Už je to černé na bílém. Na turnovském náměstí Českého ráje jsou ve dne i v noci překračovány hlukové limity. Potvrdila to hluková studie, kterou inicioval zdejší zastupitel Karel Jiránek (NB). Hluk zde přes den dosahuje až 72 decibelů, v noci pak 64. Jde o překročení o 2 – 4 decibely. Na první pohled je to málo, ale protože hluk se šíří exponenciálně, jde už o silné překročení hlučnosti.

6 fotografií

Znovu se otevřela možnost vyměnit žulové kostky na ploše náměstí za tichý nebo litý asfalt. Rámus totiž vytváří auta jezdící přes dlažbu. Centrum Turnova je ovšem památkovou zónou, která požívá zákonnou ochranu. A památkáři nechtějí o asfaltu ani slyšet.

„Do historického centra patří dlažba, ne asfalt. Měření hluku je taková oblíbená berlička, jak si zdůvodnit pokládku asfaltu. Navíc je jasné, že tady vůbec nejde o nějaké zdraví lidí, ale jen o ekonomiku. Asfalt je levnější. Turnov je památkově jedno z nejcennějších měst našeho regionu, dát do centra asfalt by byla chyba,“ tvrdí ředitel Národního památkového ústavu v Liberci Miloš Krčmář.

Památkáři už jednou prohráli

Památkáři byli už dříve proti položení asfaltu v Palackého ulici, kde kdysi též ležely dlažební kostky. V pomyslném sporu s hygieniky ale tehdy prohráli. Dopravní tepna je dnes vyasfaltovaná. Podle zastupitele a iniciátora petice Karla Jiránka zvítězil zdravý rozum. 

„Mlatové cesty se také dříve dláždily a byl to pokrok, třebaže se to někomu nemuselo pozdávat. Dlažba se dnes mění za asfalt a nejhorší ulice v Turnově je dnes díky tomu úplně jiná, majitelé opravují své rozpraskané domy a hluk ustal. Nejsem estetický barbar, ale soucítím spíše s lidmi než s památkáři,“ svěřil se Jiránek.

Studie říká, že pokud by se litý asfalt položil i na náměstí, klesla by zde hlučnost o 4,8 decibelu, v případě jen částečného vyasfaltování o 3,6 decibelu. Pokles hluku o 3 decibely by přitom znamenal snížení hlučnosti o celou polovinu.

Starosta je proti asfaltu

Turnovští zastupitelé jsou v otázce náměstí nejednotní. Starosta Tomáš Hocke (NB) by chtěl v centru ponechat žulové kostky. „Nejsem příznivcem toho, abychom vyasfaltovali náměstí. Netajím se tím. Na jedné straně je zdraví lidí a jakási vnitřní pohoda, na druhé je tvář města a ochrana památek a památkové zóny. Jsem ale demokrat a pokud bude většinový názor jiný než můj, podpořím ho,“ vyjádřil se Hocke.

Podle něj dochází k největšímu překročení hluku v takzvaných hrdlech, neboli zúžení silnice při vjezdu na náměstí a výjezdu z něj, kdy auta přejedou z asfaltu na kostky. Zde jsou obydlí lidí zdroji hluku nejblíže. „Kompromisní řešení by pak bylo, že bychom vyasfaltovali jen část silnice v oblasti u kostela sv. Františka při vjezdu do ulice 5. května,“ nastínil starosta.

Podle zastupitele za Nezávislý blok a architekta Václava Hájka by bylo vyasfaltování náměstí úlitbou několika málo lidem, kteří zde žijí. 

„V dotčených místech, kde jsou limity překračovány, zase tolik lidí nebydlí, jsou tu zejména komerční provozovny. Navíc město každý rok vypisuje dotační program, v jehož rámci vyměňujeme lidem stará okna za moderní dřevěná a s izolačním trojsklem. Myslím, že bychom je teď mohli vyměnit všem, na které se ještě nedostalo,“ uvedl Hájek.

Kolegové se neslyší v práci

Na náměstí Českého ráje má svou pracovní kancelář zastupitel Josef Uchytil (Proto). Jemu hluk vadí. „Když jsem studoval na matfyzu, tak jsem bydlel nad pražskou magistrálou. Tudíž si myslím, že jsem na hluk uvyklý. Ale tady stačí otevřít v létě ventilačku a už se mezi kancelářemi neslyšíme,“ posteskl si.

Pro asfalt místo kostek je i turnovská opozice. „Palackého ulice se po pokládce tichého asfaltu také zklidnila. Lidem to pomohlo. A zdraví lidí je přednější,“ uvádí Michal Kříž (ANO).

O tom, jestli se náměstí vyasfaltuje, přitom sami turnovští zastupitelé nemohou rozhodnout. Hlavní slovo bude mít majitel silnice, kterým je Krajská správa silnic Libereckého kraje. Její ředitel Jan Růžička MF DNES potvrdil, že výměnu kostek za asfalt mají v plánu. 

„Nám se tam dlažba nelíbila už dřív. Auta tam před přechodem brzdí na dlažbě, což je za mokra nebezpečné. Pokud navíc nevycházejí hlukové studie, tak se musíme řídit legislativou a nějak tu silnici ztišit. To je naše povinnost,“ míní Růžička.

Památkáři však argumentují, že existují i jiné způsoby, jak se zbavit hluku a přitom ponechat v místě dlažbu. „Myslím, že by se v centru mělo uvažovat o snížení maximální dovolené rychlosti třeba na 30 km/h. V kombinaci s tím, že by se použily jiné formáty kostek s jiným uložením, došlo by k poklesu hluku také,“ tvrdí šéf památkářů Miloš Krčmář. 

Asfalt má podle něj i řadu nevýhod. „Například když musíte silnici někde odříznout a opravovat, málokdy se opraví celý úsek. Jenom se to zalátá. A hlučnost zase naroste, poněvadž lidé jezdí po hrbolech,“ dodává.