Lidé nejvíc věří Českému rozhlasu, České televizi a ČTK, ukázala data získaná před počátkem pandemie
Za zcela či docela důvěryhodná považuje veřejnoprávní média více než 56 procent Čechů, ukazuje čerstvý výzkum Masarykovy univerzity. S pandemií se zájem o veřejnoprávní zpravodajství zvýšil, skupina poslanců SPD ale znovu navrhla jako jedno z opatření na zmírnění ekonomických dopadů koronaviru zrušení koncesionářských poplatků pro některé skupiny obyvatel.
Českou televizi nezná pouze 0,6 procenta dotázaných, Český rozhlas okolo šesti procent. Menší povědomí mají respondenti o třetím z médií veřejné služby, České tiskové kanceláři – téměř čtvrtina lidí o její existenci nikdy neslyšela.
Data publikovala tento týden Katedra mediálních studií a žurnalistiky Masarykovy univerzity. V jejím výzkumu odpovídalo 3251 respondentů vybraných pomocí kvót tak, aby reprezentovali celou českou společnost. Dotazování začalo loni v prosinci a skončilo v únoru těsně před rozšířením koronavirové infekce.
„Ukazuje, se že média veřejné služby byla pro českou populaci zdaleka nejdůvěryhodnější, a proto by měla být chápána jako dobrý komunikační kanál i pro krizovou situaci po vyhlášení výjimečného stavu,“ shrnul výsledky pro server iROZHLAS.cz šéf katedry Jakub Macek.
Zvýšený zájem o informace spojené se šířením koronaviru přitom hlásí většina tuzemských médií. Rekordní podíl sledovanosti zaznamenává veřejnoprávní televize. Minulý víkend v divácké skupině nad 15 let měla od pátku do neděle podíl mezi 36 a 38 procenty na trhu.
Na Události se v sobotu dívalo 1,7 milionu diváků, což bylo 38 procent všech lidí s puštěnou televizí. Zpravodajský kanál ČT24 sleduje podle odhadů dvakrát až třikrát více lidí než před pandemií.
„Znáte následující média? A pokud ano, za jak důvěryhodná je považujete?“
Dotazníkového šetření se zúčastnilo 3251 respondetů a respondentek nad 18 let. Grafy podle vedoucího katedry žurnalistiky Jakuba Macka ukazují důvěru či nedůvěru v média jako taková, nikoli pouze v jejich zpravodajství. Výsledky sbírali a analyzovali pracovníci Katedry mediálních studií a žurnalistiky Fakulty sociálních studií Masarykovy Univerzity ve spolupráci se společností FOCUS, Marketing&Social Research.
Druhou nesledovanější byla skupina Nova, která za celý minulý týden dosáhla u mladší věkové skupiny mezi 15 a 54 lety podíl 36 procent. Pro srovnání, Nedělní Partii konkurenční televize Prima, jejímiž hosty byli ministr zdravotnictví Adam Vojtěch a šéf ústředního krizového štábu Roman Prymula, si nenechalo ujít 483 000 diváků, což bylo 19 procent všech u obrazovek.
Některá komerční média naopak kvůli poklesu inzerce a výpadkům v prodeji nyní ale pozastavují svou činnost, k tomuto kroku přistoupilo například vydavatelství Empresa Jaromíra Soukupa, které – dočasně – přestalo vydávat časopis Týden.
Poplatky zvýšit, nebo snížit?
Jak ale vyplývá z dat, média veřejné služby většina české společnosti vnímá neutrálně až velmi pozitivně. Předseda hnutí SPD Tomio Okamura přesto svým fanouškům na facebooku jako možné řešení, jak ulevit lidem postižených nouzovým stavem, navrhl zrušení poplatků za rozhlas a televizi.
Odvolával se na novelu zákona o koncesionářských poplatcích, kterou hnutí SPD poslalo do Sněmovny ke konci loňského roku. „Situace statisíců lidí začíná být zcela neúnosná a vláda musí ihned jednat!“ napsal Okamura ve svém příspěvku na sociální síti.
SPD chce částečně zrušit koncesionářské poplatky. ‚Útok na nezávislost médií,‘ kritizuje návrh Kalousek
Číst článek
SPD požaduje zrušení poplatků pro seniory, invalidy, rodiče samoživitele a občany s příjmy pod čtyřnásobek životního minima místo nynějšího 2,15násobku. „Tím vším necháme lidem více v peněženkách. Všechno jde, když vláda bude chtít,“ dodal Okamura.
Tento návrh je podle Macka potvrzením toho, že Okamura zná své voliče. „Z dat je jasné, že právě voliči SPD mají tendenci se vůči médiím veřejné služby stavět negativně,“ dodává.
Poslanci SPD patří dlouhodobě k hlavním kritikům České televize, v loňském roce nehlasovali pro přijetí výročních zpráv o hospodaření a o činnosti tohoto veřejnoprávního média.
Rychlá reakce
Televize se podle SPD chová nehospodárně, zpochybňuje také nestrannost jejího zpravodajství. Sám Okamura v minulosti veřejně útočil i na redaktorku Českého rozhlasu. Do budoucna chce SPD usilovat o financování veřejnoprávní televize ze státního rozpočtu. Podle kritiků by tím ale nezávislost institucí byla narušena.
ČSSD podpoří výroční zprávy o hospodaření České televize. Debatu o přísnější kontrole nevylučuje
Číst článek
„Od roku 2011 fungujeme pořád se stejným množstvím peněz, máme ale o dva kanály víc, v tuto chvíli dokonce o tři než tehdy. Máme o 20 procent víc výroby. Kdybych započítal inflaci, tak to přitom děláme za méně peněz,“ argumentoval v pátečním rozhovoru pro Hospodářské noviny proti snižování či zrušení části poplatku generální ředitel České televize Petr Dvořák.
Česká televize v reakci na pandemii spustila nový výukový pořad UčíTelka, pro seniory připravila speciální kanál ČT3. Podle mediálního analytika Jozefa Šlerky je právě schopnost reagovat na nově vzniklé potřeby během krize ukázkou naplnění role veřejnoprávních médií, která není jen ve zpravodajské rovině.
„Veřejnoprávní média nemají jen přinášet co nejméně zkreslené zpravodajství, ale také sounáležitost,“ řekl v rozhovoru pro Český rozhlas Plus.
Vážné ohrožení
Vláda hnutí ANO a ČSSD v listopadu loňského roku přijala k návrhu neutrální stanovisko. Pokud by byl schválen, příjem České televize z poplatků by podle vládních výpočtů klesl asi o 1,69 miliardy korun ročně, tedy o 30 procent.
U Českého rozhlasu by činil výpadek jednu miliardu až 1,4 miliardy korun, což znamená 48 až 67 procent. Propad příjmů by tedy podle některých vládních zmocněnců vážně ohrozil plnění úkolů veřejné služby.
Rozhlasový poplatek je v současnosti 45 korun měsíčně, televizní 135 korun. K jeho zvýšení došlo naposled u rozhlasu v roce 2005, u televize v roce 2008.
