Veronika Adamcová je absolventkou Střední uměleckoprůmyslové školy v Jablonci nad Nisou obor pasíř a obor rytec. Už při studiu střední školy našla zalíbení v modelování reliéfů. Proto se po střední škole přihlásila na vyšší odbornou školu na obor ražená medaile a mince. Učí se zde od největších mistrů tohoto oboru u nás, jakými jsou přední čeští medailéři Josef Oplištil, Vojtěch Dostál, Petr Horák či Luboš Charvát. Ačkoliv studium dokončí až letos, v oboru už ledacos dokázala.
Umělecké školy jsou dnes poměrně v kurzu. Spousta lidí by chtěla být designéry, dělat atraktivní grafiku, pracovat u filmu, protože to jsou věci, které jsou „cool“. Vy jste si ale vybrala obor pasíř a rytec. Co vás k tomu vedlo?
Nejsem moc přítel s počítačem, tak jsem se na obor grafiky nehlásila. Neměla jsem ty ambice. Umělecké obory mě ale lákaly. Že jsem šla nakonec na obor pasířství, byla vlastně náhoda. Přivedla mě k němu známá, která tento obor dříve studovala.
Obor rytec jste nestudovala od začátku?
K druhému oboru jsem se dostala až o čtyři roky později, když jsem neuspěla u maturity. Nechtěla jsem to ale vzdát, chtěla jsem studovat dál. A paní ředitelka mi to umožnila. A právě při studiu oboru rytectví jsem jemně zabrousila k medailérství.
Nejen zabrousila, vy jste se rovnou přihlásila do soutěže ČNB na pamětní mince do série Hrady…
Ano, to je pravda. Šlo o návrh mince na hrad Zvíkov. Bohužel jsem vypadla hned v prvním kole, ale na svoji první práci jsem celkem hrdá.
Studentka střední uměleckoprůmyslové školy a soutěž ČNB, chtělo to hodně odvahy?
Popravdě ani ne, byla jsem spíše velmi zvídavá. Zajímalo mě, jak taková soutěž probíhá a chtěla jsem si to vyzkoušet na vlastní kůži.
Veronika Adamcová
|
První neúspěch vás ale od dalších soutěží neodradil, je to tak?
Naopak, chtěla jsem se dále zlepšovat a po příchodu na vyšší odbornou školu to šlo samo.
Kdy se tedy dostavil první úspěch?
První větší úspěch byl hned v prvním semestru prvního ročníku, kdy jsem vyhrála školní klauzurní práci, žeton do ročníkové sady oběžných mincí k výročí 100 let od vzniku Československa. Loni mi pak vyšla stříbrná mince s motivem Bratislavského hradu, kterou vydala Česká mincovna. Tím největším úspěchem pro mě ale byla výhra ve veřejné soutěži ČNB na pamětní minci k 500. výročí zahájení ražby Jáchymovských tolarů. Ta byla vydaná letos v lednu.
Jak taková soutěž probíhá?
ČNB zadá podmínky soutěže, většinou je na práci měsíc až dva. Za tuto dobu musíte vymyslet návrh, který se bude líbit nejen vám, ale obstojí i před komisí. Ta se skládá nejen z umělců, ale i historiků, techniků a lidí kteří danému tématu rozumí více než my běžní smrtelníci. Když už se trefíte do gusta komise, jsou tam vždy větší umělci, než jste vy sám, třeba vaši učitelé nebo lidé, kteří toho dokázali o mnoho více a mají tím pádem i více zkušeností.
Co pro vás vítězství na minci vydávanou ČNB znamenalo?
Pro mě to znamenalo hodně, hlavně tím, že to je má první mince vydaná ČNB. Hodně lidí si mě díky této události všimlo a je to dobrý start mé kariéry. Každý medailér to ovšem bere jinak, ale pro všechny je to bezpochyby významná událost.
Pamětní mince k 500. výročí vzniku Jáchymovských tolarů ovšem není jediným vašim úspěchem. V nejbližší dnech bude vydaná další mince, kterou jste navrhla, tentokrát ale pro společnost Zlaťáky. Jaká je práce pro soukromou společnost? Liší se v něčem od té pro ČNB?
Při práci pro ČNB jde především o veřejnou soutěž, které se může zúčastnit každý. Tyto soutěže bývají velice kvalitně obsazené a nemáte v nich jistotu výhry a realizace. Soukromá společnost osloví zpravidla jen jednoho umělce a většinou už má nějakou přibližnou představu o tom, jak má mince vypadat.
