Hroby i hřiště. Ostrava řeší budoucnost parku u chystané koncertní haly

Nejvíce lidí parkem jen projde cestou do sousedního obchodního centra, často se tam venčí psi nebo tudy projedou cyklisté. Ale po setmění tam prý není radno se zdržovat.

Budoucnost má být jiná. A to i v nejbližším okolí. Hned na okraji parku nad Domem kultury vznikne špičková koncertní hala, naproti přes silnici se blíží zahájení stavby krajské vědecké knihovny, takzvané Černé kostky. Přídavkem se plánuje i velký parkovací dům s dalším věžákem IT společnosti. A vedle plánovaných moderních staveb by zpustlý park představoval velkou ostudu.

Zvláště když místo stále nese stopy pohnuté minulosti města. Právě na tomto místě totiž zhruba sto let fungovalo pohřebiště.

„V současnosti má tento sad opravdu mnohem více negativ než pozitiv. Ale určitě to lze změnit,“ konstatoval městský architekt Ondřej Vysloužil minulý týden na debatě v kulturním centru Fiducia.

V posledních letech se místo částečně začalo měnit, například se renovovalo několik z četných plastik rozesetých po parku. Ale ještě mnoho zbývá.

Současnost... 13 fotografií

Před několika lety se dokonce začal rodit projekt na celkovou rekonstrukci. Byl však pozastaven. „Čekali jsme na konečnou podobu a velikost koncertní haly, a to i na její systém obslužnosti. To vše totiž lokalitu značně ovlivní,“ vysvětlila architektka Ivana Seitzová, která se návrhem renovace sadu zabývá.

Přípravné práce by se měly obnovit letos ve druhém pololetí, kdy požadované údaje o hale už budou známy.

Architekti, projektanti i stavbaři musejí zohlednit zejména pozůstatky starého židovského hřbitova, který ležel hlavně v západní části parku, tedy za stavbou modlitebny. A zatímco náhrobky a další viditelné části zmizely, ostatky v zemi leží dodnes.

„Na pozemku, kde byl židovský hřbitov a jsou tam stále ostatky, se absolutně nesmí kopat, stavět, hrabat, natož jakkoliv hýbat s ostatky,“ zdůraznila Milena Slaninová, předsedkyně Židovské obce v Ostravě.

Minulost... 13 fotografií

Podle dřívějších zjištění hřbitov obsahoval čtyři tisíce náhrobků a pod parkem spočívají ostatky zhruba šesti tisíc lidí.

„Proto bych byla nejradši, aby vše zůstalo, jak to je nyní,“ přiznala Slaninová s tím, že vhodné rozhodně není ani určení prostranství pro venčení psů.

Na severní straně parku, která přiléhá k Varenské ulici, pak jsou také hromadné hroby z období mezi koncem 2. světové války a odsunem Němců, a to například obětí řádění dozorců v ostravském sběrném táboru Hanke.

Místostarosta obvodního úřadu Moravská Ostrava a Přívoz Rostislav Řeha, jenž má na starost zeleň, upozornil na další problém, a to velké množství stromů, z nichž mnohé jsou přestárlé nebo v nedobrém stavu. Také keře zasluhují lepší péči.

Sad Dr. Milady Horákové Park mezi ulicemi 28. října a Varenská, v sousedství Domu kultury města Ostravy.  Místo někdejšího městského hřbitova (1875 až 1979), a to včetně starého židovského pohřebiště.  Od roku 1925 tam stála cenná kubistická budova krematoria od architektů Hofmana a Mencla.  Ve druhé polovině 70. let minulého století byl hřbitov zrušen, část pomníků byla přestěhována, část zasypána a mnohé ukradeny.  Nový park dostal jméno sad Klementa Gottwalda (první komunistický prezident), po revoluci změnil jméno na sad Dr. Milady Horákové (politička, v roce 1950 po vykonstruovaném procesu popravena).

„Dokončujeme posouzení zdravotního stavu každého tamního stromu. Navíc se při vzniku parku cesty dělaly tak, že se štěrk zalil asfaltem a jinde se kořeny stromů jen přihrnuly hlínou, takže i když zjevně na tom nejsou zle, jejich stav opravdu není dobrý,“ poznamenal místostarosta s tím, že kácení i vzrostlejších stromů proto bude nutné.

V parku nyní roste 1 280 dřevin, zatím se předběžně počítá s kácením asi stovky z nich.

V návrzích se také objevila i možnost zřízení inline dráhy. Přítomní ujistili, že pokud vůbec, tak rozhodně nepůjde o nějaké sportoviště, navíc se má vyhnout bývalému židovskému hřbitovu.

Obvod také vede jednání s Městskou nemocnicí Ostrava o přičlenění jejího pásu nijak významně nevyužívané části zeleně k východní části parku za Domem kultury.

Potíž představuje i současná trasa cyklostezky, která park půlí. „Dokonce tato velmi frekventovaná cyklostezka vede mezi restaurací a dětským hřištěm,“ poukázala architektka na nepraktičnost.

Plastiky v parku zůstanou, zřejmě i přibudou pamětní desky upozorňující na hřbitovy.

Jistotu ještě nemá plastika Karla Vašuta Vítězství práce instalovaná na konci 80. let. Zvažuje se i nějaká připomínka Milady Horákové, po které se park jmenuje.

Zásadní bude financování. Místostarosta Řeha upozornil, že se náklady předpokládají ve výši padesát až šedesát milionů korun. „A to rozhodně není v možnostech samotného obvodu,“ konstatoval.

Budoucnost... 13 fotografií

Počítá se proto s možnou pomocí magistrátu a zejména státních nebo evropských dotací. Osloven bude rovněž krajský úřad, který stojí v sousedství sadu.

Přítomní na debatě také slíbili, že do konečné podoby změn v parku bude moci hovořit i veřejnost.

O harmonogramu není ještě definitivně rozhodnuto. Možné jsou totiž dvě varianty. Rychlejší by znamenala hotový nový park zřejmě v roce 2022, nejpozději 2023.

Pomalejší by představovala počkání na rok 2024, kdy má být hotova koncertní hala. „Určitě jsem pro rychlejší postup, případně můžeme zvolit etapovitost projektu,“ naznačil Řeha, který považuje za zásadní, aby se místo stalo bezpečným a vhodným pro odpočinek se zachováním duchovních částí.