Jedy na hraboše nezabírají, všímá si zemědělec. Jsou účinné, oponuje úřad

  14:59
Zemědělec Jan Hašek mluví o přípravcích na hubení hlodavců a kritizuje přístup státu. V Agrodružstvu Postoupky, jehož je předsedou, totiž letos začali přemnožené hraboše hubit a použili k tomu přípravek Stutox II, který dávali do děr hlodavců. Podle Haška účinnost přípravku není příliš velká.

Předseda Agrodružstva Postoupky Jan Hašek. | foto: Zdeněk Němec, Mafra

„Účinkuje málo. Tam, kde jsme ho aplikovali, jsou nory hrabošů stále. Nezmizely. Hraboš dál přežívá,“ všiml si Hašek.

Zdá se vám, že je hraboš vůči přípravku odolný?
Myslím si, že je v přípravku malá koncentrace jedu. Z důvodu ochrany životního prostředí výrobce snížil koncentraci účinné látky na polovinu, proto se přípravek jmenuje Stutox II. Má tedy poloviční množství účinné látky než v minulosti. Ne vždy je proto stoprocentně účinný. Nedá se to exaktně vyhodnotit. Jde o subjektivní názor agronoma, který se projde po poli a vidí, že tam „živé“ díry přetrvávají a hraboši v nich přežívají.

Vidíte i mrtvé hraboše?
Ne. Hraboši hynou v norách, což je dobře. Nejsou pak potravou pro další živočichy.

Na jaká pole jste dávali jed?
Na zhruba 200 hektarů s ozimou pšenicí, která je v nejhorším stavu. Dělali jsme to v lednu pomocí speciálního dávkovače. Látky byly dva kilogramy na hektar. Ještě více poškozená je řepka. Máme pozemky, kde ji budeme muset zaorávat, protože už je natolik zničená hrabošem.

Jak budete s hrabošem bojovat dál, když je podle vás Stutox II málo účinný?
Buď budeme pokračovat s dávkováním do nor, nebo se pokusíme zažádat o plošnou aplikaci. Ale nevím, jestli nám ji povolí.

Látku testovali v Německu, má pomoci

Jsou přípravky na hubení hrabošů dostatečně účinné? Podle Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZUZ), jenž jejich užití povoluje, ano. I když nejsou tak silné jako dříve.

Povolené jsou dva: Stutox II a Ratron GW. „Oba přípravky posuzovalo v roli zpravodajského státu Německo a v obou případech dospěli němečtí specialisté k závěru, že účinnost přípravku je dostatečně prokázána. Česká republika tyto závěry přebírala,“ sdělila mluvčí ÚKZUZ Ivana Kršková.

Podle ní používají tyto prostředky zemědělci v celé Evropské unii a neozývají se stížnosti na to, že by neúčinkovaly. „Stížnosti na nízkou účinnost pramení nejspíš ze současného kalamitního přemnožení, kdy byli uhynulí hraboši rychle nahrazováni dalšími, což mohlo vyvolat dojem, že byl přípravek méně účinný než v předchozích letech. Množství účinné látky v přípravku je sice nižší, ale stále platí, že jedna granule je pro usmrcení hraboše dostatečná,“ tvrdí Kršková.

Upozornila, že látky na bázi rodenticidů nesmějí být aplikované na mokrou nebo zmrzlou zemi ani na sníh.

Pokud nejsou zemědělci s účinností přípravků přesto spokojeni, mohou zažádat o zvýšení dávky, která je dva kilogramy na hektar. Ovšem její množství na jednu noru zůstane stejné.

Nejkrajnější možností je plošná aplikace jedů, která přichází v úvahu, když je pětinásobně překročen práh škodlivosti. Při tom se posuzuje počet nor na hektar pole a za pětinásobek je považováno 250 nor. Posouzení bude vždy na inspektorovi ústavu přímo na místě. Když sezná, že je pole zasaženo kalamitně, splní tím zemědělec podmínky pro plošnou aplikaci jedu a bude ji moci provést.

Podle ÚKZUZ je kalamitní stav výskytu hraboše aktuálně na střední a jižní Moravě (Přerovsko, Břeclavsko) nebo v některých okresech v jižních Čechách.

Zemědělci mají při aplikaci jedů dbát pokynů, aby neohrožovali jiná zvířata. Použít musejí rozmetadlo, aby se na poli netvořily hromádky otrávených granulí. Aplikovat jed může jen člověk proškolený k nakládání s přípravky na ochranu rostlin. Inspektoři budou použití přípravků kontrolovat.

Ústav už zaznamenal první onemocnění, které na člověka hraboši přenesli. Ve Slezské nemocnici v Opavě za posledního půl roku léčili šest pacientů s krvácivou horečkou. Jde o závažné virové onemocnění, jež přenáší na člověka jen drobní hlodavci. Dříve bývaly jeden dva takové případy ročně. Onemocnění může skončit i smrtí nebo trvalým poškozením ledvin.

Hraboši šíří ještě také další onemocnění, například klíšťovou encefalitidu a boreliózu. „S přemnožením a migrací do blízkosti lidských sídel a hospodářských budov rostou rizika jejich přenosu,“ upozornila Kršková.

Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, který o tom rozhoduje, se vyjádřil v tom smyslu, že ve výjimečných případech by plošné použití povolit mohl. Nastala tato situace u vás?
Ano. Ale nevíme, jestli jsme výjimečný případ, to bude posuzovat někdo jiný. Každopádně je situace velmi vážná. V loňském roce jsme měli kvůli hrabošovi přímou finanční škodu na výnosech pět milionů korun. A roční zisk máme také pět milionů. Potřebujeme ho na rozvoj, investice, zvyšování platů. Nic z toho nebylo kvůli hrabošovi. Zima je mírná, takže se dá očekávat, že se jejich počty nesníží. Špatný rok bez zisku se může opakovat.

Aktuální počasí je pro hraboše téměř ideální?
Ano. Hrabošům škodí vlhko a mráz, ale zima je suchá, bez sněhu a teploty často neklesají pod nulu.

Ochránci přírody upozorňují, že řada zemědělců nedělá hlubokou orbu, která by mohla v boji s hrabošem pomoci.
To není pravda. Oráme dlouhodobě, naprostou většinu pozemků zoráme. Má to vliv na likvidaci hraboše, je to účinné opatření, jenže není všemohoucí. I když zoráme pole, tak tam hlodavec přežije. Samo o sobě to hraboše nezlikviduje. Stejné je to s nápadem na bidýlka pro dravce u polí – jde o dobré opatření, ale okrajové, doplňkové, problém nevyřeší.

Někteří zemědělci tvrdí, že zase dravci jsou už hrabošů přežraní.
Ano, už si děláme vtipy o tom, že jsme viděli čápy, kteří nebyli schopni vzlétnout, jak byli přežraní. A museli jít pěšky.

Jak se k tomuto problému staví stát?
Přistupuje k tomu velmi vágně. Myslím si, že upřednostňuje zdraví hrabošů před zdravím lidí. Hraboši jsou známí tím, že přenášejí spoustu chorob. Třeba když je extrémně bohatý rok na hraboše, následný rok stoupá výskyt boreliózy u lidí. Stát měl povolit plošnou aplikaci už v zimě, kdy mají křečci zimní spánek a návnady nesežerou.

Kdo za přemnožení hrabošů podle vás může?
Hraboš není přírodní katastrofa, jeho přemnožení je výsledkem činnosti lidí. Člověk rezignoval na účinné utlumení jeho populace. Je to jako s kůrovcem. Kůrovec není přírodní katastrofa, je to výsledek lidské činnosti, ať je to způsobené výsadbou monokultury, nebo tím, že průběžně kůrovce neničíme. Přírodní katastrofa je požár nebo povodeň, ale ne hraboš a kůrovec. Je to výsledek „zelené“ lobby, která prosazuje mnohdy nesmyslné zásahy do hospodaření, které se nám vymstí.

Autor:
  • Nejčtenější

Při nehodě zemřel řidič osobního auta, srazil se s náklaďákem plným kamení

25. března 2024  14:33,  aktualizováno  26.3 8:35

Tragická nehoda nákladního a osobního auta uzavřela v pondělí dopoledne provoz na silnici mezi...

Tehdy a teď. Fotografie ukazují, jak se proměnila známá místa ve Zlíně

23. března 2024  13:57

Některá místa se příliš nezměnila, jiná dostala moderní tvář, další už neexistují. Muzeum ve Zlíně...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Za med bychom neměli chtít méně než 200 kč za kilo, říká včelař. A bojí se sršní

26. března 2024

Premium Díky nezvykle teplému únoru se příroda probudila o dost dříve, než bývá běžné. Rozkvetla řada...

Babiččiny zelové kraslice měl v pracovně i císař, říká krasličářka z Hradiště

22. března 2024  15:56

Nová techniku zdobení velikonočních vajíček se poprvé objevila před více než sto lety. Tehdy ji...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Zlínští hokejisté rozdrtili Litoměřice, semifinálovou sérii srovnala i Jihlava

20. března 2024  22:04

Zlínští hokejisté vyhráli ve druhém semifinálovém utkání první ligy v Litoměřicích drtivě 8:1 a...

Připadá mi, že jsem v sále nejstarší, říká kapelník kultovní Mňágy a Žďorp Fiala

28. března 2024

Premium Před pár dny oslavil šedesátiny, plánuje se „dohrabat“ k dalším kulatinám a mezitím si dělá radost...

Vydří trojčata dovádějí v tropické hale zoo, úspěšný odchov se podařil potřetí

28. března 2024  12:56

Zlínská zoo představila vydří mláďata narozená koncem letošního ledna. Návštěvníci už je mohou...

Otrokovice si pořídí první radar, bude krotit rychlé řidiče v Kvítkovicích

28. března 2024  8:54

Mnoho řidičů, kteří jezdí přes otrokovickou část Kvítkovice, si nedělá hlavu s dodržováním...

Zlín odvrací semifinálový krach. Musí zlepšit zakončení, těší se na podporu fanoušků

28. března 2024  8:29

Repríza loňského finále se Zlínem, nebo překvapivá série s Litoměřicemi. Jedna věc je jistá. V...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Rána pro britskou monarchii. Princezna Kate má rakovinu, chodí na chemoterapii

Britská princezna z Walesu Kate (42) se léčí s rakovinou. Oznámila to sama ve videu na sociálních sítích poté, co se...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...