Skalní reliéfy u Kopicova statku
Asi jen málokde najdete pohromadě tolik skalních útvarů, hradů, zřícenin, rybníků, roubených chalup a dalších zajímavostí na tak malém území jako je Český ráj. Svojí rozlohou něco málo přes 180 kilometrů čtverečních se řadí až na dvacáté místo v tabulce Chráněných krajinných oblastí na našem území.
Jak se Kopicovu statku dostanete? Možnosti jsou vlastně jen dvě. Buď od malého hřbitova v Kacanovech, nebo odbočit z cesty vedoucí z Hrubé skály na Valdštejn. My doporučujeme okruh od Kacanov na Valdštejn. Ještě, než dorazíte ke hradu, můžete odbočit ke Kalvárii. Tvoří ji tři kamenné kříže a jeskyně, symbolizující Boží hrob.Jde vlastně o zakončení staré křížové cesty z Pelešan Z Kalvárie je výhled na již zmíněný hrad Valdštejn a Kozákov. Před hradem se můžete občerstvit v příjemném bufetu, jehož majitel se o vás dobře postará a pak pokračovat směr Hrubá Skála. Zhruba po kilometru odbočíte na modrou a ta vás dovede už ke zmíněnému statku. Odtud pak seběhnete zase do Kacanov.
Kopicův statek (dříve Jirošova rychta), nádherná roubená stavba pochází podle z konce 18. století, podle dobových pramenů z roku 1787. Usedlost tvoří obytný patrový dům s pavlačí, přistavěná konírna se stájí a přízemní hospodářské budovy. Za povšimnutí stojí i kamenná brána a před statkem kopie Svatého Jiří Drákobijce, jejíž originál z roku1806, zřejmě dílo Jana Chládka mladšího, najdeme v Muzeu Českého ráje v Turnově.
Život na samotě ale nebyl vůbec jednoduchý. Tak třeba voda se musela vozit a nosit z údolí, elektřina sem byla zavedena v roce 1962. Proto také pozdější majitel Vojtěch Kopic začal kopat v náročném terénu vlastní studnu. Kopání bylo náročné, protože na vodu narazil až v hloubce pětadvaceti metrů. Vlastně musel kopat studny dvě vedle sebe, aby se voda z hlubší studny mohla nejdříve přečerpávat do druhé s poloviční hloubkou a poté na povrch. Práce byla hodně namáhavá, když si vezmeme, jaké nástroje měl k dispozici. Ke studni se váže ještě jedna zajímavost. Tím, že věřil v Boha, tak byl přesvědčen, že účast na bohoslužbě mu vlastně zachránila život. V tu chvíli došlo totiž ke zřícení části výkopu a zával by asi jen těžko přežil.
Kopicův statek je považován za jednu nejpozoruhodnějších staveb lidové architektury v Českém ráji a Pojizeří. Nelze se proto divit, že si „zahrál“ v mnoha filmech, jako například Princ Bajaja, Princ a Večernice, Nesmrtelná teta, Jak chutná láska, Prima sezona a další.
Dnešní název Kopicův statek pochází podle jeho pozdějšího majitele už zmíněného Vojtěcha Kopice, statkáře, který se sem přiženil. Od mládí pracoval v zemědělství, na školu v chudých poměrech nebylo ani pomyšlení. Přesto měl sklony k umění, naučil se číst noty a vlastní pílí hrát na harmonium. Šlo mu to tak dobře, že hrával i na bohoslužbách v kapli na Valdštejně i na Hrubé Skále.
Zajímal se nejen o hudbu, ale také národní dějiny, jak je dobře patrné z jeho galerie pískovcových plastik, které najdeme hned v sousedství statku. Bohužel i tady zapracoval vandalismus a některé plastiky musely být již opravovány. Výjevy čerpal převážně z českých i slovenských dějin. Projdeme se kolem Svatého Václava, kněžny Libuši, Tomáše G. Masaryka, Cyrila a Metoděje, Jana Amose Komenského, Karla IV. Anežky Přemyslovny, Horymíra se Šemíkem, Jánošíka atd. Ale narazíme i na lva, roubené stavení a úchvatný je pohled na kostelní varhany, asi největší reliéf ze všech.
Zastavte se a pokloňte se dílu Vojtěcha Kopice, který nám zanechal jedinečnou skalní galerii. První reliéf, Svatého Václava, vytvořil v roce 1940, poslední Kněžnu Libuši těsně před svojí smrtí v roce 1978.
JL 26.3.2020
Líbil se vám článek? Zalinkujte jej!
Tisknout
