Sdílej
„Ach Ano“, to jest kladný souhlas s lehkým povzdechem, který lze vyložit několika způsoby. Tohle ach by mělo být synonymem překvapení, ohromení, naprostého laufu. No tak prostě jo, Jura se vydal na další sólovou výpravu, aby ještě více rozvinul svou rapgame, přesvědčil zdejší davy a roztočil kolotoč energií. Skladby, kterým zdejší přehrávače podléhají nákaze snáze než koronaviru, s vtipem a silou, kterým nemůže vzdorovat ani Greta Thunbergová. Vlajková loď stáje Bigg Boss se pokusila v závěru roku potvrdit své místo a po debutovém albu „Husky“ je tu další sprška z Ballerbynu označená jako „Ach Ano III“. A podařilo se? Kdybych ti to řekl hned na úvod, tak by tě díky povrchní lásce ke čtení nezajímal zbytek téhle recenze.
Tahle série nabývá co do počtu svých pokračování. Stále je ale z čeho čerpat a nekonečné téma znovu obrátit, přeprat a následně podojit. Maniak si čitelně vyšlapal svou cestu a i přes počáteční házení klacků pod nohy, ze své trasy neustoupil. V jeho tvorbě se odráží jeho kořeny, ale i netradiční práce s rýmy, jež nabývají ještě hlubšího souznění díky fonetice ve flow. V mnohém připomíná tváře z ruské scény, ale není to tak, že by se tam na sílu inspiroval. V jeho tvorbě cítíme chuť nebýt zavřen v tuzemském rybníce, zároveň přinést do žánru něco nového, co by jej nesmazatelně zapsalo do otisku historie. Možná je to ale jen chuť být originální a vybočovat ze zaběhlých kolejí. S láskou k rapům ze země galského kohouta, potřebou být extravagantní… kdyby ve své tvorbě lehce prozpěvoval, připomínal by mi jednu z aktuálních německých persón. Mohl by to být český Capital Bra, ale to už jsme až moc vtaženi do spekulací.
O své štěstí bojuje již delší dobu, ale jeho první kroky v Brně jsou fans vyhledávány spíše zpětně. Až pod křídly Bigg Bossu nabyl republikového významu. Debutové album „Husky“ mělo být odrazovým můstkem a teď je třeba svou roli a místo potvrdit. Při poslechu nového materiálu už jsem tušil, na co se mám asi tak připravit, hůře stravitelné by to mohlo být pro ty, kteří ještě o jeho skladby nezakopli. Způsob hlasové interpretace nutí při domácím poslechu lépe nastražit uši, naopak na koncertech by se mohlo jednat o energií nabitou kalorickou bombu. Velkou devizou nové desky je především jejich smysl pro vtip a nadhled. Nekončící série hlášek zasazených do aktuálních problémů a témat dělají z výsledku celkem slušnou jízdu gagů.
Nadstandardní složení hudebních podkladů hraje do karet faktu, že se jedná o jeden ze zvukově nejzajímavějších artiklů uplynulého roku. Pokračování „Ach ano“ rozhodně nechce znít jako přízemní tuzemské album. Maniak vyrazil do boje, aby rozvířil vod, naředil tu sterilnost, vyvolal emoce a tak nějak mu je jedno, jestli budou pozitivní či negativní. Jeho hood má jasné hranice, ale fantazii se meze nekladou. „Ballerbyn“ je adresou, kde je on tím mocipánem, jenž může tahat za nitky…
Švédská spisovatelka by se asi s podivem zaposlouchala do příběhů, které jsou názvovým sourozencem, zřejmě i lehkou inspirací pro „Ballerbyn“. Vlastní příběhy, generační vývoj, dobové zápletky, ale i vývoj osobnosti, kde na konci stojí Maniak, hudební persóna, která má potenciál být jedním z lídrů tuzemské scény. Stále má navíc čas svůj talent rozvíjet, a nedopadnout třeba jako jeden z hostů Protiva, který se po nucené přestávce možná opět vrátí na výsluní. Výčet hostů je na jednu stranu zajímavý, na tu druhou možná očekávaný, místy až protekční. Tomu se ale nevyhne nikdo, kdo chce mít na své desce hosty a nikoho se nedotknout. Upřímně se ale přiznám, že výsledek jeho koncertní parťačky Black Angeliky mě příliš neoslnil. Nikoliv slovní skladbou, ale spíše začátečnickým projevem, který ještě není dostatečně obroušený. Také Separ zůstal lehce za očekáváním.
Pokud se uchýlíme k hodnocení tohoto nosiče, rozhodně se nejedná o dílo, které by chtělo kopírovat dvacet let staré postupy. Atypický projev a zřetelný rukopis jsou stěžejními prvky doplněnými vkusným balíčkem obsahových dvojvýznamů a vtípků. U některých po prvních úsměvech přijde vystřízlivění a hlubší zamyšlení, jak moc si dnešní doba užívá zakázaných benefitů. „Ballerbyn“ je místem, kde se skloubí světlo s tmou, radost se smutkem, budoucnost se nepoučila z minulosti a lidi se točí v kruhu. Nemyslím tím tvůrčí progres Maniaka, který rozhodně pod drobnohledem obstál. Člověka, který se rád obklopí luxusem, ale nerad by se utopil v materialismu.
7,5/10
