Rok 2020 měl být rokem Mathieu van der Poela.
Prostě měl.
Nizozemský zázrak toužil dobývat cyklistický svět ve třech různých disciplínách. Na přelomu ledna a února se mu to povedlo v cyklokrosu, když dokonal úžasnou sezonu ziskem třetího titulu mistra světa.
„A teď hurá na silnici,“ usmíval se.
Nizozemec Mathieu van der Poel ovládl závod ve švýcarském Dübendorfu.
Na ní ta bláznivá a úžasná show měla pokračovat.
Chtěl ovládnout Monumenty Milán-San Remo, Kolem Flander i Paříž-Roubaix a pak rovnou přesedlat na horské kolo a kralovat v olympijském závodě v Tokiu.
Bláznivé, ale v jeho případě uskutečnitelné.
V každém z těch závodů by byl nejspíš největším favoritem sázkových kanceláří. Jedničkou s takovým kurzem, že by se na něj nevyplácelo sázet.
Z pochopitelných důvodů ale nebude.
Evropou se šířící koronavirus odkládá, nebo rovnou ruší cyklistické závody. Vrhá stín na zbytek roku a Van der Poelova sezona je tak aktuálně v mlze.
„Je to pochopitelně obrovské zklamání. Na druhou stranu, je to jen cyklistika. Ve světě jsou momentálně daleko větší problémy,“ říká k tomu. „Jako cyklista s tím stejně nic neudělám, snažím se si to moc nebrat. Když rušili závody v Itálii, nepovažoval jsem to za nějakou katastrofu. Stejně jsem byl nemocný, potřeboval jsem čas na to vrátit se zpátky.“
Za poslední týden byla silniční cyklistická sezona roztrhána na kusy.
Mezi oběťmi bylo Milán-San Remo, Tirreno-Adriatico, Katalánsko nebo Giro d´Italia. Že se pojedou dubnové kostkové klasiky Kolem Flander a Paříž-Roubaix? To vypadá stále více nepravděpodobněji.
A pokud se šířící se pandemie co nejdříve nedostane pod kontrolu, v ohrožení je celá sezona.
„A tak se ptám, proč teď vlastně trénujeme? K čemu to je? Vždyť i olympijské hry nejsou vzdálená budoucnost a ani u nich není jistota, že opravdu budou,“ popsal Van der Poel o víkendu belgickému listu Het Nieuwsblad. „Co bude první závod? Roubaix? Ardenské klasiky? Pokud ano, stoprocentně se na ně zaměřím a dám do nich všechno. Jaro ještě úplně nevzdávám.“
Co opravdu bude, to nikdo neví.
Všichni cyklisté jezdí na krátké projížďky, případně trénují doma na ergometru. Udržují se v jakž takž přijatelné formě a doufají, že situace s koronavirem co nejdříve opadne.
„Ale je těžké trénovat, je těžké najít motivaci. V jistém slova smyslu by bylo lepší, kdybychom věděli, že se třeba všechny jarní klasiky nepojedou. Že sezona znovu začne až v červenci. V tu chvíli bychom všichni uzpůsobili trénink a začali se připravovat na něco, co opravdu bude,“ má jasno.
Jednu pozitivní věc přesto Van der Poel na současné situaci vidí.
Mathieu Van Der Poel.
Vzhledem k tomu, že byl v minulých týdnech nemocný a nemohl se zúčastnit úvodních belgických klasik sezony, má aktuálně čas dohnat tréninkové manko.
„Svým způsobem mám štěstí. Díky koronaviru mám dost času na to se opět dostat do formy. Tyhle dny tak vyplním hlavně tréninkem a tím, abych se udržel fit.“
Víc ani udělat nemůže.
Nemá smysl trénovat na nějaký imaginární vrchol sezony, který se nakonec vůbec nemusí konat.
„To je pochopitelně na tom to nejtěžší. Ta nejistota. Jediné, co vím, je, že budu v následujících dnech sedět na kole hodiny a hodiny. Ale proč? K čemu to vlastně bude?“ ptá se.
A odpověď nikdo nezná.