O jakou minci jde tedy tentokrát?
Jde o zlatou pamětní minci k narození dítěte. Tradiční motiv, který je v Česku oblíbený jako dárek pro novorozence či čerstvé rodiče. Konkrétně tato mince je neobvyklá svým obdélníkovým tvarem. Bude vycházet v dubnu tohoto roku a narazí se jich pouhé dvě stovky.
Téma narození dítěte, jak moc je to složité?
Docela dost. Sice bych měla mít jako žena k tématu blíž než mí kolegové medailéři-muži, ale touto životní etapou jsem si v dospělém věku ještě neprošla. Musela jsem se tedy hodně ptát a vžít se do dané situace. Ztěžoval mi to i tvar mince, protože jsem do obdélníkového tvaru ještě žádnou minci nedělala.
A co mince před tím, hrad Zvíkov a mince k 500. výročí zahájení ražby Jáchymovských tolarů – kde jste hledala inspiraci pro ně?
Inspirace a myšlenky čerpám jako každý z internetu i knižní literatury. Když je možnost, vyrazím na konkrétní místo čerpat vlastní inspirace. Byla jsem například na hradu Buchlov, na který byla také vypsána soutěž ČNB.
Jak vlastně taková mince či medaile vzniká?
Někdy nápad přijde hned, ale někdy přemýšlíte a kreslíte tuny návrhů, které nakonec stejně vyhodíte. V každém návrhu hraje důležitou část kompozice a samotný výběr dané věci. Když už mám hotový návrh, se kterým jsem sama spokojená, přichází samotná modelace ze speciální hlíny na velký kotouč. To je zvětšenina mince, má průměr 184 milimetrů.
Neodlévají se do sádry?
Ale ano. Odlévání do sádry přichází na řadu, když je hotová modelace plastiky, o níž jsem mluvila před chvílí. Zde vznikne takzvaný negativ, který dále upravuji pomocí dřevěných a kovových špachtlí. Dodělávám detaily, které v hlíně nejdou vytvořit, vyškrabuji i písmo. Tento proces odlévání opakuji několikrát, dokud není sádrový model hotový podle návrhu. Pak z tohoto sádrového negativu odlévám sádrový pozitiv.
Sádrový negativ a pozitiv, jaký je mezi nimi rozdíl?
V negativu je reliéf mince zapuštěn do hloubky, v pozitivu reliéf naopak vystupuje. Jinými slovy, pozitiv je vlastně autentická zvětšenina mince. V negativu lze pomocí špachtlí přidávat reliéf, v pozitivu zase ubírat. Hotovým pozitivem je pro mě práce dokončena.
Jak dlouho celý tento proces trvá?
Doba výroby sádrových modelů se liší podle náročnosti a rozsáhlosti plastiky. Zpravidla je to proces, který od návrhu po hotový model trvá týdny, zpravidla měsíc až dva maximálně.
Od tolaru k dolaru. Měna USA je své jméno dlužna vynucené české minci |
Zvětšený model je tedy hotový. Jak se zmenší na reálnou velikost mince?
Zmenšenina může vzniknout více cestami. Buď naskenováním plastiky – sádrového kotouče do počítače a následným vyfrézováním plastiky do ocelového špalku na CNC stroji. Tím vznikne matrice, kterou se pak vyrábí razidla. Druhou možností je odlití do pryskyřicového modelu, který se analogovou cestou pomocí redukčního stroje a frézky přenese do ocelového špalku. Tímto vznikne opět matrice, ze které se vyrábí razidla. Ty pak slouží k ražbě mincí a medailí. První zmíněný model se využívá u mincí, jejichž náklady jsou v řádu stovek kusů. Druhů model se využívá u mincí ČNB, které vycházejí v tisícových nákladech.
Vraťme se ještě krátce k vašemu studiu. V letošním roce absolvujete na VOŠ. Co máte v plánu dál?
Hlavním úkolem v letošním roce bude absolvovat. Pak bych se ráda přihlásila na studium pedagogického minima a později předávala dál své zkušenosti a dovednosti dalším generacím.
Obory, jako je ten váš, mnoho lidí považuje za přežité. Jak to vidíte vy?
To máte pravdu, mnoho lidí považuje tyto obory za přežité a již nepotřebné, ale já v nich stále vidím potenciál. A jak jsem již říkala, ráda bych je dále rozvíjela a předávala dalším generacím, které o ně snad budou jevit zájem a ocení ruční výrobu před strojní výrobou, stejně jako já.
