SÍLA Z MINULOSTI: FRANZ BIEŃKOWSKI – CYCLOP

Průměrný moderní člověk, surfující prostřednictvím počítače/smartphonu na vlnách kyberprostoru, potřebuje k získání důležitých informací a nebo obživě provést pouze jemný stisk klávesnice nebo myši. Muž, který se narodil v předminulém století, si také vydělával svými prsty, potažmo silou rukou, byť naprosto odlišným způsobem – lámal totiž kovové mince. Zkušený americký praktik Alan Calvert (1875-1944) napsal, že v oboru lámání mincí existovali šejdíři, kteří dokázali hbitými prsty vyměnit původní minci za dva zlomené kousky, nebo mince předem chemicky či tepelně „změkčili“, případně „pracovali” v rukavicích, vyložených ocelovými destičkami. Podle skeptického Calverta náš hrdina svoji schopnost lámat mince přesvědčivě nedokázal, těšil se spíše takové pověsti, nicméně jak Calvert šalamounsky uzavírá „Pokud Cyclop žádnou minci doopravdy nezlomil, nedokázal to nikdo jiný na světě!“

Franz Bieńkowski, řečený Cyclop

Na Bieńkowského vzpomíná jeho krajan, zápasník Stanislaw Zbyszko Cyganiewicz (1881-1967): „Bieńkowski byl nepochybně jednou z nejoriginálnějších postav, jakou se mi v životě podařilo potkat. Vzhledem připomínal opici a měl nepravděpodobné, neskutečné a nepochopitelné tělesné rozměry – nesmírně široký trup stál na krátkých, sedláckých nohách, místo krku měl dva tlusté záhyby kůže. Nízké čelo, vystouplé nadočnicové oblouky a vysunutá spodní čelist dávaly tušit zvířecí sílu a energii.”

Ruský zápasnický expert Ivan Vladimírovič Lebeděv (1879–1950) v knize “Těžká atletika” z roku 1916 popisuje svůj osobní zážitek: “Cyclopa jsem prvně uviděl v roce 1905, když jej Georg Lurich přivezl na šampionát v St. Peterburgském sadu Fars. Měl jsem tenkrát skvělou formu a chlubil jsem se 48cm bicepsy. Počkej, uvidíš člověka, proti kterému jsi učiněný chlapec, řekl Lurich. A když se do místnosti doslova vevalil hranatý člověk, cítil jsem se doopravdy mrňavý. V St. Peterburgu jsme takovou figuru mezi zápasníky ještě nespatřili. Mimořádně nápadná byla šíře jeho ramen: při výšce 168 cm měl obvod ramen 162 cm! Když se Cyclop se samolibým úšklebkem svlékl, změřil jsem jej a byly to cifry slovem předpotopní: hrudník 140 cm, biceps 50 cm, předloktí 39 cm, stehno 76 cm, krk 55 cm a lýtko 49 cm.”

Impozantní proporce Cyclopa

Franciszek “Franusz” Bieńkowski, neboť tak se původně jmenoval, byl původem Polák a narodil se 5. července 1862 v místě zvaném Opolskie Ortowice u Gdaňska v tehdy západním Prusku. Vyučil se kovářem a nabyl při tom nesmírnou sílu, kterou předváděl na jevištích a arénách Evropy i Ameriky. Fyzicky měl neuvěřitelné proporce, do historie se však vepsal děsivou silou v prstech. Cyclop, později zvaný “Polský Louis Cyr”, vzpíral šroubovým tlakem jednou paží 113,5 kg jednoručku s tlustou osou, s níž nehnula celá řada jinak dobrých siláků, nadhazoval dvě buliny (koule s uchem) vážící dohromady 116 kg, v předpažení jednopaž udržel 25 kg závaží, tahem bicepsů zvedal desetkrát 60kg činku a udělal sedm soupažných tlaků se 100 kg. Roku 1900 v Madridu prý ranou pěsti zabil býka, v Krakowě zase chytil vzteklého býka kolem krku a udusil jej. Často též zápasil o peníze (na turné v USA prý měl zakázané jisté chvaty, aby soupeře svým stiskem nezranil), například v roce 1901 bojoval v Rize a sbíral 2. až 4. místa, v roce 1907 byl v Bukurešti, pak v cirkuse Beketow v Budapešti, v roce 1909 se vrátil do Lotyšska a utkal se třeba s Gustavem Frištenským.

Když byl ve Warszawě obviněn, že svoje číslo s lámáním mincí falšuje a používá nějaký ukrytý aparát, Cyclop vypěnil, poručil donést ke stolu hrst desetikopějkových mincí (Polsko tenkrát patřilo k Ruské říši a používalo ruská platidla) a jednu po druhé zlámal – poslední na 4 kousky. Jistý nadšenec tvrdil, že viděl minci roztrženou jako krajíc chleba, ale to je přehnané; Cyclop prý mince držel mezi palci a ukazováčky obou rukou, udělal několik rychlých pohybů tam i zpět a mince byla napůl! Tak zlomil před svědky 5 i 10 centů, nebo 10 feniků. Rozmáčkl rovněž v jedné ruce tenisový míček a snadno zvedal stiskem prstů těžké kotouče z činek. Při tom se nijak nepřepínal, nehekal a nefuněl, jen mocně a energicky zabral a bylo hotovo.

Trhání řetězů nadechnutím hrudníku

Při vyzývacím duelu s Eugenem Sandowem (1867–1925) v Royal Aquariu v Londýně o prémii 100 liber (asi 500 dolarů, cca 1889) začal Cyclop tlakem páru 25,4 kg koulí s uchem a jejich spuštěním do vodorovné polohy paží (krucifix). Pro Sandowa to byla hračka. Cyclop pokračoval společným výtlakem 68 kg a 45 kg činek. Sandow výkon zopakoval, ale 45 kg váhu vytlačil dvakrát a tím vyhrál první kolo. Ve 2. kole Cyclop nadhodil 100 kg, ovšem Sandow je vytlačil jednou paží. Čtvrtým testem, jenž očividně předběhl dobu, byl tlak vleže na zemi, a oba muži vytlačili 113,5 kg činku se dvěma muži, sedícími na ose (113,5 kg + pouze 2×50 kg dává 213,5 kg!). Sandow na závěr zvedl prostředním prstem nad zem kámen o váze 227 kg s přivázanými 25,4kg koulemi. Rozhodčí z National Sporting Clubu prohlásili, že Sandow je vítězem, protože “očividně vydal mnohem menší námahu než Cyclop”, což je z hlediska posuzování výkonu dost legrační zdůvodnění.

Bieńkowski následně odjel do Ameriky, tam se spojil s jistým Jamesem Montgomerym-Irwingem a vytvořili duo Cyclops&Sandowe. Podoba druhé přezdívky s příjmením Sandowa měla přilákat více diváků. V Montrealu roku 1891 vyzvali tehdy nejsilnějšího muže světa, kanadského dřevorubce Louise Cyra (1863–1912). Jak to dopadlo? Cyr nejprve poslal svého žáka Horace Barrého, aby poměřil síly s Irwingem, a pak se sám pustil do Cyclopa. Hlavním předmětem sporu ovšem byla pověstná 113,5 kg jednoručka s tlustou osou, jíž kromě Cyclopa údajně nikdo nedostal od ramen nad hlavu. Cyr však činku přemístil a svým stylem s úklonem do strany vytlačil třikrát za sebou! Když Cyclopův manažer protestoval, že to nebylo provedeno “správně”, Cyr znovu činku zvedl a dlouho držel ve vzduchu se slovy: “A teď už jste spokojený?”

Trhání řetězu napnutím bicepsu

Při vystoupení v Boulets ve Francii vzpěrač jménem Noël de Gaulois (1863–1939) obvinil Cyclopa z podvodnictví: “Tady je mince, kterou nezlomíte tak snadno, jako to děláte doma. Ale když ano, dostanete 100 franků!” Cyclop vzal s úšklebkem frank, jenž měl velikost asi jako americký čtvrťák (25 centů, průměr 24 mm a tloušťka 1,75 mm), jen byl nepatrně tlustší, a bez zjevného úsilí jej zlomil. “Podejte sem další,” řekl, a znovu jej přelomil. “A další, a další,” dokud jich nebylo šest. “A teď mi můžete dát těch slíbených 100 franků!”

Někdy jen tak pro zábavu Cyclop vešel do krámu, aby si jako něco koupil. Když chtěl zboží za 25 centů a měl půldolar, mohl vždycky zlomit minci napůl a říci “Tady máte peníze.” Který kupec by se dohadoval s mužem, jenž dokáže zlomit minci? Možná právě odtud máme výraz “dva kousky” – Cyclop přece lámal čtvrťák na dva kusy.

K úvaze zůstává, jaké velikosti a typy kovových platidel se lámaly lépe či hůře, jestli malé a tenké měděné kopějky, centy, sous a pence, nebo silné anglické šilinky a větší a silnější čtvrtdolary. Jiným oblíbeným trikem Cyclopa bylo trhání řetězů, není ale jasné, jaké řetězy to byly – jestli stáčené z drátu, nebo s kovanými oky. Prováděl to napnutím bicepsu, nadechnutím hrudníku nebo přes krk, přičemž zřejmě jeden konec řetězu měl kolem krku a na druhý šlápnul nohou, a právě to se mu stalo osudným. Na začátku I. světové války Cyclop jakoby zestárnul a bylo zřejmé, že zápasy absolvuje kvůli penězům, aby mohl v rodném městečku, kde žila jeho manželka, postavit dům. Podle jedné verze si Cyclop někdy ve 20. letech takto poškodil zrakový nerv, oslepl a zakrátko zemřel (jiný zdroj uvádí období okolo roku 1915, podle sborníku “Polští sportovci ve světě, 2014”, skonal roku 1924 v Polsku).

Cyclop (vlevo) a Georg Lurich

Nedalo mi to a provedl jsem pokus se starou hliníkovou mincí hodnoty 20 haléřů, upnutou do svěráku. Její zlomení vyžadovalo 17 pohybů kleštěmi tam a nazpět (kdybych použil dvoje kleště, jistě by to bylo více), a když jsem to zkoušel v prstech, málem jsem si zlámal nehty – Cyclop musel mít nehty úplně nakrátko a konečky jako z ocele! Však jej také nazývali “Muž se železnýma rukama”. Pro srovnání, dnes se lidé ze silácké branže shodují na tom, že zlomení mince moderní ražby není možné. Silák Stainless Steel (Stanley Pleskun) ohnul v roce 1996 před svědky penci, částečný ohyb mu trval 5 minut a úplný až 20 minut. Ale zlomit minci? Byl snad Cyclop muž jiného ražení, než jsou dnešní lidé?

Galéria