Firma chce postavit větrníky na svých pozemcích. Dva poblíž libinské osady Obědné a jeden v Horní Libině v místě zvaném Na Kamčatce. V první lokalitě má být nejmenší vzdálenost od zástavby 750 metrů, ve druhém 620 metrů.

Věže elektráren bude vidět zdaleka, mají být totiž vysoké přes sto metrů a společně s více než čtyřicetimetrovými lopatkami dosáhne výška větrníků celkově maxima 150 metrů. Předpokládaný výkon se má pohybovat od 2 do 3,5 megawattu.

Podle starosty Libiny Aleše Skály by stavba byla v souladu s územním plánem obce. „Je to zóna, ve které plán s výstavbou větrných elektráren počítá,“ sdělil.

Proti není ani Olomoucký kraj. Výhodné jsou i podmínky, podle větrné mapy je v dané lokalitě častá rychlost větru kolem šesti metrů za sekundu.

Místní, kterým by větrníky nevadily, vidí přínos pro obec. „Já proti stavbě nic nemám. Nevidím tam žádné ohrožení životního prostředí, je to daleko od zástavby. Naopak by z toho obec měla prospěch,“ řekl například Jiří Nejedlý.

Proti se ale postavila stavební komise obce, která doporučila plány zamítnout.

„Mezi hlavní důvody patří ochrana a zachování stávající kvality života obyvatel v blízkosti větrných elektráren a zachování rázu krajiny, která obklopuje naši obec,“ uvádí ve svém stanovisku.

Nesouhlas dala najevo i část místních, a to v neformálním referendu, které obec k tématu uspořádala. Tři čtvrtiny těch, kteří dorazili na obecní úřad vyjádřit svůj názor, řekly větrníkům ne. Přišly nicméně jen zhruba dvě stovky lidí z přibližně 2 700 právoplatných voličů v Libině.

„Účast sice byla nízká, na druhou stanu si myslím, že se zapojili ti, kteří mají jasný názor,“ komentoval výsledek starosta s tím, že o podpoře či zamítnutí plánů na výstavbu budou jednat zastupitelé na dubnovém zasedání a referendum jim může poskytnout jedno z vodítek pro hlasování.

Pokud budou zastupitelé proti, stavět se nebude, ujišťuje firma

Sám se i v případě povolení stavby přiklání k dalším jednáním se společností.

„Chtěl bych se s vedením ještě pobavit o velikosti elektráren a o kompenzaci. Zatím je to tak, že nám ji nabízí podle celkového výkonu, což by mělo být celkově přibližně 400 tisíc korun ročně po dobu jejich životnosti,“ shrnul Skála.

Firma uvedla, že vyčká na rozhodnutí libinského zastupitelstva. „Pokud nebude souhlasit, proti obci nepůjdeme, protože její stanovisko je pro nás rozhodující,“ sdělil šéf Úsovska a bývalý ministr zemědělství Jiří Milek.

Výsledek lidového hlasování ho podle jeho slov nepřekvapil. „U podobných projektů to není nic neobvyklého. Na druhou stranu bych to nepřeceňoval, protože se zúčastnila jen necelá desetina všech občanů starších osmnácti let,“ konstatoval.

Do plánů ještě mohou promluvit ochranáři, kteří zatím projekt posuzují. „Je to sice alternativní zdroj energie, ale pro nás je téma větrných elektráren kontroverzní. Část ochranářské obce je prosazuje, část odmítá jako neekologické. Sice by nestály v chráněném území, ale určitě budeme chtít získat co nejvíc informací o případných dopadech na danou lokalitu. Podle toho se rozhodneme, zda se do povolovacího řízení přihlásíme,“ sdělil šéf šumperské pobočky Českého svazu ochránců přírody Marcel Minář.