Podle imunologa Karla Drbala, který vyučuje imunologii a systémovou biologii na Katedře buněčné biologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, je jasné, že se v médiích, ale i mezi některými vědci nebezpečí koronaviru SARS-CoV-2 a jím vyvolaným onemocněním covid-19 hodně přeceňuje.
„Virus už nakazil velkou část obyvatelstva po celém světě. Velká většina infikovaných, ano, myslím tím více než 99 procent, se mu přirozeně již ubránila nebo v blízké budoucnosti ubrání a prodělá sezonní respirační infekci různé intenzity. S rouškami a mytím rukou jako samozřejmou a běžnou součástí našeho života, jak to už dříve pochopili v jihovýchodní Asii. Je třeba chránit sebe a okolí. Je to úplně normální,“ informuje v textu pro Echo24.cz uznávaný odborník.
Infekce virem SARS-CoV-2 podle něj postihne nakonec velkou část světové populace, a to i v případě těch nejpřísnějších karanténních opatření. Tato opatření vedou pouze k pomalejšímu šíření infekce.
Smyslem krizových opatření má podle imunologa Karla Drbala být identifikace a ochrana ohrožených skupin (seniorů nad 70 let a zdravotníků), izolace a léčba kriticky nemocných, tedy těch s nejvyšší náloží infekčního viru. Je to vždy pouze úplný vrcholek ledovce.
„To zvládla Čína, bohužel až od poloviny ledna, tedy až po měsíci a půl po objevení nového viru. To je neodpustitelné! Nejprve nechala infekci rozjet, zlikvidovat část lékařů a sester, aby pak pro izolaci epicentra ve Wu-chanu nasadila vojenský režim,“ podotýká s tím, že klíčová byla izolace celých polních nemocnic s podtlakovým režimem, ale hlavně lékařského personálu. Podobný postup zvolily i Jižní Korea, Japonsko a Tchaj-wan.
V Evropě to podle Drbala zatím nejlépe zvládají Německo, Švédsko, Nizozemí, a to s menšími karanténními opatřeními. Situaci bohužel vůbec nezvládla Itálie a Španělsko, a to ani s přísnou karanténou, protože ta přišla pozdě.
„Tyto dvě země mají navíc mnohem horší zdravotní management, včetně nízkého počtu personálu (2–3x méně než Německo nebo Švédsko). Když srovnáme způsob ochrany zdravotníků v Číně (až od poloviny ledna) a v Itálii, je v tom rozdíl dobře půl století,“ vysvětlil pro Echo24.cz expert na imunologii a systémovou biologii.
Dodnes si prý v Itálii a Španělsku lékaři stříhají a lepí igelitové pytlíky na odpad jako ochrannou pomůcku místo skafandru. Vysoký průměrný věk a zdravotní stav obyvatel Itálie a Španělska sehrávají neméně významnou roli.
„To už vůbec nemluvím o chabé součinnosti obyvatelstva na vyhlášeném stavu nebezpečí. Od počátku to bylo na jihu Evropy dost free, na rozdíl od Asie. Prostě se tam zaspalo a vážnost situace nebyla správně odhadnutá,“ nešetří kritikou na adresu jihoevropských zemí, které koronavirus dost podcenily.
Ani vědci podle jeho názoru a zkušeností nejsou imunní vůči nekritickým sdělením typu srovnání současného onemocnění covid-19 se španělskou chřipkou v roce 1918 až 1919, které podlehlo 50 milionů lidí.
„Považuji to za krajně nevhodné a neetické chování, jde o jsou výroky bez dat a kritického úsudku, vedené s přesvědčením, že lidé budou opatrnější. Data, která dnes máme k dispozici o SARS-CoV-2, nejsou spolehlivá, někdy ani nejsou dostupná,“ uvedl na pravou míru Drbal.
Z reálně dostupných a modelových dat prý můžeme očekávat, že promořenost populace virem SARS-CoV-2 v Evropě bude už nyní na úrovni nízkých desítek procent.
„Po měsíci od vrcholu bude detekce viru na úrovni hodně přes 50 procent a to je dobře. To už věděla Angela Merkelová v únoru. Ano, je svým původním povoláním vědkyně,“ doplnil ve svém textu o pandemii koronaviru ve světě.
Co se vývoje vakcín týče, je podle profesora z Přírodovědecké fakulty UK namístě upozornit, že v Evropské unii neexistuje společná zdravotní politika očkování. Výsledkem je, že si každý stát řídí očkovací kalendář svými vyhláškami.
„Jejich spektrum je široké, ale z vědeckého pohledu je na tom dnes nejlépe právě Švédsko, protože časuje dávky do pozdějšího věku, kdy je imunitní systém novorozence již plně vyvinutý,“ vysvětlil.
Pokud člověk chce pandemii přestát bez újmy a větších problémů, má pro něj imunolog Karel Drbal několik rad a tipů.
„Udržujte se v klidu, hodně spěte a sportujte. Dělejte to, na co jindy nemáte čas. Jezte vitamíny a pamatujte hlavně na vitamín C a D. Vypněte televizi a zprávy všeho druhu. Povídejte si s rodinou a přáteli. To vše je pro imunitní systém velice důležité. Naopak stres ho silně poškozuje,“ varuje odborník.
Fotogalerie |
