Finančník Gladiš založil a řídí od roku 2004 akciový Vltava Fund, který na Maltě spravuje dvě miliardy korun pro kvalifikované investory. Do akcií investuje od roku 1993, kdy zakládal makléřskou společnost Atlantik finanční trhy a posléze řídil správce majetku ABN AMRO Asset Management Česko.
Je pro vás jako investora koronavirová nákaza zásadní událost?
Od roku 2000 postupně hrozily SARS, ptačí chřipka, horečka dengue, prasečí chřipka, cholera, MERS, ebola, spalničky, zika, znovu ebola, znovu spalničky a teď koronavirus. Tyto epidemie většinou vyvrcholily během 150 dnů a potom odezněly. Jejich dopad na trhy byl omezený a trhy po jejich odeznění zpravidla solidně rostly. Pokud se bude opakovat pravděpodobný průběh epidemie, aktuální pokles nabízí dobrou nákupní příležitost.
Způsobily nedávný propad na akciových trzích výhradně zprávy o koronaviru?
Koronavirus asi bude hlavním důvodem, ale poklesu možná napomohly podpůrné důvody – celková vyšší úroveň cen a rostoucí obavy z toho, že by se kandidátem demokratů v prezidentských volbách stal Bernie Sanders, socialista, který mluví o znárodňování firem, extrémní daňové progresi, regulaci některých cen a celkově mnohem větší roli státu. Není divu, že na tyto plány jsou investoři citliví.
Tentokrát je však reakce trhů o poznání prudší…
Trhy padaly už od druhé poloviny února, celkem skoro o 15 procent. To je poměrně dost na tak krátkou dobu, ale výjimečná situace to úplně není. Od jara 2009, kdy se akciový trh propadl na dno během velké finanční krize, zaznamenal americký index S&P 500 26krát pokles o více než pět procent a čtyřikrát větší než nyní.
Jak rychle se mohou ceny akcií vrátit na předvirovou hodnotu?
Nemám nejmenší představu, kde budou ceny akcií během roku nebo dvou. Dlouhodobý vliv bude minimální, stejně jako byl minimální u předchozích jedenácti hrozeb poslední dekády. Je pravděpodobné, že v dlouhodobém období budou ceny akcií mnohem výše, než jsou dnes. Dnešní teenageři pravděpodobně během svého života zažijí stonásobný růst akciových trhů.
Zaznamenal jste u investorů obavy kvůli koronaviru?
Většina z nich na to nereaguje, což je určitě dobře. Někteří z nich dokonce začínají navyšovat vklady. To je asi ještě lepší reakce.
Co říkají na současnou situaci šéfové podniků, do nichž investujete?Zatím je to pro všechny natolik čerstvá situace, že se málokdo pouští do závěrů nebo předpovědí. V portfoliu nemáme nic, co by stálo v první linii, jako jsou aerolinky, cestovní kanceláře, výletní lodě a podobně. Je ale pravděpodobné, že dojde ke zpomalení ekonomické aktivity. Některé regiony a sektory budou postiženy více než jiné, ale myslíme si, že půjde spíše o přechodný jev. Koneckonců máloco v životě se pohybuje po hladké přímce.
Do jaké míry se důsledky nákazy mohou dotknout hodnoty vašeho portfolia?
Pocítili bychom to, kdyby se epidemie začala projevovat nižšími zisky firem, které vlastníme. Zatím je předčasné o tom mluvit. Vliv epidemie může mít paradoxně i kladný vliv na hodnotu našeho portfolia. Zejména proto, že většina našich firem pravidelně a dlouhodobě kupuje vlastní akcie. Pokud nižší ceny akcií vydrží delší dobu, budou firmy v nákupech mnohem agresivnější a to potlačí jejich fundamentální, skutečnou hodnotu nahoru (hodnota, která odráží ziskovost a potenciál firmy a může se značně lišit od ceny akcie, pozn. red.).
Můžete vysvětlit, co firmě nákup vlastních akcií přinese?
Pokud je prováděn za ceny výrazně nižší, než je skutečná hodnota firmy, má silně kladný dopad na hodnotu podniku. Zjednodušeně řečeno, akcií v oběhu ubývá a stávajícím akcionářům roste podíl na společnosti, aniž by sami museli akcie přikupovat. Některé firmy takto v průběhu let snížily počet akcií v oběhu o desítky procent. Důležité je, aby jim kvůli tomu nadměrně nevrostl dluh. To potom příliš zvyšuje riziko podnikání firmy i samotné investice.
