Datteln, ale asi 4 uhláky zavřeli.
Karel Ploranský
2.4.2020 13:41 Reaguje na Jan ŠimůnekVyšší výslednou účinnost lze dosáhnout - ale už jen tím, že se využije větší podíl odpadního tepla (kogenerace). Což se (pro mne naprosto nepochopitelně) děje jen výjimečně...
A využít dobře odpadní teplo obří elektrárny, to je nereálná vize - tím utopičtější, čím je ta elektrárna větší.
Myšlenka zbavit se separátního spalování nebezpečných odpadů a zapojit ho do výroby elektřiny je skvělá, ale s realizací budou obrovské byrokratické problémy - a tím kdo to bude brzdit, budou paradoxně právě zelené mozky.
Jan Šimůnek
2.4.2020 14:25 Reaguje na Karel PloranskýJan Šimůnek
2.4.2020 10:28 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
2.4.2020 12:10 Reaguje na Jan ŠimůnekNechci se dožít toho, co provede, až začne existovat.
Jan Šimůnek
2.4.2020 14:39 Reaguje na Pavel HanzlŽádné "neobyvatelné zóny" neexistují. Navíc největší vlny letních veder byly ve třicátých letech viz poslední graf v tomto odkazu:
https://neviditelnypes.lidovky.cz/klima/klima-otepleni-prospeje-nasemu-zdravi-1.A200331_225205_p_klima_wag
MMCH můj tatínek zažil několikrát tzv. "vedřiny", tj. předčasné zahájení letních prázdnin pro horké počasí, znemožňující výuku na školách, já ani jedny. Dokonce ani jako pedagog.
Ledovce, které tají, vznikly zpravidla až po středověkém klimatickém optimu, takže se lidé bez jejich existence dobře obešli. MMCH ledovec na islandské vyhaslé sopce Sneffels zřejmě vznikl dokonce až za "malé doby ledové", protože Verne v románu "Cesta do středu Země" popisuje tuto horu bez ledu (patrně na bázi nějakých cestopisů z dob před 30letou válkou). I náš Souček, který napsal pokračování tohoto příběhu, vychází při popisech Islandu z cestopisu autora jménem Strýc, který Island navštívil ve druhé polovině 16. století a tyto ledovce prostě neviděl, protože nebyly (takže o nich nevěděl ani Souček). Zato jsem je viděl já v roce 2016.
Stejně tak byly Alpy průchodnější v dobách antického klimatického optima (teplejšího než středověké), kdy je překročil Hanibal s armádou podporovanou sloní jízdou.
Pavel Hanzl
2.4.2020 18:10 Reaguje na Jan ŠimůnekJan Šimůnek
3.4.2020 10:12 Reaguje na Pavel HanzlMilan Vaněček
5.4.2020 18:58 Reaguje na Jan ŠimůnekKdo má základní fyzikální vzdělání a ví něco o cestě, kterou sluneční články prošly za posledních 10 let (zvyšování účinnosti, cena na 1/10 ceny v roce 2010) vidí jaké nesmysly autor píše.
Pikantní je že v článku, z kterého autor vychází (o EROI) srovnává fiktivní jaderné zařízení které neexistuje se slunečními články jaké byly v "pravěku" fotovoltaiky.
Realita fotovoltaiky je taková jakou jsem zmínil, realita jaderné energetiky je že popisovaný "zázračný reaktor" neexistuje a že jaderná energetika ustrnula ve stádiu, ve kterém byla před 30 lety (jen je mnohonásobně dražší, kvůli novým bezpečnostním opatřením, které vstoupily v platnost po Fukušimě).