Václav Fejfar - Z autokrosu na Dakar
Václav Fejfar jezdí autokros přes čtyřicet let stal se pětkrát Mistrem Evropy, dvakrát v divizi D3 1600 (2000 a 2001), třikrát v divizi cestovních automobilů Touring Autocross (2012, 2016, 2018), čtyřikrát Vicemistrem Evropy (2010, 2011,2013 a 2014), a teď se chystá na novou výzvu.
V závěru roku proběhla zpráva, že se chystáš na Rally Dakar. Znamená to, že bys opustil autokros, kterému jsi zasvětil celý svůj život?
To určitě ně. V autokrosu určitě zůstanu. FIA nám sice zrušila mistrovství Evropy cestovních automobilů a nahradila pěti podniky Evropského poháru. Je škoda, že se naše divize potýká s nedostatkem jezdců. Ale na vině nejsou jezdci, ale FIA. Před lety jezdilo třicet plechovek. Pak se jednou přijel Thierry Neuville podívat do Maggiory, kde viděl karty a přesvědčil Jeana Todta u kafe, že karty jsou levné závodění. Od té doby vlastně začala likvidace divize Touring. Já sám jsem získal podpisy asi 26 jezdců, kteří přislíbili, že pokud FIA umožní soutěžit automobilům s prošlou homologací, tak pojedou Evropu. Bohužel nás nikdo nerespektoval, a tak to takhle dopadlo. Přitom diváci měli auta rádi, protože se závodilo s auty, která znali a měli je doma. Na jednu stranu cítím rozčarování, na druhou budu mít více řasu věnovat se přípravě na Dakar.
U autocrossu ještě chvíli zůstaneme. Loňská sezona nebyl pro Tebe právě nejlepší, ve čtyřech případech jsi prakticky ani pořádně neodstartoval pro technické problémy. Co jsi změnil, aby byl rok 2020 lepší.
Zkoušeli jsme na Fabii různá vylepšení, ale nakonec se ukázalo, že jsme nešli správnou cestou. Ne všechny novinky na motoru se povedly, navíc stály nemalé investice a nebylo v silách je během roku předělat. Proto se vracíme zpátky k technice z roku 2018 a pojedeme odzkoušené a fungující věci. Už se těším na první závod v německém Seelově v polovině května. A samozřejmě na domácí Novou Paku, která je zároveň nejtěžším závodem sezony. Všichni od Tebe očekávají skvělý výsledek, je tady spousta fanoušků, ale psychický tlak je tedy značný.
Pro mnohé bylo překvapení, když se objevila zpráva, že Václav Fejfar pojede v roce 2021 Rally Dakar s buggy SxS. Jak k nabídce vlastně došlo?
Už léta spolupracuji s hořickým týmem Moto Racing Group. S Ervinem Krajčovičem, šéfem týmu, se znám léta, uspořádali jsme i několik společných akcí a jednou takhle v legraci se zeptal, jestli bych nechtěl jet Dakar. Nebral jsem to moc vážně. Teprve když se ukázalo, že Olga Roučková nemůže startovat kvůli sponzorům, tak jsem začal brát nabídku vážně. Neváhal jsem ani minutu. Pozvali mě i do Saudské Arábie na druhou polovinu závodu, abych si udělal představu. Zážitky nelze popsat, šest dnů adrenalinu. Teď přistupuji k Dakaru s velkou pokorou. Závod je hlavně o chladné hlavě a o technice. Tu jsem studoval velice pozorně a přivezl si i hodně poznatků. Zajímaly mě detaily, které by mi mohly při startu v roce 2021 pomoci. V autokrosu už jsem dosáhl prakticky všeho, co je možné dosáhnout. Nejde už jít výš. Já si ale především vážím nabídky od Ervína Krajčoviče, která se jen tak neodmítá. Je to pro mě velká výzva.
Můžeš nám přiblížit stručně stroj Can-Am, s kterým bys měl startovat.
