NÁZOR - Tálibán a Spojené státy podepsaly v sobotu dokument označovaný jako mírová smlouva, poukazuje vojenský historik a publicista Max Boot. V komentáři pro server Washington Post tvrdí, že tato tolik vychvalovaná "mírová smlouva" ve skutečnosti mírovou smlouvou není.
Kolumbijský, libanonský a vietnamský model
Je potěšující, že v uplynulém týdnu skutečně došlo k prudkému poklesu násilností v Afghánistánu, což byla americká podmínka pro podpis smlouvy, ta ale neobsahuje žádnou dohodu o trvalém příměří, ani řešení sporů, které rozdělují Tálibán a demokraticky zvolenou afghánskou vládu, konstatuje historik. Zdůrazňuje, že podepsaný dokument je tak spíše dohodou o snaze dohodnout se.
I tak musely Spojené státy opustit svůj dlouhodobý požadavek, aby podstatnému snížení americké vojenské přítomnosti v zemi předcházelo zahájení přímých rozhovorů mezi afghánskými stranami, poukazuje Boot. Soudí, že Tálibán tak do rozhovorů, které mají probíhat v Oslu, jde v silnější pozici, jelikož se mu podařilo dosáhnout příslibu odsunu amerických jednotek do 14 měsíců. Publicista očekává tři možné scénáře: dobrý, špatný a nebezpečný.
Dobrý scénář by podle historika kopíroval vývoj v Kolumbii, kde byla po padesáti letech války a čtyřech letech jednání v roce 2016 podepsána mírová smlouva mezi vládou a povstalci z hnutí FARC, kteří souhlasili, že složí zbraně a zařadí se zpět do společnosti. Ačkoliv od té doby došlo k jistým porušením dohody, z něhož se obviňují obě strany, mír drží, občanská válka znovu nepropukla, počet vražd v roce 2017 klesl na historické minimum a byť od té doby mírně roste, země je násobně poklidnější než v minulosti, shrnuje Boot.
Modelem špatného scénáře je Libanon, nastiňuje historik. Připomíná, že tamní ničivá občanská válka zuřila od roku 1975 a po 14 letech ji ukončila dohoda, která rozdělila moc v zemi mezi čtyři náboženské skupiny - sunnity, ší'ity, křesťany a drúzy -, přičemž na její naplňování dohlížely syrské okupační síly, které sice v roce 2005 odešly, ale mír drží jen za vysokou cenu.
"Ačkoliv je Libanon technicky demokracií, skutečnou moc drží Hizballáh, který je jak politickým hnutím, tak radikální ší'itskou milicí," pokračuje Boot. Konstatuje, že Íránem podporovaný Hizballáh sice neprosadil své fundamentalistické názory v sekulárnější části libanonské společnosti - v Bejrútu chodí nezahalené ženy a volně se podává alkohol -, ale diktuje, kdo bude vládnout a využívá zemi jako baštu k uplatňování svého vlivu v okolních zemích a jinde ve světě.
Nebezpečný scénář by byl opakováním vývoje v Jižním Vietnamu, uvádí publicista. Poukazuje, že mírovou dohodu z roku 1973, která ukončila americkou vojenskou přítomnost v zemi, Severní Vietnam náhle porušil, o dva roky později oslabený jihovietnamský stát podlehl severovietnamské bleskové válce a opuštění američtí spojenci museli prchnout ze země, případně skončili v brutálních převýchovných táborech.
Čas, který Trump neposkytne
"Pokud bych si nyní musel vsadit, řekl bych, že nebezpečný scénář je tím nejpravděpodobnějším a dobrý scénář tím nejméně pravděpodobným," pokračuje Boot. Špatný scénář, kdy Tálibán bude ovládat ostentativně demokraticky volenou vládu, podle něj leží někde mezi. Záleželo by také na tom, zda by se Tálibán pokusil vnutit své středověké představy městskému obyvatelstvu, jak činil v 90. letech, nebo by podobně jako Hizballáh toleroval odlišné společenské systémy v různých částech země, přemítá historik. Sám soudí, že Tálibán bude brutální jako v minulosti, byť slibuje progresivnější přístup.
