Bývalý náměstek protimafiánské centrály je po dvou měsících v civilu zpět u útvaru. I s výsluhami

Bývalý náměstek Národní centrály proti organizovanému zločinu Milan Komárek se po dvou měsících v civilu vrátil k elitnímu útvaru. Od začátku března u centrály pracuje na ekonomickém postu. Tentokrát ale bez uniformy - jako občanský zaměstnanec. Tím si mimo jiné zajistil dvojí příjem.

Tento článek je více než rok starý.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Milan Komárek na snímku z roku 2014.

Milan Komárek na snímku z roku 2014. | Foto: Dan Materna / MAFRA | Zdroj: Profimedia

Vedle běžného platu má totiž stále nárok na štědré výsluhy, které mu stát vyplácí po odchodu ze služebního poměru. Zákon takový souběh nevylučuje.

Například podle policejních odborářů z Unie bezpečnostních složek je ale praxe takzvaných policejních důchodců s výsluhami i civilním platem neetická. Komárek se ke svému novému angažmá nechtěl jakkoliv vyjadřovat a odkázal v této souvislosti na vedení útvaru.

To se za něj jednoznačně postavilo s tím, že o jakoukoliv trafiku v tomto případě nejde. Radiožurnálu to řekl mluvčí centrály Jaroslav Ibehej.

Uplatňuje zkušenosti, argumentuje centrála

„Jedná se o civilní místo řadového referenta ekonomického odboru centrály. Na současném místě může uplatnit zkušenosti, které nabyl během působení ve služebním poměru. Nevidíme na tom nic špatného,“ konstatoval Ibehej.

Protimafiánskou centrálu opouští člen nejužšího vedení. Do civilu odchází náměstek Komárek

Číst článek

Komárek se přitom před dvěma lety jako náměstek neúspěšně ucházel o post ředitele centrály, ve výběrovém řízení ho ale porazil dlouholetý detektiv Jiří Mazánek. Právě ten Komárka podle mluvčího do útvaru znovu nalákal.

„Pan Milan Komárek byl osloven ředitelem útvaru a nabídku přijal,“ řekl Ibehej. A doplnil také, že Komárek není zdaleka jediný bývalý policista, který v rámci sboru nadále působí jako občanský zaměstnanec.

Jenže v případě těch nejvýše postavených důstojníků jde o velké peníze. Výsluhy, které každý policista pobírá od odchodu do civilu až do smrti, se totiž vypočítávají podle délky jeho služby a podle výše jeho platu za poslední rok u policie.

A Komárek byl jako náměstek celostátního elitního útvaru až do konce prosince zařazen v druhé nejvyšší platové třídě u policie. V té jsou šéfové jednotlivých krajských ředitelství nebo právě šéfové celostátních útvarů a jejich náměstci.

Proměna zločinu v Česku: mafie za 30 let přešly od krádeží aut a prostituce k ekonomické kriminalitě

Číst článek

A podle mluvčího policejního prezidia Ondřeje Moravčíka je v této třídě aktuální průměrná mzda napříč policií přes 89 tisíc korun. Toto číslo však nezahrnuje žádné osobní odměny, které důstojníci dostávají.

Po odsloužených 29 letech má přitom Komárek každý měsíc nárok téměř na polovinu ze svého skutečného příjmu. Reálně tak každý měsíc dostane od státu nejméně zhruba 45 tisíc korun a k tomu mu resort vnitra platí ještě běžný zaměstnanecký plat.

Odboráři: je to neetické a nefér

Podle šéfa policejních odborářů z Unie bezpečnostních složek Zdeňka Drexlera jde o zneužívání systému a zbytečné plýtvání penězi z policejních rozpočtů.

„Toto samozřejmě za etické a správné dlouhodobě nepovažujeme. Dnes příslušníci v aktivní službě pobírají neveselý plat a jiný vysává státní rozpočet dvakrát. Souběh výsluhových nároků s platem v podstatě za stejnou práci není prostě férový,“ řekl k tomu Drexler.

Stav nouze u elitních detektivů: omezené výslechy a detektivové rozdělení do skupin

Číst článek

Podle něj by bylo na místě vyplácení výsluh v obdobných případech blokovat po celou dobu, co by bývalý policista pracoval jako zaměstnanec: „Už v minulosti jsme se jako Unie bezpečnostních složek vyjádřili v tom smyslu, že výsluha by mohla být pozastavena a až daný člověk přejde čistě do soukromého sektoru, popřípadě se dostane do důchodového věku, nechť mu výsluha opět náleží.“

Podle zástupce „konkurenčního“ Nezávislého odborového svazu policie a jednoho z autorů služebního zákona Petra Tomka by ale podobná změna připravila policii zároveň o množství odborníků z řad bývalých níže postavených policistů, které by jinak těžko nabírala. I proto podle něj ministerstvo vnitra blokování výsluh pro občanské zaměstnance nikdy neiniciovalo.

Vnitro změny nechystá

Ostatně ani současné vedení resortu pod taktovkou šéfa ČSSD Jana Hamáčka se k podobnému kroku podle všeho nechystá. Mluvčí ministerstva Adam Rözler nechtěl jakoukoliv možnou změnu legislativy v tomto směru komentovat. „Zákon další výdělečnou činnost bývalého příslušníka a jeho nárok na výsluhový příspěvek nijak neupravuje,“ uvedl pouze Rözler.

V minulosti vyvolal ostrou kritiku například někdejší šéf odboru informatiky na policejním prezidiu Gabriel Berži, který před necelými deseti lety odešel do civilu s tehdy rekordní výsluhou přes 60 tisíc korun. Dál ale pracoval pro stát na obdobných funkcích za civilní plat.

Nejdříve působil jako IT specialista na ministerstvu vnitra, po vlně kritiky s ním ale resort záhy spolupráci ukončil. Berži tak nastoupil na Generální inspekce bezpečnostních sborů a to na post koordinátora pro informační a komunikační technologie. Jeho souběh extrémně vysokých výsluh a standardního platu kritizoval i tehdejší premiér za ODS Petr Nečas.

Šéfoval oběma sloučeným útvarům

Ostatně i Komárek pracuje na koordinátorském místě. Oficiálně se jeho jmenuje koordinační, projektový a programový pracovník. „Má na starosti hlídání rozpočtu útvaru – například peníze na přesčasy. Také zastupuje útvar v některých odborných komisích na ministerstvu vnitra,“ řekl k jeho náplni práce zdroj Radiožurnálu blízky vedení centrály.

Někdejší elitní detektiv Kotrč čelí novému obvinění, za předchozí stíhání dostane statisícové odškodné

Číst článek

Ještě před vznikem protimafiánské centrály šéfoval Komárek někdejší protikorupční policii a po ohlášení jejího kontroverzního sloučení s Útvarem pro odhalování organizovaného zločinu v roce 2016 vedl krátce i ten. Z jeho čela totiž předtím na protest proti reorganizaci útvarů odešel dlouholetý ředitel Robert Šlachta.

Výsluhy, které policisté, hasiči a příslušníci dalších ozbrojených složek pobírají až do smrti, jim mají kompenzovat omezení, která měli během výkonu služby. Podle zákona totiž nesmí například podnikat nebo demonstrovat. A zejména pak mají povinnost nasadit v případě nutnosti vlastní život.

Výsluhy je mají také udržet ve službě co nejdéle, nárok na ně totiž vzniká až po patnácti odsloužených letech. Jejich výše pak stoupá s každým dalším odslouženým rokem až do maximálních 50 procent příjmu za poslední rok ve službě.

Jakub Troníček Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme