Dnes je pátek 19. dubna 2024., Svátek má Rostislav
Počasí dnes -2°C Slabý déšť

Ozbrojení vojáci v parlamentu: Armáda se potichu vrací k moci

Ozbrojení vojáci v parlamentu: Armáda se potichu vrací k moci
Vojáci doprovodili salvadorského prezidenta Nayiba Bukeleho do budovy parlamentu | zdroj: Profimedia

Co nešlo po zlém, půjde možná po dobrém. V Latinské Americe se armáda pomalu vrací k moci zadními vrátky. Nebezpečné flirtování demokraticky zvolených prezidentů s generalitou vyvolává neblahé vzpomínky.

Bylo to vpravdě bizarní vystoupení – jak ze špatného filmu. Na počátku února napochodoval salvadorský prezident Nayib Bukele do parlamentu, ale nepřišel sám. Doprovázeli ho po zuby ozbrojení vojáci. Nešlo přitom o státní převrat, jak by se na první pohled zdálo.

Bukele byl do funkce hlavy státu demokraticky zvolen a svou monstrakcí chtěl poněkud zvláštním – a hlavně nebezpečným - způsobem zatlačit na opoziční poslance, kteří parlament ovládají, aby mu laskavě schválili půjčku 109 milionů dolarů (2,5 miliardy korun) od Středoamerické banky pro ekonomickou integraci (BCIE) na financování bezpečnostní politiky a boj s kriminálními gangy. Na stejnou dobu kromě toho prezident svolal před budovu parlamentu mnohatisícovou demonstraci svých příznivců.

Akce vyvolala nepříjemné vzpomínky na osmdesátá léta, kdy armáda podporovaná Spojenými státy během občanské války (1979-1992) proti povstalcům z levicové Fronty národního osvobození Farabunda Martího pozabíjela tisíce nevinných lidí.

Salvador je v první desítce zemí světa v počtu vražd na počet obyvatel (za loňský rok to bylo 36 vražd na 100 000 lidí). Bukele v kampani sliboval, že s kriminalitou zatočí, nicméně podle opozice pořádně nevysvětlil, na co hodlá požadované peníze použít. Boj s kriminalitou je jistě bohulibý cíl, nicméně zastrašovat parlament armádou je nepřípustné a představuje vážné ohrožení demokracie.

profimedia-0497467561 Vojáci v budově salvadorského parlamentu | zdroj: Profimedia Smutné ovšem je, že Bukele není jediná latinskoamerická hlava státu, která se tak výrazně opírá o ozbrojené síly. Kontroverzní brazilský prezident Jair Bolsonaro před pár dny jmenoval šéfem kabinetu generála Waltera Bragu, který je tak už devátým (současným či bývalým) vojákem ve dvacetičlenné vládě, a kromě toho druhým nejvyšším důstojníkem v zemi. Mimochodem – ministrem pro vědu a technologii je podplukovník letectva a první a jediný brazilský astronaut Marcos Pontes.

V Bolívii zase generalita donutila demokraticky zvoleného prezidenta Eva Moralese k rezignaci dva měsíce před vypršením jeho mandátu a ve Venezuele by Nicolase Madura už dávno svrhli, kdyby se neopíral o armádu.

Plíživá smrt demokracie?

Podobnost mezi Bukelem a Bolsonarem je ale do očí bijící. Oba se k moci dostali jako naprostí outsideři a oba nedůvěřují demokratickým institucím. Vojenský puč proti Moralesovi zase podporovala bolivijská politická opozice, která sahá od konzervativců až po neofašisty, a ve všech třech zemích se mohou ozbrojené síly spolehnout na podporu obyvatelstva.

Podle analytiků chce Bolsonaro militarizací kabinetu především posílit svou image, že není napojen na žádnou politickou skupinu v zemi. Dalším důvodem je jeho krajní nedůvěra vůči politikům, v čemž plně souzní s brazilskou veřejností. Korupce a de facto beztrestnost úplatných politiků vedly k tomu, že se tamní demokratické instituce netěší nijak velké důvěře. Armádě například důvěřuje 42 procent Brazilců, zatímco parlamentu jenom sedm procent, čili šestkrát méně.

V Latinské Americe roste nebezpečí, že flirtování s generalitou povede dříve či později k nástupu vojenských diktatur. Demokracie pomalu ale jistě umírá – a jsou to paradoxně právě civilní politici, kteří jí zasazují smrtící úder, podotýká německý týdeník Der Spiegel.

Zdroje:
Vlastní, Der Spiegel