Výsledek závisí na tom, jak dlouho zůstanou američtí vojáci v Afghánistánu, myslí si Boot. Přiznává, že Tálibán je neporazitelný, ani nevykazuje ochotu složit zbraně a vládní síly sice tvrdě bojují, ale mají těžké ztráty, tudíž není zřejmé, zda dokážou vydržet při absenci podstatné americké pomoci ve formě poradců, zpravodajských informací, logistiky a především letectva. Jižní Vietnam byl ostatně mnohem silnější stát než dnešní Afghánistán a bez americké pomoci se zhroutil, což platí i o irácké armádě, která v roce 2014 nedokázala čelit Islámskému státu, shrnuje publicista.
Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.Spojené státy přislíbily snížit počet vojáků ze 14.000 na 8.600 během čtyř a půl měsíců a následně během čtrnácti měsíců na nulu, uvádí historik. Podotýká, že podle amerických představitelů je odsun vojsk podmíněný dodržováním dohody ze strany Tálibánu, což zahrnuje i společný boj proti al-Káidě a Islámskému státu, ale rozhodující slovo nakonec bude mít americký prezident Donald Trump.
Trumpovi poradci si mysleli, že prezident věří v partnerství s kurdskými silami na severu Sýrie v boji proti Islámskému státu a íránskému vlivu, ale v prosinci 2018 je šéf Bílého domu vyšachoval a nařídil stažení amerických vojsk z oblasti, připomíná Boot. Obává se, že v Afghánistánu se toto může opakovat, protože Trump zkrátka chce odejít a o odchodu může snadno rozhodnout bez ohledu na to, jak Tálibán dohodu dodržuje, jen aby se mohl chlubit před svými voliči.
"Dohoda s Tálibánem alespoň nabízí naději na mír," přiznává historik. Dodává, že naplnění jejího potenciálu si ale paradoxně žádá delší přítomnost amerických vojsk, než bude Trump zřejmě ochoten připustit.
Související
Po zemětřesení v Afghánistánu jsou až stovky mrtvých, zraněných je nejméně tisíc
Harry promluvil o složitém návratu z války. Bez Meghan se musel vypořádat s traumatem
Afghanistán , USA (Spojené státy americké) , Tálibán
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Počasí: Česko čeká poslední mrazivá noc. Pod nulou bude jen na západě
před 2 hodinami
Vinaři vyúčtovali ztráty. Mráz způsobil škody za více než dvě miliardy
před 2 hodinami
Policie večer evakuovala nádraží v Plzni. Někdo vyhrožoval bombou
Aktualizováno před 3 hodinami
Lipavský: Ruský imperialismus je největší hrozbou. Je v zájmu Evropy, aby se Ukrajina ubránila Rusku
před 3 hodinami
Biden poprvé prohlásil, že bude debatovat s Trumpem. Termíny už jsou známé
před 4 hodinami
Válek zmínil, jak české zdravotnictví těží z členství v EU
před 5 hodinami
Erdogan v květnu do Bílého domu nedorazí, potvrdili Turci
před 5 hodinami
Voráček pomalu zavírá dveře za svou hráčskou kariérou. Na 99 procent se na led nevrátí
před 6 hodinami
Rusové cílí na ukrajinskou železnici. Útoky si vyžádaly mrtvé i zraněné
před 6 hodinami
Na Mělnicku leželo bezvládné tělo u havarovaného auta. Případ řeší policie
před 7 hodinami
Kreml: Přístup Ukrajiny k raketám ATACMS válku nezmění
před 8 hodinami
Extrémní počasí spaluje Asii. Kvůli vedrům umírají desítky lidí
před 8 hodinami
Maďarsko převezme otěže EU. Szijjártó řekl, na co se během předsednictví zaměří
před 9 hodinami
Karel III. vzdoruje rakovině a nezapomíná na svou matku. Připomněl si ji v kostele
před 9 hodinami
Gazprom zažaloval v Rusku ČEZ, OMV a slovenský ZSE
před 9 hodinami
"Smrt režimu." Ruská žačka 10. třídy si má odpykat 3,5 roku vazby. Prokurátor požadoval pět let v trestanecké kolonii
před 9 hodinami
Černobyl po 38 letech od výbuchu není mrtvou zónou. Životu se v okolí daří
před 10 hodinami
Korupce na Ukrajině: Soud poslal do vazby jednoho z členů vlády
před 10 hodinami
Na Ještěd se vrátí lanovka. Město schválilo její novou podobu, bude delší
před 11 hodinami
Macron varuje: Evropa může "zemřít". Je nutná robustní obrana čelící ruské agresi
Evropa by podle francouzského prezidenta mohla "zemřít", pokud si nevybuduje robustní obranu čelící ruské agresi na Ukrajině.
Zdroj: Radek Novotný