Složitý a nákladný systém, který brněnský magistrát loni na jaře zavedl místo odtahů, plánovalo vedení města znovu změnit. I proto, že na něm loni tratilo okolo třinácti milionů korun. Nakonec v něm však bude pokračovat.

„Hledali jsme cestu, která by byla komfortnější, ale zákon nám příliš možností na výběr nedává, když vracíme auto zpět na místo,“ poznamenal brněnský radní pro dopravu Petr Kratochvíl (ODS).

Loni po konci sezony blokového čištění přitom avizoval, že je potřeba kvůli šetření systém nastavit jinak. Naznačoval, že by se auta nemusela vůbec zvedat a vracet zpět, ale kolem nepřeparkovaných vozidel by se ulice jen ručně dometla.

Tento plán však vzal za své a Kratochvíl nyní tvrdí, že v případě manuálního zametání by se v ulicích zvedal prach. „Řešili jsme, jak by takové odmetání, případně používání fukarů, bylo nebo nebylo příjemné pro chodce,“ podotkl radní.

Podle Luďka Borového, ředitele Brněnských komunikací, které mají blokové čištění na starost, však jde také o další možné potíže, které by v takovém případě nastaly.

„Kdybychom nasadili četu metařů, mohla by auta špatně dopadnout,“ poznamenal Borový.

Zvýšilo by se totiž riziko, že pracovníci auta při úklidu nechtěně poškodí, třeba lak štěrkem, který při metení koštětem či fukary odlétává.

„I dnes musíme vozidla, se kterými manipulujeme, perfektně fotograficky zdokumentovat na začátku při zvedání i na konci při vracení na místo,“ doplnil Borový s tím, že při ručním dometání si nedovede představit, jakým způsobem by se vše zaznamenávalo.

Kvůli loňské změně při blokovém čištění bylo třeba nakoupit nová odtahová vozidla. Služba s nadzvedáváním a vracením teď město ročně stojí zhruba 23,5 milionu korun, jenže od špatně parkujících řidičů Brno takovou částku ani zdaleka nevybere.

„V loňském roce jsme v souvislosti s blokovým čištěním provedli asi pět tisíc takových technických úkonů,“ vyčíslila mluvčí Brněnských komunikací Vladimíra Navrátilová s tím, že nadzvednutí je zpoplatněno částkou 1 500 korun.

Strážníci evidují přes devět tisíc přestupků

Statistiky brněnských strážníků jsou ještě vyšší. Za loňský rok evidují přes devět tisíc přestupků při blokovém čištění, z toho u šesti tisíc už mají zaplacené pokuty, ve zbývajících případech většinou běží správní řízení.

„U přestupků souvisejících s blokovým čištěním loni činila průměrná sankce 300 korun,“ uvedl mluvčí strážníků Pavel Šoba. Dohromady by tak Brněnské komunikace s městskou policií měly vybrat jen zhruba 10,2 milionu.

Kratochvíl proto chce apelovat na městskou policii, aby sankce u „notorických hříšníků“ navyšovala. Podle Šoby to však strážníci zohledňují už nyní.

„V případě, že se u někoho jedná o opakovaný přestupek, případ zpravidla postupujeme ke správnímu orgánu,“ dodal mluvčí brněnských strážníků.

S městskými částmi se radní pro dopravu baví také o četnosti blokového čištění. Někde k němu přistupují třeba jen dvakrát ročně, jinde je to častěji. Například v nejlidnatější městské části Brno-střed zametají ulice čtyřikrát v roce.

Tamní místostarosta Martin Landa (za ANO) uvažuje nad možným omezením. „Chtěli bychom mít analýzu, která nám řekne, zda existuje souvislost mezi polétavým prachem a blokovým čištěním. Pokud úklid ničemu nepomáhá, asi bychom nelpěli na úklidu v létě a třeba bychom vynaložené peníze investovali do zkrápění ulic,“ prohlásil Landa.