InzerujTEĎ

 
 
 

Kdy a kam

  • Kroužkování ptáků s přednáškou

    pátek 19.4 9:00 - Sýpka u rybníka Topič

  • Multinstrumentální koncert kapely Jablkoň

    pátek 19.4 19:30 - Hospoda U Datla, Blatná

Zobrazit všechny události
 
 
 
 

Letní a zimní čas

V roce 2018 skončila v EU debata o letním a zimním času. Každý stát se má zařídit podle svého. Téma se odsunulo do pozadí, momentálně není na stole. Co vyhovuje vám?

 
 
 
 
 
 
 
 
 
 

Výlet do historie: Diplomatický koncert Přemyslů Otakarů

Čtvercové náměstí pojmenované po Přemyslu Otakarovi II.

Čtvercové náměstí pojmenované po Přemyslu Otakarovi II.

Dost obyvatel krajského města bude vědět o Přemyslu Otakarovi II. jen to, že se po něm jmenuje hlavní budějické náměstí, protože město České Budějovice založil. Málokdo již ví, že období vlády Přemyslů Otakarů I a II. (1197 - 1278, s mezivládím Václava II.) představuje první vrcholné období českých dějin, směle srovnatelné s dobou Karlovou či Rudolfovou, bohužel českou historiografií neprávem opomíjené. Pro pochopení tohoto období českých dějin je nutno začít Přemyslem Otakarem I., který svou skvělou diplomacií vytvořil podmínky pro to, aby se Přemysl Otakar II. mohl honosit titulem „král železný a zlatý".

 

Přemysl Otakar I.

V roce 1198 se Přemysl Otakar I. nechal korunovat spolu s císařem Filipem Švábským v Mohuči na krále českého. Využíval mistrně sporů mez Filipem a jeho soupeřem o trůn Otou IV. Brunšvickým. Nechal se korunovat i od něj s tím, že získává královský titul dědičně. Nicméně nečekal jen na uznání ze strany císařů, tedy moci světské, ale využil i trvalých rozporů mezi císaři a papežem a zvláštní bulou papeže Inocence III. zajistil roku 1204 českým panovníkům dědičný královský titul i ze strany moci duchovní. Politicky to znamenalo nezávislost hlavy českého státu na světské moci, tedy císaři. I volený římskoněmecký král, pokud se měl stát císařem Svaté říše římské, musel být v oné době korunován na císaře papežem.

Přemysl však nezískal od Inocence III. dědičný titul bez politických zásluh. Jeho úkolem bylo prosadit na císařský trůn papežova chráněnce Fridricha II. Otakarovi se to podařilo a Fridrich nezůstal nevděčným. Roku 1212 vydal Zlatou bulu sicilskou, v níž už jen potvrzuje reálně existující politickou situaci, totiž že německý král nemá právo zasahovat do volby, respektive dědičných nároků českého panovníka, nýbrž pouze potvrzovat již zvoleného či dědičného panovníka, přičemž český panovník (stát) získává královský titul dědičně, tedy navždy. V říši tak byli pouze dva králové - dědičný český a volený římskoněmecký. Nepochybně největší politický a diplomatický úspěch Přemysla Otakara I. spočíval v tom, že touto bulou byl českým panovníkům udělen titul říšského kurfiřta, tedy jednoho ze sedmi volitelů římskoněmeckého krále, resp. císaře.

Přemysl Otakar I. tak dokázal sehrát úspěšnou politickodiplomatickou hru mezi třemi císaři a papežem, čímž vstoupil do nejvyšší sféry evropské politiky oné doby a zajistil tak skvělou mocenskou budoucnost svým nástupcům i českému státu.

Přemysl Otakar II.

Otakar II., zvaný „král železný a zlatý", byl prvním panovníkem, který sjednotil pod jednu vládu tzv. Mezievropu, to je prostor od Baltu k Jadranu, zárodečnou buňku pozdějšího habsburského impéria. Roku 1273 protestoval Přemysl Otakar II. proti volbě Rudolfa Habsburského za krále římskoněmeckého a vystoupil s vlastní kandidaturou na římskoněmecký královský trůn, kterou podporoval arcibiskup kolínský, patrně pod vlivem Přemyslovy úspěšné křížové výpravy proti pohanským Prusům, na jejichž území založil Přemysl Otakar II. město Královec (Konigsberg), dnes Kaliningrad, ruskou výspu do prostoru Evropské unie. Z těchto mocenských aktů, opřených o mohutnou vojenskou sílu, pochází jeho označení „ král železný". Označení „zlatý" má původ v tom, že za jeho vlády byl ražen pražský groš, stříbrná plnohodnotná měna, která platila v celé Svaté říši římské, dobovém evropském integračním uskupení. Tedy stejně jako dnes platí v EU euro.

Město České Budějovice založil Přemysl Otakar II. jako královské na území panství Vítkovců , potažmo Rožmberků, zřejmě za účelem kontroly nad rostoucí mocí tohoto rodu. To se mu nevyplatilo ve známé bitvě na Moravském poli u Durnkrutu roku 1278, kde jej část české šlechty zradila a tím umožnila římskoněmeckému králi Rudolfovi Habsburskému rytířské vojsko „železného" krále Přemysla porazit. Přemysl v bitvě přišel o život, bojujíc nejen jako Rudolfův soupeř o titul římskoněmeckého krále, resp. císaře Svaté říše římské, ale i jako obhájce nezávislosti českého státu, neboť Rudolf po něm požadoval slib lenní věrnosti, tedy závislosti na říšském panovníkovi. To Přemysl pochopitelně odmítl.

Ač důsledky bitvy na Moravském poli byly pro český stát nedobré, nebyly nijak katastrofální. Čtyři "zlá léta" následné správy českého státu markrabětem Otou Braniborským, kterou v umělecké podobě zpodobnil Bedřich Smetana v opeře Braniboři v Čechách, nemohla na ekonomickém a politickém potenciálu českého státu v říši, ale i v Evropě, který Otakarové vytvořili, nic zásadního změnit. To, co se nepodařilo Přemyslovcům - dosáhnout císařského důstojenství, povedlo se v relativně nepříliš historicky vzdálené době dynastii lucembursko přemyslovské díky tomu, že Přemyslovci pro to vytvořili potřebný politický a ekonomický základ.

Budějovičtí mají být na co hrdi. Jejich město založila významná osobnost českých dějin a pojmenování centrálního náměstí jejím jménem je jen malá splátka za panovníkovy zásluhy.

 

Diskuse k článku - napište váš názor
 

Další zprávy z regionu

 
 

Diskuse ke článku

Zbývá znaků: 1200
 
 
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace