"Průzkum na tak významném vzorku respondentů nám ukázal, že digitální svět a schopnost pracovat a orientovat se v něm bere mladá generace již jako samozřejmost a pokud má uvést konkrétní oblasti, ve kterých může získat konkurenčního výhodu, tak zmiňuje například jazykovou vybavenost, sociální dovednosti nebo zdravý selský rozum" uvedl Tomáš Pavlík, specialista CSR v Komerční bance.

Při podobně významné proměně fungování společnosti hrají důležitou roli instituce jako je rodina a škola. V této souvislosti se k tématu vyjádřila Martina Bacíková z INEV, který organizuje celostátní Ekonomickou olympiádu, díky které k průzkumu mohlo dojít: "Testování ve školních kolech Ekonomické olympiády probíhá od roku 2018 již výhradně online formou díky úspěšné digitalizaci českých škol v této oblasti a jejich následné ztrátě zájmu o klasické papírové testování. I když je tento vývoj pozitivní, stále je to málo. Okolní svět se inovuje mnohem rychleji, než vzdělávací systém, a i když školy na místě nepřešlapují a postupně inovují, čím dál více zaostávají."

K výzkumu se z pozice zástupce bankovního sektoru vyjádřil Martin Sládeček, který je v Komerční bance zodpovědný za rozvoj Otevřeného bankovnictví: "Mladá generace studujících, která i aktuálně poprvé ve svém životě začíná přistupovat k financím a bankovním produktům a službám, je sama o sobě unikátním fenoménem. Jde o příslušníky tzv. generace Alfa. Od počátku svého života neznají digitalizaci jako nástroj, ale jako přirozenou součást svého života. Nezažili nikdy život bez digitálních služeb, zjednodušeně řečeno "život před internetem a chytrými telefony". Naopak vyrůstají v období, kdy nás digitální služby a rozhraní obklopují stále častěji a těsněji. Doma, ve škole, v zaměstnání, na cestách, a dokonce i ve spánku. A nejsou jen kolem nás, ale nosíme je i na svém těle. Ovlivňují náš život a často, v pozitivním slova smyslu, konají i za nás, aniž bychom to jakkoliv museli nebo i chtěli ovlivňovat. A služby, které od nás tito klienti očekávají, tomuto logicky odpovídají".

K tématu se vyjádřil i analytik a pedagog Bohumil Kartous ze společnosti EDuin, který znovu připomenul roli vzdělávacího systému, jenž by měl aktuální trendy reflektovat a studentům z pozice průvodce dodávat dovednosti se v digitálním prostředí úspěšně pohybovat: "Společnost, reprezentovaná v tomto případě vzdělávacím systémem, jakoby šla svým pomalým tempem lineárního vývoje, zatímco okolo sviští exponenciálně narůstající rychlostí pomyslný technologický hyperloop někam do krajiny dokonalé virtuální reality a umělé inteligence přebírající řadu činností, jejichž výkon byl či stále ještě je závislý na lidské práci. Nutně si musíme klást otázku, zda je tento stav udržitelný, případně k čemu povede. Nejen s ohledem na změny v oblasti trhu práce, ale na změny v našich individuálních a sociálních životech vůbec."

Zajímavý postřeh nabídl student VŠE v Praze, Pavel Králík, mimo jiné vítěz jednoho z předchozích ročníku Ekonomické olympiády, jehož komentář odrážel i čerstvou studentskou zkušenost: "Připravovat studenty na "digitalizaci" je těžce uchopitelný pojem, protože se neustále mění. Před 20 lety bylo vrcholem digitalizace naskenování smlouvy do počítače a přeposlání přes email. Stejně tak všechno, co v současnosti společnost považuje za "digitalizaci" a bude chtít naučit studenty, bude za dalších 20 let úplně jinak. Proto je důležité seznamovat studenty spíše s principy a zásadami digitalizace a s tím souvisejících jevů".