Pevně daný je rozvor o délka, motor může být přeplňovaný tříválec s malým restriktorem. Na motoru nelze provádět žádné úpravy, můžeme si ale hrát softwarem. Jinak je to vlastně speciál. Zajímavostí byl třeba přeplňovaný tříválec Škoda, který použil Cyril Despres. Ale zatím moc nefungoval. Už mě napadla řada věcí, které se musí předělat, aby buginka fungovala. V dunách díky pohonu všech kol je velice pohyblivá a rychlá. Na rovinkách díky maximálce 130 km/h pochopitelně ztrácí. Limit je 900 kilogramů a bude hodně těžké se mu přiblížit. Nádrž pojme 130 litrů benzinu.
Rally Dakar se jezdí ve dvou, tak nezbývá než se zeptat na spolujezdce.
Jednoho bych už měl, ale zatím nechci nic prozrazovat, ideální je spojení závodník-mechanik. Společně s Milanem Engelem ho naučíme „číst“ itinerář.
Viděl jsi na Dakar na vlastní oči také na trati, v dunách. Co je podle Tebe nejdůležitější. Přeci jsi jen zvyklý na jiné závodění.
V první řadě hlavně nezničit auto a jak jsem už zmínil, jet hlavou. Z autokrosu jsem navyklý na sprint. Vždyť ho jezdím od roku 1977 tedy 43 let. Zpočátku jsem byl z buggy Can Am rozčarovaný, ale pak jsem ji vzal do Štikovské rokle a poznal, co všechno umí. Je to hračka do terénu pro velké kluky. Zatím jsem ujel asi třicet kilometrů a potřebuji jezdit a jezdit. Proto plánujeme i nějaké starty v zahraničí, hlavně na písku. Krásný autokrosový terén, jiný, než jsem doposud poznal. Písek úplně jiný, místy hodně záludný, ukrývá kameny. Vítr fouká z různých stran a vytváří nevyzpytatelné duny. Bude hodně důležité udržet emoce. Zní to možná divně, ale nezávodit, nenechat se vyhecovat, není to sprint v terénu. Je tady zcela zvláštní komunita závodníků. Každý si váží každého. Vládne tady velká vzájemná úcta. Před startem mám velký respekt, ale beru to zároveň jako velkou výzvu.
Přejeme hodně štěstí v autokrosu i na Dakaru a děkujeme za rozhovor.
PS. Ervín Krajčovi, šéf týmu MRG: „Václava Fejfara znám jako výborného závodníka, ale také jako kamaráda a tým bude spoléhat i na jeho technické schopnosti. Je nejen super závodník, ale ví, co já ne. Autům rozumí po všech stránkách. Pro tým bude přínosem nejen jako závodník. Díky tomu, že bude techniku sám testovat a podělí se o své pocity a připomínky, budeme na téhle cestě postupovat daleko rychleji. Jsme nesmírně rádi, že se stal členem našeho týmu“
JL 24.3.2020
U autocrossu ještě chvíli zůstaneme. Loňská sezona nebyl pro Tebe právě nejlepší, ve čtyřech případech jsi prakticky ani pořádně neodstartoval pro technické problémy. Co jsi změnil, aby byl rok 2020 lepší.
Zkoušeli jsme na Fabii různá vylepšení, ale nakonec se ukázalo, že jsme nešli správnou cestou. Ne všechny novinky na motoru se povedly, navíc stály nemalé investice a nebylo v silách je během roku předělat. Proto se vracíme zpátky k technice z roku 2018 a pojedeme odzkoušené a fungující věci. Už se těším na první závod v německém Seelově v polovině května. A samozřejmě na domácí Novou Paku, která je zároveň nejtěžším závodem sezony. Všichni od Tebe očekávají skvělý výsledek, je tady spousta fanoušků, ale psychický tlak je tedy značný.
Pro mnohé bylo překvapení, když se objevila zpráva, že Václav Fejfar pojede v roce 2021 Rally Dakar s buggy SxS. Jak k nabídce vlastně došlo?