Dlouhodobě projevujete skepsi k akciím technologických firem, ke sdílené ekonomice a elektromobilitě. Co je s nimi podle vás špatně?
To by bylo asi na samostatný rozhovor. U firem, jako jsou Facebook nebo Google, mi vadí, jakou obrovskou moc mají a jak dokážou manipulovat s lidmi, aniž by si to oni sami uvědomovali. Myslím, že jim kvůli tomu v budoucnu porostou problémy s regulací, a tím i náklady. Když k tomu přidám aktuální drahotu jejich akcií a očekávané zpomalení jejich růstu, pak mi nevycházejí jako atraktivní investiční příležitosti. U elektromobility si nejsem jistý jejím přínosem k životnímu prostředí a náklady, které její zavádění s sebou přináší. Sdílená ekonomika sama o sobě mi nevadí.
V Číně a dalších zasažených oblastech se zastavuje výroba. Investovali jste do několika firem v těchto oblastech – do Jižní Koreje (Samsung) a do Japonska (investice do indexu Nikkei 225). Kdo výpadek výroby podle vás nejvíc odnese – automobilky, výrobci elektroniky?
Na tyto otázky neznám odpověď. Myslím, že je na to příliš brzy. Krátkodobý vliv určitě bude citelný, dlouhodobý dopad však minimální. Investování je dlouhodobá záležitost a takto by měli investoři uvažovat i o různých vlivech, nejen koronaviru.
Už několik let nás někteří analytici straší blížící se recesí, prý moc dlouho zažíváme růst. Co podle vás bude její příčinou?
Neřekl bych, že recese dlouho nebyla. V USA proběhly během posledních deseti let tři minicykly. V roce 2015/2016 dokonce klesly zisky společností v indexu S&P 500 o 18 procent. To je z investorského pohledu dost výrazná recese. Když se podíváme do Evropské unie, k nám do Česka, do Japonska, Ruska či Brazílie, zjistíme, že ani v jednom z těchto míst nemáme deset let trvající expanzi, ale různé, někdy i opakované recese. Proto bych nepřikládal váhu tvrzení, že růst trvá moc dlouho a recese je za rohem. V úvahu je také potřeba vzít skutečnost, že i když nějaký růst byl, nebyl výrazný, a málokde se tedy akumulovaly excesy, které by se mohly vyřešit jen recesí.
Co tím myslíte?
Mohou to být nadměrné dluhy, nedostatek zaměstnanců, přepálená cena aktiv včetně nemovitostí, nadbytek výrobních kapacit a podobně. Recese má do určité míry očistný charakter v tom smyslu, že zbaví ekonomiku nadbytečných kapacit, do trhu práce přinese větší rovnováhu, ceny aktiv zpravidla sníží a –například bydlení tak učiní více dostupným. Jde o takzvanou kreativní destrukci. Recese jsou čas od času potřebné a prospěšné. Jejich načasování a průběh však odhadnout nejde. Ani to, co je vyvolá.
Padající trhy přesouvají pozornost investorů směrem k dluhopisům coby „bezpečnému aktivu“. Úroky vládních dluhopisů díky tomu klesají, tomu pomáhají i centrální banky, které snižují úroky ve snaze zamezit zpomalování ekonomiky. Jaký na to máte názor?
Nevím, jestli dluhopisy s minimálními úroky představují nějaké bezpečné úložiště peněz. Já bych je například nekupoval. Aktuálně dlouhodobě dochází k monetizaci dluhu doprovázené uměle nízkými reálnými úrokovými sazbami. Monetizace znamená snahu platit dluhy nově vytištěnými nebo vytvořenými penězi a přináší s sebou znehodnocování kupní síly peněz. To se projevuje růstem cen jak spotřebního zboží, tedy inflací, tak růstem cen aktiv – akcií, dluhopisů, nemovitostí i komodit. V takovém prostředí je lepší vyhnout se dluhovým aktivům a většinu investic směřovat do majetkových aktiv včetně akcií. Mají určitou schopnost kompenzovat znehodnocování kupní síly peněz.
Které akcie nejlépe odolávají při znehodnocování měny?
Akcie společností, u kterých se kombinuje vysoká hodnota ekonomického goodwillu s nízkou potřebou kapitálových investic. Příkladem může být třeba MasterCard.
