Čekání na konec světa. O mytologii apokalypsy s historičkou umění Milenou Bartlovou
V oboru náboženství se o konci světa mluví poměrně často. Mnoho náboženských tradic s ním v nějaké podobě počítá. Navzdory spoustám negativních asociací je ale náboženské očekávání spíš nadějné. Dnes se nicméně představa konce světa často spojuje s environmentální krizí, apokalyptickou imaginaci v lidech podněcuje i nový koronavirus. Představa konce – a konečnosti – našeho světa tak pozvolna přesahuje uzavřená náboženská shromáždění.
O možnostech návratu k mytologiím konce světa jsme si v Hergot!u povídali s historičkou umění Milenou Bartlovou, která téma konečnosti našeho světa sice spojuje právě s environmentální krizí, ale zároveň upozorňuje na obecnější neduhy našich představ o světě. „Vědecké poznání odsunulo v našich představách počátek světa do neuchopitelně vzdálené minulosti,“ říká, „a tím se i konec světa přesunul do neurčité budoucnosti.“ Naši předkové oproti tomu považovali začátek světa za přirozenou součást dějin. Přirozená pro ně tak byla i představa, že co má začátek, bude mít i nějaký konec.
Podle Bartlové to souvisí i s tím, jak se naše společnost vztahuje k individuálnímu konci – ke smrti. O smrti nemluvíme, vytěsňujeme ji, snažíme se, aby nebyla součástí naší každodennosti, oddělujeme se od ní. Podobně si nepřipouštíme, že i náš svět (nebo naši civilizaci) dříve nebo později konec čeká.
Milena Bartlová říká, že k uvažování o konci světa potřebujeme jiné nástroje, než které se nám dnes běžně nabízejí. Tam, kde selhává věda, může nastoupit mýtus, mytologie. A v čem konkrétně je mytologie důležitá? „Může nás vrátit ke společnému sdílení,“" vysvětluje kunsthistorička.
Zajímá vás, jaká konkrétní umělecká díla nás mohou k přemýšlení o konci světa inspirovat? Jak se o konci světa přemýšlelo ve středověku? A co přesně znamená konec světa v biblickém kontextu? Pusťte si celý pořad!
Související
-
Odmítáním nacionalismu nebereme v úvahu identitu lidí, jejichž jménem chceme mluvit, říká Bartlová
Znamenal rok 1989 revoluci ve smyslu nového počátku? Je dnes stále aktuální nacionalismus, tak jak ho stvořilo 19. století?
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