Už léta spolupracuji s hořickým týmem Moto Racing Group. S Ervinem Krajčovičem, šéfem týmu, se znám léta, uspořádali jsme i několik společných akcí a jednou takhle v legraci se zeptal, jestli bych nechtěl jet Dakar. Nebral jsem to moc vážně. Teprve když se ukázalo, že Olga Roučková nemůže startovat kvůli sponzorům, tak jsem začal brát nabídku vážně. Neváhal jsem ani minutu. Pozvali mě i do Saudské Arábie na druhou polovinu závodu, abych si udělal představu. Zážitky nelze popsat, šest dnů adrenalinu. Teď přistupuji k Dakaru s velkou pokorou. Závod je hlavně o chladné hlavě a o technice. Tu jsem studoval velice pozorně a přivezl si i hodně poznatků. Zajímaly mě detaily, které by mi mohly při startu v roce 2021 pomoci. V autokrosu už jsem dosáhl prakticky všeho, co je možné dosáhnout. Nejde už jít výš. Já si ale především vážím nabídky od Ervína Krajčoviče, která se jen tak neodmítá. Je to pro mě velká výzva.
Můžeš nám přiblížit stručně stroj Can-Am, s kterým bys měl startovat.
Pevně daný je rozvor o délka, motor může být přeplňovaný tříválec s malým restriktorem. Na motoru nelze provádět žádné úpravy, můžeme si ale hrát softwarem. Jinak je to vlastně speciál. Zajímavostí byl třeba přeplňovaný tříválec Škoda, který použil Cyril Despres. Ale zatím moc nefungoval. Už mě napadla řada věcí, které se musí předělat, aby buginka fungovala. V dunách díky pohonu všech kol je velice pohyblivá a rychlá. Na rovinkách díky maximálce 130 km/h pochopitelně ztrácí. Limit je 900 kilogramů a bude hodně těžké se mu přiblížit. Nádrž pojme 130 litrů benzinu.
Rally Dakar se jezdí ve dvou, tak nezbývá než se zeptat na spolujezdce.
Jednoho bych už měl, ale zatím nechci nic prozrazovat, ideální je spojení závodník-mechanik. Společně s Milanem Engelem ho naučíme „číst“ itinerář.
Viděl jsi na Dakar na vlastní oči také na trati, v dunách. Co je podle Tebe nejdůležitější. Přeci jsi jen zvyklý na jiné závodění.
V první řadě hlavně nezničit auto a jak jsem už zmínil, jet hlavou. Z autokrosu jsem navyklý na sprint. Vždyť ho jezdím od roku 1977 tedy 43 let. Zpočátku jsem byl z buggy Can Am rozčarovaný, ale pak jsem ji vzal do Štikovské rokle a poznal, co všechno umí. Je to hračka do terénu pro velké kluky. Zatím jsem ujel asi třicet kilometrů a potřebuji jezdit a jezdit. Proto plánujeme i nějaké starty v zahraničí, hlavně na písku. Krásný autokrosový terén, jiný, než jsem doposud poznal. Písek úplně jiný, místy hodně záludný, ukrývá kameny. Vítr fouká z různých stran a vytváří nevyzpytatelné duny. Bude hodně důležité udržet emoce. Zní to možná divně, ale nezávodit, nenechat se vyhecovat, není to sprint v terénu. Je tady zcela zvláštní komunita závodníků. Každý si váží každého. Vládne tady velká vzájemná úcta. Před startem mám velký respekt, ale beru to zároveň jako velkou výzvu.
Přejeme hodně štěstí v autokrosu i na Dakaru a děkujeme za rozhovor.
PS. Ervín Krajčovi, šéf týmu MRG: „Václava Fejfara znám jako výborného závodníka, ale také jako kamaráda a tým bude spoléhat i na jeho technické schopnosti. Je nejen super závodník, ale ví, co já ne. Autům rozumí po všech stránkách. Pro tým bude přínosem nejen jako závodník. Díky tomu, že bude techniku sám testovat a podělí se o své pocity a připomínky, budeme na téhle cestě postupovat daleko rychleji. Jsme nesmírně rádi, že se stal členem našeho týmu“
JL 24.3.2020
Líbil se vám článek? Zalinkujte jej!
Tisknout
