Šance na postup do elitní švédské ligy je pryč. Brankář Patrik Bartošák už s MODO Hockey finálovou kvalifikaci nedohraje. Kvůli koronaviru se hokejové soutěže zastavily už i ve Švédsku, série s Björklövenem zůstala nerozhodná 1:1 na zápasy. „Oficiální to zatím není, ale vypadá to, že nikdo nepůjde nahoru a nikdo nepůjde dolů, takže blbý,“ říká Bartošák pro iSport.cz.
Finálovou kvalifikaci rozjel Patrik Bartošák s MODO Hockey solidně. První zápas jeho tým vyhrál 4:3 v prodloužení, český gólman měl 54 zákroků. Dalších 39 přidal v domácí odvetě, kterou ovšem Björklöven vyhrál 3:0. Další zápasy se hrát nebudou.
Jak to ve Švédsku s hokejem aktuálně vypadá?
„Ještě v sobotu byla kvalifikace jen pozastavena, ale před chvílí jsme se dozvěděli, že ji zruší. Kompletně. Což není úplně dobře, protože to vypadá tak, že nikdo nepůjde nahoru a nikdo nepůjde dolů, takže blbý. A MODO zůstane v nižší soutěži.“
V sobotu jste měli hrát třetí zápas v Björklövenu, to už jste ale zůstali doma?
„Ano, už v pátek jsme věděli, že se další zápasy odloží. Dostali jsme na víkend volno s tím, že se potkáme v pondělí v kabině a uvidíme. Jenže mi před chvílí volal trenér gólmanů, že rozhodnutí padlo. Že to kvůli koronaviru zavřou a nikdo se neposune.“
Jak jste tuhle informaci vzal?
„No, špatně… Hodně špatně. Protože jsem tady chtěl zůstat i příští rok, moc se mi tady líbí, celá organizace je na hodně vysoké úrovni a život tady se mi celkově líbí. Ale tím, že se nepostoupí, se to zkomplikovalo. Tak uvidíme, co dál.“
Čím se to zkomplikovalo?
„Na rovinu, příští rok chci zase do nejvyšší ligy. Trošku jsem počítal s tím, že se nám podaří s MODO postoupit, že budu chytat SHL. Jenže to bohužel padá.“
Co tedy s příští sezonou?
„Vůbec nevím. Sedneme si s agentem a vyřešíme to. Ve Švédsku se mi hodně líbí, kdyby to šlo, díval bych se po angažmá tady. Je to čerstvé. Věřil jsem, že nechají dohrát sérii bez fanoušků. Je to jenom na tři vítězné a už to bylo 1:1. Mohli nás nechat dohrát sérii, a kdo by vyhrál, šel by nahoru. Je to na nic.“
Vítěz kvalifikace by ale ještě hrál s posledním týmem SHL, je to tak?
„Ano. Ale bavil jsem se i s klukama a říkali, že by snad SHL chtěli rozšířit na 16 týmů. To by bylo super, ovšem teď mám informace jen takové, že se vše ruší. Poletíme domů, pokud nás tedy pustí přes hranice. Nebo nás zavřou do karantény, nevím.“
Jak to ve Švédsku vypadá ohledně boje s koronavirem?
„Hele, tím, že neumím švédsky ani slovo, tak jediné informace mám z kabiny, co mi tam kdo řekne. Situace je vážná, lidí je tady nakažených podstatně víc, ale Švédsko je obrovské. Poslední domácí zápas už byl bez fanoušků, ve městě ovšem o žádném případu nevím. Doufám, že než odletíme, se na tom nic nezmění.“
Dostanete se vůbec ze zahraničí domů?
„Nesondoval jsem to podrobně, ještě v neděli ráno jsem totiž věřil, že se hrát bude. Situace se vyvíjí, každou chvíli je něco nového. Jednou jsou hranice zavřené, jednou otevřené, nevím. V pondělí budu řešit letenky. Domů se asi dostaneme, ale počítám, že karanténa bude. Nepříjemnost, bohužel, ale musí se to udělat.“
Do Švédska jste odcházel na konci ledna po tříměsíční pauze a ukončení kontraktu v Třinci. Jak se vám v nové soutěži chytalo?
„V základní části Allsvenskan jsem měl sedm zápasů (úspěšnost 93,6 %, průměr 1,79), ve finále soutěže další dva. Cítil jsem se super. Tři a půl týdne tréninku s Petrem Jarošem (trenér brankářů) v Jihlavě mi hodně pomohlo, cítil jsem se výborně. I zdejší trenér gólmanů mi hodně pomohl. Byl to zase trochu jiný hokej než v Česku, vyladili jsme detaily, pracovali na nich. Po dlouhé době musím říct, že jsem si i hokej užíval.“
Měl jste zdravotní problémy s otřesem mozku, co se stalo?
„Srazil jsem se s protihráčem, nebylo to vážné, ale byl jsem ve Stockholmu u doktora, udělal testy. A zjistil, že to je lehký až střední otřes mozku. Dvanáct dní jsem měl úplně klid, ladili jsme to tak, abych byl na finále ligy zpátky. Nikam jsme se nehnali, na finále jsem byl ready.“
V základní části jste skončili druzí, byla i šance na první místo?
„Nebyla (Björklöven vyhrál základní část o 10 bodů). Hrálo se hlavně na to, ať jsme do druhého místa, abychom hráli finále. Vítěz finále by pak šel do série se čtrnáctým týmem SHL. Takže šlo hlavně o to, aby se nespadlo na třetí místo. Tým Timrä se na nás sice hodně tlačil, ale druhé místo se podařilo udržet (o 4 body). Jenže bohužel, kvalifikace se stejně nedohraje.“
Koronavirus pozastavil i NHL. Zaznamenal jste gesto brankáře Bobrovského, který dal 100 tisíc dolarů na platy zaměstnanců haly?
„Super, klobouk dolů! Stejně tak bych chtěl ocenit fanoušky Karlových Varů a Olomouce, viděl jsem na internetu, že nechtěli zpátky vstupné na předkolo play off . Pěkné gesto. Tady se stalo něco podobného. A nejen že naši fanoušci nechtěli zpátky peníze za první finálový zápas, který už se hrál ve čtvrtek bez fanoušků, ale dokonce kupovali vstupenky i na další duel. I když věděli, že je do haly nepustí. Jen aby podpořili klub. To jsem si řekl, paráda! Příjemně mě to překvapilo, takhle pomoct klubu je opravdu fajn.“
S kolegy brankáři se také snažíte pomáhat v rámci charitativního projektu Saves Help, který před rokem rozjel bývalý třinecký gólman Šimon Hrubec. Stále jste v akci angažovaný?
„Samozřejmě. Ale tím, že jsem letos moc zákroků neměl, tak zrovna úchvatnou částkou nepřispěju. Ale projekt běží dál, nestalo se, že by někdo vystoupil. Věřím, že v příští sezoně budu mít zase zákroků hromadu, aby to stálo opravdu za to.“
