„Jde o zhruba čtrnáct milionů korun včetně DPH,“ uvedl primátorčin náměstek pro investice Petr Bursík (ODS). Podle něj je to stejná částka, kterou město zaplatilo za sanace speciální technologie jímání a úpravy vřídelní vody.
Další miliony mají posloužit právě na chybějící zasklení kolonády a důstojnou podlahu. Ta bude buďto z mramoru, nebo ze žuly. „Jedná se o dokončení oprav vyvolaných havárkou,“ konstatoval náměstek.
Pokud by ve vřídelní síni chyběla skla, musela by Správa přírodních léčivých zdrojů a kolonád regulovat vývěr nejteplejšího karlovarského pramene. Upozornil na to její ředitel Milan Trnka při nedávné prohlídce stavby. Podle něj by pravděpodobně platily stejné limity jako v případě nynějšího provizorního vývěru Vřídla venku před kolonádou.
Drahé zprovoznění
Karlovy Vary doposud poslaly na záchranu budovy zhruba 40 milionů korun. Zastupitelé budou další peníze schvalovat na svém zasedání 31. března.
Exprimátor Petr Kulhánek z opoziční Karlovarské občanské alternativy (KOA) řekl, že rozumí nezbytnosti dalších peněz, aby byla kolonáda provozuschopná.
„Jen se naplňuje mnou mnohokrát v minulosti řečené. Tedy že odstranění havarijního stavu a zajištění normálního provozu kolonády bude vyžadovat desítky milionů korun,“ uvedl.
Zároveň připomněl, že současné vedení radnice nastupovalo s tím, že opraví dílo jednodušeji, levněji a v kratší době. „Tak, jak pokračovaly práce na kolonádě, se postupně ukazoval pravý opak a jen se potvrdila složitost nutné rekonstrukce a potvrdily se naše původní předpoklady,“ doplnil Petr Kulhánek.
Podle předsedy zastupitelského klubu Pirátů Jindřicha Čermáka už se město dostalo do fáze, kdy havarijní stav dokončit musí.
„Když jsme před rokem varovali o nedostatku informací, koaliční zastupitelé se nám vysmáli. Nyní jsme tedy do kolonády nasypali mnohem více peněz, než vedení města slibovalo. A jak to tak vypadá, spokojíme se zřejmě s replikou kolonády. Ale té současné,“ řekl.
Narážel tak na zastánce litinové repliky dřívější kolonády, kteří chtějí příští rok opakovat referendum o nahrazení současného díla.
Do filmového festivalu má být hotovo
Ve vřídelní síni musí město vyřešit také skleněný jehlan na špičce kupole, který je uměleckým dílem.
„Máme tipy na tři firmy, které by nám uměly říct, v jaké kondici sklo je a jestli vydrží,“ uvedl Petr Bursík. Součástí kolonády je také přemostění Teplé, které město v prosinci uzavřelo kvůli špatnému stavu. Nyní jej čekají zkoušky. Co s ním bude dál, chce město vědět do zahájení nové lázeňské sezony.
Opravená Vřídelní kolonáda by se mohla podle optimistických odhadů návštěvníkům otevřít do mezinárodního filmového festivalu. Přehlídka začíná 3. července.
Nad vývěrem Vřídla původně stávaly jen lehké přístřešky a pavilónky, v roce 1826 je nahradila empírová kolonáda. Koncem 19. století na jejím místě vzniklo pseudorenesanční litinové dílo podle návrhu vídeňských architektů Ferdinanda Fellnera a Hermanna Helmera.
V roce 1939 jej čekalo rozebrání kvůli korozi a na 27 let tam stálo dřevěné provizorium. V roce 1975 se návštěvníkům otevřela prosklená železobetonová kolonáda ve funkcionalistickém slohu postavená podle projektu architekta Jaroslava Otruby. Kvůli havarijnímu stavu síně vyvěrá Vřídlo před budovou od roku 2016.
10. února 2020 |
