Systém potřebuje posílit, nemohu sedět na třech židlích, řekl o změnách v krizovém štábu Prymula

V pondělí začali jihomoravští hygienici testovat systém inteligentní karantény, který s pomocí dat od operátorů i bank mapuje pohyb nakaženého koronavirem i jeho kontakty za posledních pět dní. Vláda doufá, že by tento projekt mohla celorepublikově spustit po Velikonocích. O organizaci projektu i personálních změnách v čele Ústředního krizového štábu mluvil na Radiožurnálu jeho dosavadní předseda Roman Prymula.

Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Roman Prymula, předseda Ústředního krizového štábu a náměstek ministra zdravotnictví.

Systém chytré karantény organizuje Roman Prymula, zapojí se i armáda | Foto: Michal Krumphanzl | Zdroj: ČTK

Pacienti musí dát systému chytré karantény souhlas k přístupu k datům. Co se stane, když to pacient odmítne?
Pokud to pacient odmítne, trasování se bude dělat stejně jako doposud – tedy bez mapy pohybu. Bude prováděn pohovor, kde bude dotyčný vzpomínat, kde v uplynulých pěti dnech byl a s kým se potkal. Na základě toho bude poté vytvořen seznam rizikových osob, které budou následně oslovovány.

V Česku zemřelo v souvislosti s koronavirem 17 lidí, nakažených je evidováno 2896

Číst článek

Jedná se o celkem velký zásah do soukromí. Jak dlouho budou hygienici s daty pracovat a kdo bude kontrolovat, že nedojde ke zneužití?
Data se budou ničit šest hodin poté, zásah je tak minimální. V datech je pouze znázorněn pohyb z posledních pěti dní, není v nich znázorněno, s kým a kde byl. To bude říkat on až během rozhovoru. Není to otázka trasování čísel mobilních telefonů.

Postupné uvolnění omezení

Kdy bude systém chytré karantény zaveden pro celé Česko? Bude to znamenat uvolnění současných opatření?
Chytrá karanténa se dělá z toho důvodu, abychom nemuseli zavádět dramatická plošná opatření. Po Velikonocích by měla být zavedena ve všech krajích. Některá z plošných opatření pak budeme rušit, ale určitě ne všechna. Rozložíme to v čase, abychom byli schopni sledovat křivku a vyhnuli se exponenciálnímu růstu. Toho se musíme vyvarovat, abychom měli dostatečnou kapacitu zdravotního systému.

Jak se do systému zapojí armáda? Podle vyjádření premiéra Andreje Babiše (ANO) pro Lidové noviny má celému projektu i velet.
Armáda celý segment organizuje. Já bych měl mít pravomoc do systému zasahovat a řídit ho metodologicky. Armáda má dominantní roli na úrovni krajských hygienických stanic a odběrových týmů – těch aktuálně staví 32, má i své jednotky na dezinfekci. Obecně budeme na vládě žádat o posílení systému zdravotnictví o 300 osob s technikou, které by měla zabezpečit právě armáda.

Krizový štáb

Zatímco vy se máte soustředit na chytrou karanténu, v čele Ústředního krizového štábu by měl podle premiéra nově stát ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). Bude tomu tak?
Myslím si, že tomu tak bude. Není možné sedět na třech židlích, potřebujeme čas na posílení zdravotnického systému.

Babiš chce, aby krizový štáb vedl ministr Hamáček. Prymula má organizovat projekt chytré karantény

Číst článek

V Česku je k pondělnímu ránu potvrzeno 2837 nakažených novým typem koronaviru. Za neděli přibylo 160 lidí, nejméně za šest dní. Je to důvod k optimismu?
Z jednoho čísla bych závěry nedělal, v sobotu bylo číslo naopak vysoké. Především nás zajímá, aby nešla křivka exponenciálně nahoru. Pokud se budeme pohybovat v lineárním nárůstu, jsme schopni celý systém kontrolovat.

Občas jsme tázáni, proč máme tak málo vyléčených. Když se podíváme na epidemii v jiných zemích, je jasné, že první čtyři týdny je vyléčených málo. Pak by to mělo skokově narůstat. Kapacitu ale potřebujeme pro segment aktuálních případů, ne na základě celkového čísla.

Domovy pro seniory mají podle nařízení ministerstva zdravotnictví přijímat jen pacienty s negativními testy na koronavirus a klienty na dva týdny umístit do samostatných pokojů. Jak hodnotíte situaci v těchto zařízeních? Není namístě uvažovat o úplném zastavení přijímání nových pacientů?
Uvažujeme o tom, ale jsou zařízení, kde je nutná následná péče. V těchto zařízeních je na místě skutečně nejvyšší obezřetnost. Vítám, že některé kraje přistoupily k tomu, aby personál zůstával se svými klienty, a tímto způsobem se od vnějšího prostředí izolují. Je zřejmé, že když se virus do těchto domovů dostane, nakazí větší počet lidí než ve standardní populaci a zvyšuje riziko závažnějších průběhů.

Jiří Chum Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme