Rozhovor s Petrem Pelzem probíhal v den, kdy odstartovala mírová jednání o Sýrii mezi tureckým prezidentem Erdoganem a prezidentem Ruské federace Vladimirem Putinem.
Co se aktuálně děje v Sýrii?
Pro začátek si zopakujme, že v Sýrii, kromě vládní Syrské arabské armády (SAA), je legálně ještě ruská armáda (na pozvání vlády Bašára al Asada) a se souhlasem vlády též Hizballáh a jeho složky. Všechny ostatní zahraniční síly, včetně pravidelných bombardování pozemních cílů izraelským letectvem, jsou v zemi v rozporu s mezinárodním právem a za normálních okolností by jejich působení bylo považováno za jasný akt agrese. Jenže aby tautologie byla uzavřena, kdyby v Sýrii tyto nelegální zahraniční síly přítomny nebyly, nikdy by tam k „občanské válce“ nedošlo. Co se děje teď konkrétně?
Fotogalerie: - V krytu civilní ochrany
V září 2018 bylo v Soči dohodnuto mezi Tureckem a Ruskem, že v oblasti města Idlíb, kam byly vytlačeny stále ještě početné zbytky islámských saláfistických teroristů (mainstreamovými médii umíněně nazývanými rebely či povstalci), bude dočasně vytvořeno „demilitarizované“ pásmo příměří. Rusové se zavázali, že tato oblast bude ušetřena vojenských akcí SAA, naopak Turecko se mělo postarat o odzbrojení saláfistů/povstalců v čele s Hayat Tahrir al-Sham (HTS, česky Výbor na osvobození Levantu), formální složkou al-Káidy. SAA a Rusko svůj díl dohody dodržovaly, Turecko nikoliv. Nutno poznamenat, že od začátku bylo patrné, že Turecko, i kdyby chtělo (jako že nechtělo), tak odzbrojit HTS a spol. nebude schopné. Situace místního obyvatelstva, terorizovaného saláfisty se – opět bez povšimnutí světových médií – rychle zhoršovala, a tak SAA, podporovaná složkami ruské armády zahájila v zimě ofenzivu a nezadržitelně postupovala k hranicím s Tureckem. Osvobodila Alepo s mezinárodním letištěm a osvobodila též strategické komunikace M4 a M5 nutné pro logistické přesuny ozbrojených sil i pro potřeby místního obyvatelstva. Jenže při té příležitosti bylo zabito několik tureckých vojáků rozmístěných mezi saláfisty/povstalci (nejvíce – 36 – 27. února), a tak turecká armáda zahájila trestnou protiofenzívu, operaci Jarní štít. Nakonec bych chtěl upozornit na to, že turecká armáda je jasně silnější nežli SAA, ale ta je podporována Ruskem (i když jak Rusko, tak Turecko se zatím vyhýbají přímé konfrontaci – a to i ve slovních přestřelkách) a navíc nezapomeňme na to, že sebedůvěra a odhodlanost příslušníků tureckých ozbrojených sil utrpěly při čistkách po nezdařeném puči roku 2016.
Propadají Češi zbytečné panice, pokud jde o koronavirus?Anketa
Hrozí situace eskalací v něco většího, nějaký větší konflikt?
Ano, hrozí, a ne málo. Uvědomme si, že v zemi je přítomno několik tisíc příslušníků amerických ozbrojených sil a také neznámá množství speciálních sil dalších západních států, jako například Velké Británie a Francie, nemluvě o tisících zahraničních islamistů. Turecko do celé záležitosti chtělo ještě více zatáhnout USA a rovněž NATO, ale při tom jaksi pozapomnělo, že ono samo agresí v zahraničí úmluvu NATO hrubě porušuje.
Aktuálně se schyluje ke schůzce Putina s Erdoganem. Lze si od toho něco slibovat?
Osobně jednání očekávám s opatrným optimismem. Sice se zdá, že společenská a vojenská situace v oblasti Idlíb je těžko řešitelná, ale na druhé straně pro Turecko i Rusko je strategicky a pro Erdogana i Putina lidsky a politicky v sázce příliš mnoho. Nemá smysl v této chvíli, kdy jednání zrovna probíhají, dodávat více.
Hrozí další migrační krize?
Teoreticky ano, ale vše závisí na situaci v oblasti Idlíb, a ta zase na výsledcích jednání Putin – Erdogan.
Fotogalerie: - V Austrálii hoří...
Co říkáte na aktuální dohodu Spojených států amerických a afghánského hnutí Tálibán?
Americká, a šířeji západní, válka v Afghánistánu trvá již bezmála 19 let, aniž se cokoliv mění k lepšímu. Trumpovi, který na prezidenta kandidoval pod heslem, že přivede americké chlapce (a dívky) domů, nezbývá před blížícími se volbami nic jiného nežli splnit alespoň něco ze slibů. K tomu je Afghánistán, který je poněkud méně v hledáčku neokonzervativců, „pomahačů dobra“ a Izraele, ideální. Kdybych byl poradcem Trumpa, řekl bych mu: „Pane prezidente, vyhlašte ten průšvih za vítězství, a mazejme domů!“
Ale na tohle je Trump dost chytrý sám. Na to nepotřebuje poradce.
Generálmajor v záloze Ing. Petr Pelz
Narozen 1953; absolvoval ČVUT, obor geodézie a kartografie, specializace geodetická astronomie roku 1978.
V letech 1978 až 1990 pracoval jako geodet a projektant, roku 1985 složil státní zkoušky z angličtiny.
Mezi 1990 a 1993 byl ředitelem speciálního analyticko-operačního týmu, pověřen organizací vrchlíku československé/české zpravodajské komunity; prvním ředitelem Kanceláře Rady pro zpravodajskou činnost.
Od roku 1993 (vstup do AČR) do roku 1995 vykonával funkce ve velení Vojenského zpravodajství, od počátku roku 1996 do roku 2001 byl Ředitelem Vojenského zpravodajství.
V letech 2002 až 2006 byl Zvláštním bezpečnostním poradcem velvyslance ČR u OSN v New Yorku, po návratu do konce roku 2007, kdy odešel do zálohy, byl poradcem ministra obrany.
Od dubna 2010 do září 2012 byl velvyslancem ČR v Islámské republice Afghánistánu.
Ing. Petr Pelz nebyl do roku 1989 členem žádné politické strany či mládežnické organizace.
Psali jsme:
_635340008670404046.jpg&id=21882)
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jonáš Kříž
