Chová se snad libanonský prezident či jordánský král arogantně a hystericky?

Paralelně s tématem koronaviru se na internetu vede debata o další vlně uprchlíků – v souvislosti s tím, co vidíme na turecko-řecké hranici. Oproti dění v letech 2015/2016 je tu patrný posun, myšleno na straně Atén.

Roman Joch ve své excelentní analýze (Neviditelný pes 10/3/2020: MIGRACE: Když se děje totéž, není to vždy totéž) definuje rozdíl v přístupu řecké vlády takto:

V letech 2015–19 v zemi vládl premiér Tsipras z radikální levice, která měla na překračování hranic cizinci benevolentnější pohled než současná pravicová vláda premiéra Mitsotakise, jež má větší vůli hranice chránit.

Je to jistě pravda a současně pouze jeden z mnoha aspektů problému; ty další jsou skvěle popsány ve zmíněném Jochově článku.

Jeden aspekt přidám i já. Mediální obraz syrských uprchlíků prezentovaný Ankarou vytváří dojem, že tito lidé jsou nahromaděni pouze v Turecku, které jejich nápor nezvládá. Jako by jinde v regionu snad ani nebyli. Ano, v Turecku jich je nejvíc – a tomu odpovídá i síla Erdoganova hlasu a způsob jeho komunikace v této věci. Možná bychom tu našli i důvod, proč použít slovo vydírání. (Roman Joch píše o výpalném.)

Nezpochybňuji, že uprchlíci ze Sýrie, o těch se bavíme, způsobují Turecku dnes a denně problém. Stranou nechme, nakolik si za to může Edogan svojí arogantní politikou sám, to je trochu jiné podtéma.

Dnes chci jenom připomenout, že nemalé procento všech syrských uprchlíků přežívá v dalších zemích. Statistika z roku 2019 hovoří takto (zdroj: Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky):

- Turecko ... přes 3,6 milionu
- Libanon ... přes 900 tisíc
- Jordánsko ... přes 660 tisíc
- Irák ... přes 245 tisíc
- Egypt ... přes 130 tisíc

Jde o registrované běžence, reálná souhrnná čísla mohou být ještě vyšší. Znovu opakuji: Turecko nese nejtěžší uprchlické břemeno, které ovšem také politicky využívá. Vzhledem k počtu obyvatel a ekonomickému potenciálu země nesou ovšem podobně těžké břemeno také Libanon a Jordánsko. Slyšíme ale, že by libanonský prezident Aún či jordánský monarcha Abdalláh II. vystupovali hystericky, hrozili uprchlickou kartou nebo „své“ běžence ponoukali k odchodu na Západ? (A to nemají s EU žádnou migrační dohodu.)

Také o to jde, je dobré i tento aspekt věci mít na zřeteli.

Stejskal.estranky.cz